Obrázok používateľa CEZ OKNO
Věřím, tedy jsem…

„Lidé rádi věří tomu, co si sami přejí, aby byla pravda.“
Gaius Julius Caesar

Víra v křesťanství si podává po tisíce let štafetový kolík v rodinách - prababička, praděda, babička, děda, matka, otec byli věřící, chodili do kostela, tak je mou „povinností“ tuto tradici udržovat, zvláště když člověk bydlí na vesnici. S notorickou pravidelností neděli co neděli navštěvují svůj svatostánek, aby uslyšeli „slovo Boží“. Tito lidé se s láskou a vírou obracejí ke své naději, všemohoucímu Bohu, který jediný dovede naslouchat jejím problémům a bolestem. Nikdo nezapochybuje, že všechno může být jinak.

Tam, kde se lidé nevyptávají, nepochybují, nediskutují, tam také nemyslí. Tak vznikají dogmata. Dogmatům v patách následuje omezenost. Pokud začnete přemýšlet o slovech, která vám přednáší milý pan farář a začnete si listovat v bibli a porovnávat je se skutečností, historií, začnete mít najednou spousty otázek. Pokud se budete ptát na „Písmo svaté“ a poselství církve, dostanete vyčerpávající odpovědi, ale pokud se budete ptát na historická fakta vzniku církevního učení, na ta bohužel církev neumí, nebo nechce odpovědět. Je zajímavé, že 73% lidí v České republice se podle průzkumu agentury „Median“ nepovažuje za věřící, o podobných průzkumech si myslím „své“, a v rámci Evropy patří Češi určitě mezi nejateističtější národ. Zda je to dobře nebo ne, to nechám na vás.

Odborníci z řad teologů a „české inteligence“ jsou často k vidění v České televizi, jak diskutují a prezentují své úvahy, proč právě český národ je tak ateistický? Může snad za to „Masarykova první republika“, závist, „čecháčství“, česká lhostejnost nebo tradiční pojídání houskových knedlíků? Je zajímavé, že jsem neslyšel jediné slovo na obhajobu lidí, kteří od otrokářské povinnosti a poslušnosti k církvi, začali projevovat právo na vlastní myšlení a na svůj názor. Patrně se tito pánové domnívají, že mají právo kárat, osočovat a odsuzovat všechny ty, kteří nesmýšlejí stejně jako oni.

Když se podíváme do historie, zjistíme, že na planetě Zemi se neustále objevují a mizí různá náboženství, vždy podle předem připraveného scénáře. Na počátku se vždy vytvoří soubor myšlenek, názorů a způsobů vidění světa, stejným způsobem se dnes postupuje při prezentaci politiky. Všechna náboženství (politika) mají jedno společné – musíte bezpodmínečně věřit (víra). Víra je vždy podložena představami a touhou věřit a uvěřit, bez toho abyste se seznámili s fakty. Tato víra je někdy tak silná, že člověk, přestože se může seznámit s dokumenty (fakty), které by mohly změnit jeho pohled na stávající věc, tak je zcela odmítne, aby nepřišel o své životní iluze a víru. Nevědomost je sladká pouze v tom případě, že chcete zůstat v nevědomosti. Vědění je velice mocné, když ho používáte správným způsobem.

Představte si, že celý život věříte v určité učení, ve své bohy (vaši předci také po tisíc let věřili), které jsou vám představovány jako skutečnost a vy ani chvilku nepochybujete, že by to mělo být jinak. Máte informace od zástupců bohů na zemi - od kněží, kteří dohlížejí, aby požadavky bohů byly řádně plněny. Pokud byste náhodou požadavky bohů neplnili, budete mít velké problémy, bez milosti budete zabiti. Po čase přijde doba, kdy bývalí zástupci bohů (kněží) na zemi vám začnou tvrdit opak, že existuje jen jeden bůh, který řídí celý vesmír a vy budete muset začít věřit, abyste neztratili svůj život (nevěřit je trestné). Zástupci Boha na zemi „obdrželi“ knihu, která byla napsána „Boží rukou“ a byla prohlášena za neomylnou a svatou.

To není pohádka, nýbrž stručný příběh, který se v dějinách lidstva udál. Pohanští Římané, kteří pronásledovali křesťany, uctívali spousty bohů, dokonce jejich císař, hlava státu, byl uctíván jako Bůh na zemi. Tito pohané, kteří ukřižovali na kříži syna Božího Ježíše Krista, vyměnili pohanskou víru za křesťanskou, začali uctívat jednoho boha a zvolili si Ježíše Krista jako hlavní postavu svého nového náboženství. Jako symbol si zvolili kříž. Je to velice divné a nabízí se otázka, proč se tak stalo?

