Obrázok používateľa CEZ OKNO
Nový objev DNA přepisuje historii evoluce

Vědci našli nejstarší vzorek DNA. Ovšem místo toho, aby krásně potvrdil lidskou evoluci, přidává další záhady. Vědci zveřejnili v magazínu Nature ve středu, že se jim podařilo získat vzorek DNA z fosílie, která se datuje do období před 400 000 lety, což kompletně překračuje dosavadní rekord 100 000 let.


Fosílie, stehenní kost nalezená ve Španělsku, dříve náležela podle expertů předchůdci neandrtálců. Ale její DNA vypráví naprosto jiný příběh. Nejblíže se podobá DNA z podivné linie lidského rodu známé jako Denisovans. Prozatím byla tato linie známá ze vzorků DNA odebraných z 80 000 let starých pozůstatků na Sibiři, 4000 mil od místa, kde byl nalezen tento nový vzorek.

Neshoda mezi anatomickými a genetickými důkazy překvapila vědce, kteří se teď snaží aktualizovat lidskou evoluci za posledních několik sto tisíc let. Je například možné, že existovalo mnoho vymřelých lidských populací, které vědci ještě neobjevili. Mohli se vzájemně křížit, vyměňovat si DNA. Vědci doufají, že další studie extrémně staré DNA objasní tuto záhadu.


“Prozatím jsme jen vytvořili veliký otazník“, řekl Matthias Meyer, genetik z institutu Maxe Plancka v Lipsku, který je spoluautorem studie.


Náznaky o nových utajených údajích lidského příběhu pocházejí ze 400 000 let staré stehenní kosti nalezené v jeskyni ve Španělsku nazvané Sima de los Huesos. Vědecký tým použil nové metody k odebrání vzorku DNA z fosílie.

“To by nebylo možné ani před rokem“, řekl Juan Luis Arsuaga, paleoantropolog z Universidad Complutense de Madrid a spoluautor studie.

Nález takto staré DNA byl obrovským posunem, řekl David Reich, genetik z Harvardu, který nebyl součástí výzkumu. “Je to úžasný moment, který mění celou hru “, řekl.

Od sedmdesátých let odkryli španělští vědci mnoho fosílií z této jeskyně, které jsou staré statisíce let. “Místo je velice speciální “, řekl Dr. Arsuaga, který nalezl 28 skoro celých koster lidí za posledních třicet let exkavací. Dr. Arsuaga určil na základě anatomie fosílií, že patřily předchůdcům neandrtálců, kteří žili v západní Asii a Evropě zhruba od 200 000 do období před 30 000 lety. Když Dr. Meyer a jeho kolegové navrtali kost, nalezli starou DNA, přesně tak jak očekávali.

“Naše očekávání bylo, že se bude jednat o jednoho z prvních neandrtálců“, řekl Dr. Meyer

Nicméně DNA se s neandrtálci neshodovala. Dr. Meyer poté porovnal DNA s linií Denisovanů, prastarou linií, kterou s kolegy objevil na Sibiři v roce 2010. Byl šokován, protože byla podobná.

“Nikdo tomu nemohl nejprve uvěřit“, řekl Meyer. “Tak jsme museli vyprodukovat více dat, abychom to potvrdili.“

Další extra průzkum potvrdil, že DNA patřila lidské větvi Denisovanů. Tento nový nález se těžko shoduje s obrázkem lidské evoluce, který se postupně objevuje na základě fosílií a staré DNA. Věřilo se, že Denisované byli limitováni jen na východní Asii a nevypadali jako neandrtálci. Na základě dříve nalezené DNA a fosilních důkazů, se vědci obecně shodli, že přímý lidský předchůdce sdílel běžného předchůdce s neandrtálci a Denisovany, kteří žili před 500 000 lety v Africe. Tito stejní předchůdci se oddělili od lidské linie a odešli z Afriky a dále se rozdělili na neandrtálce a Denisovany před 300 000 lety. Důkazy směřovaly k tomu, že neandrtálci se vydali na západ směrem k Evropě a Denisované na východ. Lidský předchůdce naopak zůstal v Africe a vyprodukoval Homo Sapiens před zhruba 200 000 lety. Lidé se pak rozšířili do Asie a Evropy před 60 000 lety. Později se křížili s neandrtálci a také Denisovany. Tyto dvě větve později vyhynuly.

“Najednou musíme přehodnotit celý příběh“, řekl Dr. Arsuaga.

