Obrázok používateľa CEZ OKNO
Na Svalbardu byla zprovozněna archa rostlinných druhů

V úterý 26. února 2008 byla na Svalbardu (Špicberky) slavnostně uvedena do provozu archa rostlinných druhů. V objektu umístěném 300 metrů hluboko uvnitř hory bude za teploty minus 18 až minus 20 stupňů Celsia uskladněno až 4,5 milionu vzorků semen. Za vstupem chráněným pancéřovými vraty vede 120 metrů dlouhý tunel do tří komor o velikosti 27 x 10 metrů. Archa by měla přečkat všechny případné katastrofy, jako je jaderná válka nebo zemětřesení. Norský premiér Jens Stoltenberg prohlásil, že za stavu, kdy je Země ohrožena ztrátou biologické rozmanitosti a klimatickými změnami, jsou semena v tomto zařízení velmi důležitá. "Trezor je naše pojistka, plán B," řekl Stoltenberg. "Je to Noemova archa zajišťující biodiverzitu pro budoucí generace."



Norská vláda nepodceňuje možnost, že naši planetu postihne globální katastrofa. Aby zmírnila riziko, že při celosvětové pohromě budou zničeny veškeré pozemské zdroje potravin, rozhodla se vybudovat archu. Pro výstavbu si vybrala pískovcovou horu na Špicberkách, v níž vyhloubí "jeskyni soudného dne". Ve vzniklých prostorách umístí semena dvou milionů druhů zemědělsky využitelných plodin.

"V jeskyni mají být umístěny vzorky veškerého materiálu, který je v současné době sbírán po celém světě," sdělil novinářům jeden z autorů projektu Geoff Hawtin.

Popis k fotografii: Předsedové vlád Finska (Matti Vanhanen), Norska (Jens Stoltenberg), Švédska (Goran Persson), Islandu (Geir Haarde) a Dánska (Anders Fogh Rasmussen) při slavnostním ceremoniálu na Špicberkách.

Zahájení prací bylo naplánováno na rok 2007. Špicberské ostrovy se nacházejí 960 kilometrů od severního pólu, norská vláda proto doufá, že zmrzlá půda a metr silné zdi ze železobetonu by v jeskyni měly udržet dostatečně stabilní teplotu pod bodem mrazu a měly by ji současně poskytnout ochranu před mechanickými vlivy. Vstup do archy bude uzavřen dvojicí vzduchotěsných a proti výbuchu maximálně jištěných dveří.

Místo nebude trvale střeženo lidskou posádkou. "Hory jsou hlídány ledními medvědy," poznamenal v rozhovoru pro New Scientist Cary Fowler, ředitel nezávislé mezinárodní instituce Global Crop Diversity Trust (GCDT).

Archa by měla bez úhony přečkat případnou jadernou válku nebo přírodní pohromu globálního rozsahu. "Kdyby došlo k tomu nejhoršímu, toto místo by umožnilo světu obnovit na planetě zemědělskou produkci," dodal Fowler.

Projekt počítá s každoroční výměnou vzduchu v arše. Zásah by měl být prováděn v zimě, kdy se teploty na Špicberkách pohybují kolem minus 18 stupňů Celsia. I v případě, že by do světového vývoje zasáhla nějaká katastrofa a úkryt by zůstal ponechán svému osudu, zmrzlá půda by byla dostatečnou zárukou pro dlouhodobé zachování klíčivosti semen. Dokonce i v případě zrychlení globálního oteplování by trvalo mnoho desetiletí, než by změna vnějších podmínek ovlivnila teplotu uvnitř archy.

"Je to naše poslední záchrana. Pokud dojde ke zničení kultur uložených v soukromých bankách, což se děje čtyřicetkrát za den, může je obsah tohoto úkrytu nahradit," prohlásil Stoltenberg. Zároveň poukázal na mimořádný mezinárodní význam projektu, na němž se podílí také Světový fond pro ochranu diverzity plodin (Global Crop Diversity Trust, GCDT). Na světě je v provozu celkem 1400 menších bank podobného typu, ale žádná z nich se té nejnovější nemůže rovnat.

Norsko uhradilo výdaje na stavbu archy (4,8 milionů dolarů), uschovaná semena však zůstanou ve vlastnictví států, které je tam uloží.

"To, co uložíme na Svalbardu, nejsou pouze jeden nebo dva miliony vzorků plodin nebo genetického materiálu, ale také práce generací farmářů za tisíce let," řekl ředitel GCDT Cary Fowler. K tomu, aby došlo k nevratnému zničení potenciálně významných druhů plodin, není zapotřebí žádná apokalypsa. Ředitel připomněl, že ještě koncem 19. století se v USA pěstovalo 7000 druhů brambor. Do dnešní doby se jejich počet snížil na 200.

Archa o rozloze 800 metrů čtverečních bude umístěna 300 metrů hluboko pod povrchem pískovcové hory. Vstup do objektu bude kromě ozbrojené stráže chráněn pancéřovými vraty a metr širokými betonovými zdmi. Vnitřní prostory, kde by měla být udržována stabilní teplota minus 18 stupňů Celsia, bude obklopovat skála a věčně zmrzlá půda. Za takových podmínek mohou semena přečkat staletí nebo dokonce tisíciletí. I v případě porouchání všech chladících zařízení se teplý vzduch dovnitř díky permafrostu jen tak nedostane. Teplota by v žádném případě neměla stoupnout nad minus 3,5 stupně Celsia.

Fotogaléria základne (so zábermi vo veľkom rozlíšení, pozn. red.)

Zdroj: Gnosis9.net

marec 04, 2008 17:16 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top