Když si chcete najít informace u odborníků, kteří víru v křesťanství přednášejí a jsou „odborníky“ na danou tématiku, zjistíte, že mimo znalosti biblických příběhů a víry v pravosti událostí se nedozvíte nic. Buď věříte, že se tak stalo a jste věřící, nebo jste rázem nevěřící. Hmm…

Pavel Steiner, je odborník na „slovo Boží“ a jeho přednášky si můžete poslechnout na HCJB World Radio http://www.hcjb.cz

„Často se mi stává, že skeptici začnou pochybovat o pravosti Bible. Jistě, musíme uznat, jestliže je Bible výmysl, nebo značně zdeformovaná, potom vkládáme naději ve falešného Spasitele. Zpochybněním Bible zpochybníme celé biblické křesťanství. Tohle si uvědomují jak křesťané, tak humanisté. Skeptici nám zabarikádují cestu, že Nový zákon není historický záznam, ale jen náboženská kniha. Jistě, Bible je zdroj věrouky a bylo by nerozumné očekávat, aby nevěřící přijal, co Bible jako taková učí. Na druhé straně nemůžeme vznést jednu námitku k tomu, co Bible říká o historických událostech, jestliže můžeme dokázat, že Nový zákon je také historický záznam.

Zauvažujme:

1. Události evangelií byly zapsány očitými svědky nejpozději do 40 let od chvíle, kdy se staly. Tohle je slušný stupeň přesnosti.

2. Biblická evangelia nejsou jen jeden záznam stejných událostí, ale čtyři záznamy, které souhlasí ve stěžejních pravdách.

3. Popis v Novém zákoně souhlasí se svědectvím světských a židovských historiků prvního a druhého století.

4. Bible je pozoruhodně přesná, co se týče starověkého světa. Popisuje 32 zemí, 54 měst, 9 ostrovů, několik vládců.

Není jeden důvod, proč by Nový zákon nemohl být přijat jako spolehlivý dějepisný záznam, který nám dává hodnotné informace o životě a smrti Ježíše Krista Nazaretského.

Příznivci církve si pochvalují letitou neochvějnou pravdu v písmu svatém: „Nevěřící se snaží vyvrátit pravdivost Bible po staletí, již od jejího vzniku. Bible však stojí jako skála. Pronásledovatelé a kritici Bible mi připomínají dělníky, kteří používají místo dynamitu a bagru hřebík a kladívko. A s tímhle náčiním by se vydali k Mont Blanku, aby jej podkopali. Úplně stejně si počínají kritici. S hřebíkem a kladívečkem horu nerozdrolí nikdy. Bible je kovadlina, která oddělala již mnoho kladiv“.

„Slovo Boží rozsekává celého člověka, jeho ducha, duši i tělesné kosti až do morku, tak hluboké jsou biblické sečné rány! Bible je vážnost vážností. Je to text napsaný samotným Bohem. Pro ni se dostaneme do křížku s těmi, kdo ji berou na lehkou váhu“.
(Pavel Steiner)

Máme 21. století a od doby sepsání Bible uteklo spousty vody. Dnešní doba církvi „nenahrává“, lidi umí číst, znají cizí jazyky a ještě nikdy v historii nebylo možné badateli získat tolik potřebných informacích jako dnes. Můžeme bádat a hledat zcela nezávisle na církvi. Dříve veškeré nálezy na světě, které se týkají křesťanského učení, dostala do ruky církev, která rozhodovala o dalším osudu nálezu. Dnes díky moderní archeologii a novým nálezům se objevují nové informace, které vnáší do historických faktů nové světlo.

Je dobré připomenout, že v dřívějších dobách jen pár vyvolených umělo číst a psát, a ti co uměli, patřili k zástupcům „modré krve“, nebo pracovali ve službách církve.

Obyčejní lidé neměli právo si myslet nic z toho, co nebylo vysloveno kně¬zem. Většinou to nebylo ani dost dobře možné, neboť vzdělanost byla hlídána a určována, takže obyčejný člověk nebyl schopen jakýchkoliv filozofických úvah.

V každé době se najdou velice bystří a odvážní lidé, kteří jsou odhodláni obětovat i svůj život v boji za svobodu ducha. Stačí si připomenout, jak těžké bylo v dávné době prosadit názor, že Země není placatá, ale kulatá. Těch příkladů by bylo spousta. I v dnešní době najdeme jedince, kteří vystupují z mlčícího davu (je jich stále více), aby se postavili mocným tohoto světa a osvětlili tisíce let „neměnné pravdy“.

Původně jsem si myslel, že napíši článek na pokračování, kde rozeberu veškerá fakta, která se objevila během času, která upozorní na nesrovnalosti v učení církve, pravosti historických faktů a pisatelů Božího písma. (Biblické příběhy, které jsou doslova opsány z jiných náboženství, úžasné události Ježíše Krista, které jsou napsané v bibli, nezaznamenali žádní pisatelé té doby, i když působili v místech výskytu syna Božího, stejné myšlenky a slova, které byly „vloženy do úst“ synu Božímu, již byly předem vyřčeny někým jiným, zajímavé osoby minulosti - Apollonius Nazarene a Simon Mág…)

Snad, někdy příště.

