Jedna z hlavních turistických atrakcí Francie je zároveň jedním z nejstarších míst její duchovní tradice. Opatský chrám a gotický klášter korunující vrchol skalnatého ostrova Mont-Saint-Michel jsou obdivuhodným stavitelským dílem. Mont-Saint-Michel, ostrůvek poblíž jihozápadního cípu Normandie, láká poutníky a cestovatele jíž přes tisíc let.
Tyčí se vysoko nad písečnou rovinou, kterou neustále uhlazuje příliv pronikající do nitra zátoky, a s pevninou jej spojuje pouze hráz. Při pěkném počasí je kuželovitá skála s chrámem, budovami kláštera, domy, zahradami, terasami a hradbami viditelná ze vzdálenosti mnoha kilometrů, avšak v mlze se temné obrysy střech a vížek vynořují z oparu jako strašidelný hrad. Před mnoha staletími byl ostrov spojen s pevninou a tvořil skalnatý výčnělek bažinaté lesní krajiny v této části Normandie.
Za římských dob se mu říkalo Hrobová hora - v názvu se pravděpodobné zachovala lidová tradice, podle níž skála bývala keltským pohřebištěm. Druidové se tu klaněli slunci a tento kult se udržel i za Římanů, kteří zde uctívali slunečního boha Mithru, Podle legendy z tohoto období byl pod Hrobovou horou pohřben ve zlaté rakvi Julius Caesar se zlatými jezdeckými botami na nohou. V 5. století došlo k poklesu půdy a o sto let později se skála změnila v ostrov, který byl za přílivu zcela odříznut. Jindy se k němu lidé mohli dostat jen po nebezpečné cestě vyznačené vysokými kůly. Klid ostrova a jeho nepřístupnost záhy přilákaly skupinu mnichů, kteří si na něm postavili malou modlitebnu.
Zůstali jedinými obyvateli ostrova až do roku 708, kdy prý avrancheského biskupa Auberta (později svatého Auberta) ve snu navštívil archanděl Michael a přikázal mu, aby na Hrobové hoře postavil chrám. Aubert snu nedůvěřoval, a tak zpočátku nepodnikl nic. Proto se archanděl zjevil znovu a příkaz opakoval. Aubert začal podle pověsti stavět teprve po třetí návštěvě, kdy mu Michael zaťukal prstem na hlavu. Biskupovi pomohla v budování celá řada zázraků: obrys základů vyznačila ranní rosa, na místě, kam měl být položen první žulový kámen, se našla ukradená kráva, a nemluvně v matčině náručí odstranilo pouhým dotekem nožky velký balvan ležící v cestě.
Svatý Michael se pak objevil na ostrově ještě jednou, aby obyvatelům ukázal pramen sladké vody.Ostrov přejmenovaný na Mont-Saint-Michel (horu Svatého Michaela) se záhy stal poutním místem. V roce 966 vzniklo na jeho vrcholu benediktinské opatství pro padesát mnichů. Práce na stavbě opatského chrámu, který stojí na vrcholu skály dodnes, byly zahájeny v roce 1020. Na prudkých svazích však postupovaly jen zvolna, a tak si dokončení vyžádalo přes sto let. Za staletí jeho existence se části původní stavby několikrát zřítily a bylo nutné je obnovit.
Dodnes však zůstává převážné románskou stavbou s kulatými oblouky, silnými zdmi a mohutnými klenbami, i když kněžiště z 15. století je gotické. Opatský chrám je pouze jedním z divů ostrova Mont-Saint-Michel. Druhý z nich postavil francouzský král Filip II. poté, co v roce 1203 část kostela vyhořela. Tehdy se Filip pokusil ostrov dobýt z nikou jeho tradičních vládců, vévodů z Normandie. Náhradou dal v letech 1211 až 1228 postavit gotický klášter La Merveille (Zázrak). La Merveille se skládá ze dvou hlavních tříposchod¡ových traktů. V přízemí východního je aumoniěre, kde mnichové rozdávali almužny a poskytovali chudým poutníkům přístřeší.
Nad ní je salle děs bótes, hlavní místnost pro hosty, v níž opat vítal bohaté návštěvníky. Na jednom z obrovských ohnišť se připravovaly pokrmy pro mnichy, zatímco druhé sloužilo k vytápění sálu. V nejvyšším poschodí byl prostorný refektář. Vysokými úzkými okny proudilo dovnitř jasné světlo. Mniši jedli mlčky, zatímco jeden z nich předčítal z Písma.V západní části La Merveille najdeme vellier, skladiště. Nad ním je písárna.kde mniši do úmoru opisovali rukopisy. V roce 1469, poté, co král Ludvík XI. založil řád rytířů svatého Michaela, se v této síni, rozdělené na čtyři části řadami kamenných sloupů, shromaždovali řádoví rytíři.
V posledním poschodí, jakoby zavěšen mezi nebem a zemí, je ambit, kam se mniši uchylovali, aby nalezli klid. Dvě řady střídavě uspořádaných štíhlých sloupů nesou oblouky zdobené reliéfy listů a lidských tváří. Klášterní částí se mělo procházet do kapitulní síně, ta však nikdy nebyla postavena. V Mont-Saint-Michel u nevládlo vždy jen zbožné přemítání. Po celý středověk se jej různí králové a knížata pokoušeli zmocnit silou.
Začátkem 15. století za stoleté války byl ostrov opevněn. V roce 1591 odolal útoku hugenotů. Mnichů však stále ubývalo, a když klášter za francouzské revoluce zrušili, žilo jich v něm už jen sedm. Za Napoleonova panování dostal ostrov nový název Ile de la Liberté (Ostrov svobody). Až do roku 1863, kdy se stal národní kulturní památkou, pak sloužil jako vězení. Rozsáhlé části chrámu i kláštera byly restaurovány. Dnes je Mont-Saint-Michel vedle Paříže a Versailles hlavní turistickou atrakcí Francie.V roce 1922 obnovili na Mont-Saint-Michel křesťanské bohoslužby. Od té doby se v opatském chrámu pravidelné slouží mše. Aby se udržela duchovní tradice, bydlí zde trvale nejméně jeden mnich a mnoha dalším ostrov nabízí alespoň dočasné útočiště před shonem okolního světa.
Reaper
Zdroj: http://www.tajemstvi.eu/
Článek podléhá licenci ›› Creative Commons 3.0
Zaujímavé MIESTA nájdete aj na tejto adrese.
Súvisiace:
