Obrázok používateľa CEZ OKNO
Podržte se: Měsíc je dutý, a zde jsou důvody

„Co tam ten měsíc u všech čertů dělá? Na to, aby byl pravým měsícem planety Země, je moc daleko, a na to, aby byl v zajetí gravitačního pole Země, je moc velký. Je velmi málo pravděpodobné, ba téměř neuvěřitelné, že někdy nastaly takové podmínky, aby Měsíc zaujal téměř kruhovou dráhu kolem Země… Ale když Měsíc není ani pravým satelitem Země ani v zajetí jejího gravitačního pole, čím potom je?“
Isaac Asimov, „Asimov o astronomii“, Doubleday, 1974; Mercury Press 1963; též citováno v knize Don Wilson: Naše tajemná kosmická loď Měsíc (1975)


Měsíc je pro obyvatele Země okem na nebi. Obstarává nám přírodní cyklus přílivového vlnění, o němž se říká, že udržuje rovnováhu všech druhů života na planetě. Je zvláštní, že některé fáze měsíčního cyklu dokonce ovlivňují naše nálady a emoce. Většina lidí pravděpodobně nikdy nebude pochybovat o Měsíci či jeho stavbě, když koná svou obvyklou rutinu – osvětluje noční oblohu a obíhá planetu, i když mnozí vědci nejsou přesvědčeni, že příběh o jeho původu je tak „solidní“, jak jsme přesvědčováni. Dnes existuje ohledně původu a stavby Měsíce mnoho kontroverzí, a jednou z nejšíře diskutovaných otázek je pevnost či naopak nepevnost jeho středu, a dále, jakým způsobem jsme k tomu Měsíci vlastně přišli.

Teorie vzniku Měsíce

V současnosti existuje asi 5 rozsáhle diskutovaných teorií vzniku Měsíce.

1. Zajetí

Tato teorie předpokládá, že Měsíc byl zajat gravitační silou Země. Hlavním problémem je mechanismus tohoto zajetí. Blízké setkání se Zemí se typicky projevuje buď jako kolize nebo jako změna trajektorie. Tato hypotéza má i potíže vysvětlit v zásadě identické poměry izotopů kyslíku v obou světech.

2. Odštěpení

Tato teorie praví, že v době, kdy Země se teprve formovala a byla ještě roztavená, byl v důsledku otáčení planety vyvržen materiál, který je dnešním Měsícem. Hmota pocházela dle předpokladů z oblasti dnešního Pacifiku. Avšak toto bylo vyvráceno, vzhledem k nevyvinutosti oceánského dna a vzhledem k tomu, že se Měsíc vytvořil mnohem dříve.

3. Narůstání

Tato hypotéza praví, že Země a Měsíc se vytvořily společně, jako dvojitý systém, z prvotních rostoucích disků Sluneční soustavy. Problémem této hypotézy je, že nevysvětluje úhlovou hybnost systému Slunce-Měsíc, ani proč má Měsíc relativně malé železné jádro ve srovnání se Zemí (25% svého poloměru, Země 50%).

4. Georeaktorová exploze

(viz http://www.dailygalaxy.com/my_weblog/2010/10/was-earths-moon-created-by-... )

Radikálnější alternativní hypotéza publikovaná v r. 2010 praví, že je možné, že se Měsíc vytvořil explozí georeaktoru umístěného na hranici jádra pláště v rovníkovém plánu rychle rotující Země.

5. Teorie obřího nárazu

Až donedávna to byla nejpřijímanější teorie. Praví, že před dávným časem narazilo do Země planetární těleso velikosti Marsu a vyrazilo z ní do vesmíru obrovskou hmotu, která se stala naším Měsícem. Tato teorie vysvětluje mnohé aspekty pozemsko-měsíčního systému, ale je zde několik nevyřešených problémů, jako například proč měsíční těkavé prvky nejsou tolik ochuzené, jak by se dalo očekávat po tak velkém energetickém nárazu. Dalším problémem je srovnání měsíčních a pozemských izotopů. V r. 2011 bylo publikováno nejpřesnější měření izotopových signatur měsíčních hornin. Je překvapující, že vzorky poskytnuté Apollem nesou signatury identické s pozemskými, ale jiné než mají ostatní tělesa Sluneční soustavy. Protože se předpokládalo, že většina materiálu, který se dostal na oběžnou dráhu a vytvořil Měsíc, pocházelo z narážejícího tělesa, kterému vědci dali název Theia, toto zjištění bylo neočekávané. V r. 2007 dokázali badatelé z Caltechu, že je velmi malá pravděpodobnost, aby Theia měla identickou izotopovou signaturu jako Země . Analýza izotopů titanu v měsíčních vzorcích Apolla ukázala, že Měsíc má stejné složení jako Země, což neodpovídá tomu, že by se vytvořil daleko od oběžné dráhy Země. (3)

Obr. Náraz obřího tělesa?