Přesto vám předkládám jednu ukázku manipulaci s biblí k zamyšlení: Křesťané věří, že Bible je neomylné Boží Slovo a její učení je nejvyšší autoritou

(Druhý list Timoteovi 3:16; Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlivosti)

(Druhý list Petrův 1:20-21; Toho si budete především vědomi, že žádné proroctví v Písmu nevzniká z vlastního pochopení skutečnosti. Nikdy totiž nebylo vyřčeno proroctví z lidské vůle, nýbrž z popudu Ducha svatého mluvili lidé, poslaní od Boha.)

Nejstarší úplný text Bible, který se dochoval do dnešních dnů je Sinajský kodex (Codex Sinaiticus). Fragmenty dokumentu ze čtvrtého století našeho letopočtu, který byl napsán v řečtině na pergamenu, digitalizovali odborníci z knihoven v Británii, Německu, Rusku a Egyptě. (Možno k nahlédnutí www.codexsinaiticus.org)

• Zkoumáme-li nejstarší známou Bibli k dnešnímu dni, "Sinajskou Bibli" umístěnou v Britském muzeu, zjistíme šokujících 14.800 odlišnosti od dnešní Bible

• Stojí za povšimnutí, že nejstarší evangelium Lukáše opomene (vynechá) všechny verše 6:45 - 8:26 známé v kněžských kruzích jako "Velké opomenutí" - celkem 1547 slov ze současného překladu

• Současná verze Lukášova evangelia má ohromujících 10.000 slov navíc, než stejné evangelium v Sinajské Bibli

• V současnosti evangelium Lukáše je nejdelší z kanonických evangelií, protože nyní zahrnuje "Velké mimořádné vložení" v 15. století, celkem o 8500 slov (Lukáš 9:51 - 18:14)

(„Vložení těchto padělků do evangelia může zmást moderní křesťanské analytiky“, řekl zástupce církve: "charakter těchto pasáží je nebezpečný a je nutno vyvodit závěry") (Encyklopedie katolíka, Pecci ed., Sv. II, s. 407).

• Slova o Ježíši - "a byl nesen do nebe", tento příběh se neobjeví v žádném z nejstarších výtisků Lukášova evangelia, které jsou dnes k dispozici.

("Změny textu evangelií", FC Conybeare, Hibbert Journal, Londýn, roč. 1, no. 1, říjen 1902, pp. 96-113).

Tak se mi zdá, že je to příliš mnoho na „neomylné slovo Boží“ a „neomylnou“ církev!

Co platí pro křesťanství, platí i pro ostatní náboženství - judaismus, islám, hinduismus a všechna další. Náboženství byla vytvořena jako mocenská struktura s prostředky hromadné kontroly, která byla navržena s cílem uklidnit masy, dát lidem falešný pocit bezpečí a přesvědčit je, že Bůh je neustále s nimi. Neustále využívají svá dogma s cílem udržení se u moci.

Tři hlavní znaky náboženství (politiky)

• strach


• zkreslení informací


• poslušnost

Křesťanství, islám a některé další náboženství jsou tzv. polarizovaná náboženství. Jsou polarizovaná proti sobě. Každý věří, že oni jsou dobří a ti druzí jsou špatní. Úsměvné je, že každý si o sobě myslí, že jsou to právě oni, ti dobří a druzí jsou špatní.
Mnoho lidí kolem nás cítí, že na světě je hodně bolesti a málo lásky, a to přesto, že v celém světě je mnoho věřících a mnoho náboženství - instituce, které hlásají všeobjímající lásku, milosrdenství Pána Boha.

(Vatikán vydal 10. 7. 2007 dokument, v němž označil katolickou víru za "jedinou skutečnou Kristovu církev".)

Tak si v duchu říkám, v čem je ten problém, že svět je takový, jaký je? Těch problémů je určitě dost, ale k těm největším patří LŽI.
Lží to začíná i končí. Jsou všude kolem nás, tak jsme si na ně zvykli, že sami sobě lžeme, svým blízkým, svým dětem. Co myslíte, jak by vypadal tento svět a lidská společnost bez církevních aktivit a institucí (to se týká i veškeré politiky), kde by nebylo místo pro lži?

Poctivost je nezbytná složka pro jakoukoliv společnost, aby fungovala úspěšně!

Jsem věřící, ne v církevní učení, ale věřím v dobro, lásku a život v pravdě. Tak, ať ten letošní rok 2010 je pro nás „věřící“ změnou, která rozpustí všechny energie strachu, bolesti a zloby - stačí jen chtít.

gepe

Zdroj: Demiurg.cz

Rubriky: 
január 06, 2010 23:11 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top