Dr. Arsuaga však pochybuje, že byli Denisované rozptýleni přes celý Starý svět, od Španělska až po Sibiř. Jedním alternativním vysvětlením je, že jedinci z jeskyně Sima de los Huesos nebyli opravdoví neandrtálci, ale patřili k předkům obou skupin, jak neandrtálců, tak Denisovanů. Je také možné, že nově objevená DNA byla přenesena na obě skupiny, ale eventuelně zmizela z neandrtálců a byla nahrazena jinými variantami.

“Ztratilo se to v jedné linii, ale našlo si cestu do jiné“, navrhuje Jean-Jacques Hublin, paleoantropolog, který nebyl součástí projektu.

Beth Shapiro, expert na starou DNA z University of California, Santa Cruz, upřednostňuje ještě více radikální možnost: že lidé z jeskyně Sima de los Huesos patří k úplně jiné větvi lidského rodu. Mohli to být Homo Erectus, kteří se objevili před 1.8 miliony let a zmizeli během posledních několika stovek tisíc let.

“Čím více se učíme z DNA vzorků, tím více se nám příběh zamotává,“ řekla Dr. Shapiro.

Tento komplikovaný příběh se objevil jen díky pokrokům za posledních dvacet let v získávání vzorků DNA. Když organismus zemře, jeho DNA se rozpadá na menší a menší vzorky, zatímco je také zároveň kontaminována DNA jiných živočichů jako například bakterií z hlíny. Takže poskládat DNA do původního tvaru je jako skládat velkou skládanku puzzle. V roce 1977 Svante Paabo z institutu Maxe Plancka a jeho kolegové, kteří byli průkopníci technik v odebírání DNA fragmentů publikovali studii DNA z fosílie neandrtálce staré 40 000 let. Další vědci pak stavěli na tomto úspěchu a hledali kousky DNA z dalších neandrtálců. V roce 2006 tým vědců z Francie a Belgie získal fragment neandrtálce datovaný na 100 000 let, což byl doposud rekord nejstarší získané lidské DNA. V roce 2010 Dr. Paabo, Dr. Meyer a jejich kolegové mezitím za použití pokročilých metod sestavili hrubý seznam celého genomu neandrtálců. Tento objev vrhnul světlo na to, jak se neandrtálci a lidé oddělili od svého původního předchůdce před statisíci let. Ukázalo se také, že lidé a neandrtálci se křížili před 50 000 lety. Přibližně ve stejný čas objevu zaslali ruští spolupracovníci do institutu Maxe Plancka 80 000 let starou fosílii nalezenou v jeskyni Denisova na Sibiři. Když němeční odborníci získali kompletní sekvenci DNA z prstu dívky, ukázalo se, že nejedná ani o neandrtálce, ani o moderního člověka, ale o kompletně odlišnou linii. Byla tak pojmenována Denisované. Dr. Meyer doufá, že bude schopen společně s kolegy získat více DNA ze španělských fosílií a také jiných nálezů na tomto místě. Doufá, že to pomůže vyřešit záhadu se kterou se teď setkali.

“Je extrémně těžké to vysvětlit“, říká Dr. Meyer. “Jsme v tom stále trochu ztraceni“.

Text a foto: nytimes.com, 4. prosince 2013

Preklad: Michael M. Faitl

Zdroj: http://www.astronauti.cz/


Pozn. redakce: Jak je vidět celý příběh s lidskou evolucí se nám pěkně zamotává a stále více zjišťujeme, že vlastně nic nevíme. DNA bude zřejmě klíčem k rozluštění záhady naší existence a stále více se v tomto směru objevuje nových informací. Vše bude také záležet na tom, jestli odborníci budou zveřejňovat výsledky studií tak jak odpovídají skutečnosti a ne tak jak se jim to hodí do zaběhnutého dogma. Již mnohokrát se ukázalo, že ne všichni “experti” publikují skutečné údaje, ale naopak často data manipulují, aby zapadla do uznávaného status quo.

Súvisiace:

Paleoantropológia
http://www.cez-okno.net/paleoantropologia

Seriál: Dejiny DNA a Ľudskej Rasy
http://www.cez-okno.net/rubrika/serial-dejiny-dna-a-ludskej-rasy

DNA
http://www.cez-okno.net/rubrika/dnk


Sekcie: 
december 19, 2013 01:23 dopoludnia
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top