Bohužel, ani jedna z uvedených teorií neposkytuje odpověď na velké otázky kolem původu Měsíce.

Nejasnosti kolem Měsíce

Množství podivných faktů vyvolává mnoho nejasností kolem jeho existence. Podívejme se na některé.

1. Stáří Měsíce

Měsíc je mnohem starší, než se dříve tušilo, a možná dokonce i starší než Země či Slunce. Nejstarší věk Země se odhaduje na 4,6 miliardy let. Měsíční skály dostaly datum věku 5,3 miliardy let, a prach, v němž spočívají, je alespoň o další miliardu starší. Někteří argumentují, že Měsíc vypadá starší, protože se jeho povrch nikdy sám neobnonuje, zatímco Země může mít skály také tak staré, ale od té doby byly recyklovány přirozenou obměnou povrchu planety. (4)

2. Původ kamenů

Chemické složení prachu, v němž sedí skály, se významně liší od samotných skal, což je v rozporu s obecně přijímanou teorií, že prach vzniká zvětráváním a odlamováním skal. Tyto skály musejí pocházet odněkud jinud. (5)

3. Těžší prvky na povrchu

Normální složení planety je takové, že těžší prvky jsou v jádru a lehčí na povrchu, ale u Měsíce tomu tak není. Don Wilson píše ve své knize „Naše tajemná vesmírná loď Měsíc“:

„Hojnost refrakčních prvků jako titan na povrchu Měsíce je tak výrazná, že někteří geologové se domnívají, že byly přineseny na povrch ve velkém množství nějakou neznámou cestou. Nevědí jak, ale je bez pochyb, že tomu tak bylo.“

4. Vodní pára

7. března 1971 lunární nástroje umístěné astronauty zaznamenaly oblak vodní páry přecházející přes povrch Měsíce. Oblak trval 14 hodin a pokryl oblast asi 100 čtverečních mil. (1)

5. Magnetické kameny

Měsíční kameny jsou zmagnetizované. To je zvláštní, protože sám Měsíc nemá žádné magnetické pole. Nemůže to ani pocházet z „blízkého setkání“ se Zemí – taková schůzka by Měsíc roztrhala. Bylo mnoho teorií za účelem vysvětlení tohoto magnetismu, ale stále jsou to jen teorie.

6. Seismická aktivita

Každý rok jsou zaznamenány stovky „lunotřesení“, která nelze připsat nárazům meteoritů. V listopadu 1958 sovětský astronom Nikolaj Kozyrev z Krymské astrofyzické observatoře vyfotografoval erupci plynu na Měsíci nedaleko kráteru Alphonsus. Rovněž detekoval načervenalé světlo, které trvalo asi hodinu. V r. 1963 astronomové Lowellovy observatoře rovněž spatřili červené záblesky na hřebenech kopců v oblasti Aristarchus. Ukázalo se, že tato pozorování jsou periodická a identická, a opakují se tehdy, když se Měsíc přiblíží k Zemi. Pravděpodobně nejde o přírodní jev.

7. Dutý měsíc

Střední hustota Měsíce je 3,34g/cm3 (3,34x stejné množství vody), zatímco Země má 5,5. Co to znamená? V r. 1962 dr. Gordon MacDonald uvedl:

„Pokud bereme v úvahu nižší astronomický údaj, pak na jeho základě můžeme soudit, že vnitřek Měsíce je zřejmě spíše dutý, není to homogenní koule.“

Nositel Nobelovy ceny dr. Harold Urey se domnívá, že nižší hustota Měsíc je způsoben rozsáhlými oblastmi uvnitř Měsíce, kde jsou „prostě dutiny“.

Dr. Sean C. Solomon z Technologického institutu Massachusatts napsal: „Lunární experimenty s Orbiterem velice rozšířily naše znalosti o gravitačním poli Měsíce… a naznačují znepokojivou možnost, že by Měsíc mohl být dutý.“

Slavný astronom Carl Sagan napsal ve svém pojednání Život ve vesmíru: „Přirozený satelit nemůže být dutým objektem.“

A proto Měsíc možná vůbec není „přirozeným“ satelitem.

8. Měsíční ozvěna

20. listopadu 1969 posádka Apolla 12 odhodila část lunárního modulu, která narazila do Měsíce. Vlivem toho se vytvořilo v okruhu 40 mil kolem místa přistání Apolla umělé lunotřesení se zvláštními jevy – Měsíc zněl ozvěnou jako zvon po více než jednu hodinu.

Tento jev se opakoval u Apolla 13, které záměrně řídilo třetí stupeň rakety, aby narazil do Měsíce, a výsledky byly ještě více udivující. Seismické nástoje zaznamenaly, že ozvy trvaly 3 hodiny 20 minut a šly do hloubky 25 mil. To vedlo k domněnce, že Měsíc má velmi lehké – možná dokonce žádné – jádro. Pro srovnání, když na Zemi proběhne velké zemětřesení, jeho ozvy vzhledem k hustotě planety trvají pouze v řádu minut.

9. Původ Měsíce

Dříve se soudilo, že Měsíc je původem hmota vyvržená před dávnými časy Zemí, dokud vzorky Měsíce tuto teorii nevyvrátily. Další teorií je, že Měsíc je vytvořen z přebytečného „vesmírného prachu“ po vytvoření Země. Analýza složení Měsíce tuto teorii rovněž vyvrací.

Další populární teorií je, že Měsíc byl „zajat“ gravitační přitažlivostí Země. Ale jak řekl Isaac Asimov, není pro to žádný důkaz: „Měsíc je příliš velký na to, aby byl přitažen Zemí. Vznik šance k takovému přitažení a téměř kruhová oběžná dráha činí tuto možnost těžko uvěřitelnou.“

10. Zvláštní oběžná dráha

Náš Měsíc je jediným měsícem ve Sluneční soustavě, který má stacionární, téměř dokonale kruhovou oběžnou dráhu (i když mírně eliptická je). Ještě podivnější je, že těžiště hmoty měsíce je o 6000 stop blíže k Zemi než jeho geometrický střed (což by mělo způsobovat kymácení), ale vyboulení Měsíce je na jeho vzdálené straně, odvrácené od Země. Zdá se, že „něco“ muselo posadit Měsíc na oběžnou dráhu s přesnou výškou, průběhem i rychlostí.

11. Průměr Měsíce

Jak si vysvětlit „náhodu“, že Měsíc je přesně ve správné vzdálenosti a má přesně ten správný průměr, aby během zatmění zcela zakryl Slunce? Isaac Asimov odpovídá: „Není žádný astronomický důvod, aby Měsíc a Slunce se tak dokonale překryly. Je to ta nejčistší náhoda, a tuto výsadu má ze všech planet pouze Země.“

-pokračovanie-


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

Odkazy:

1.) http://news.google.com/newspapers?nid=1817&dat=19711016&id=TQ4fAAAAIBAJ&... (Oblaka vodní páry na Měsíci)

2.) http://humansarefree.com/2013/12/who-parked-moon-in-perfect-circular.html (Kdo umístil Měsíc na kruhovou dráhu)

3.) http://physicsworld.com/cws/article/news/2012/mar/26/further-doubts-cast... (Izotopy na Měsíci/Zemi/Theie)

4.) Bennett, M., Percy, D. (2001). Dark Moon: Apollo and the Whistle-blowers. (p. 269). Adventures Unlimited Press. (Apollo a šiřitelé nepohodlných názorů)

5.) http://ngm.nationalgeographic.com/1969/12/moon-landing/moon-rock-text (měsíční kámen se liší od pozemského)

Jeff Roberts, 11. 12. 2013

http://www.collective-evolution.com/2013/12/11/hold-on-for-this-one-the-...

Preklad: OrgoNet

Zdroj: http://orgo-net.blogspot.sk/


Súvisiace:

Teorie Měsíce jako kosmické lodi
http://www.cez-okno.net/clanok/mesiac/teorie-mesice-jako-kosmicke-lodi

Mesiac
http://www.cez-okno.net/rubrika/mesiac


máj 20, 2014 21:26 popoludní
  • krát komentár

2 krát komentár

  1. Obrázok používateľa Michal
    Michalmáj 23, 2014 15:08 popoludní

    Komentár: 

    Je možné, aby u vesmírného tělesa, jakým je Měsíc, mohlo dojít k přirozenému, téměř dokonalému, zakulacení kdyby byl po miliardy let zachycen na oběžné dráze Země? Nemělo by vlivem jednostranné gravitační síly Země docházet z "zašpičatění" nebo vyboulení Měsíce? Těch náhod kolem Měsíce je opravdu hodně. Přesná velikost se Sluncem v poměru vzdálenosti od Země... Dokonalá rotace Měsíce, způsobující, že nikdy nevidíme jeho odvrácenou stranu... Nevěřím na náhody...

  2. Obrázok používateľa Ruda
    Rudamarec 16, 2019 19:01 popoludní

    Komentár: 

    Je to nepochybně zajímavé. Proti se mi jeví masívní gravitace, kterou měsíc vyvíjí. Příliv, který vyvolává, je v některých místech na zemi obrovský, i přes 10 metrů. To znamená pevné jádro, ale..
    Když sklouznu ke spekulacím, máme tady pořád návštěvníky a jejich stroje. Nevím nakolik jsou tělesné proporce mimozemšťanů, publikované v našich sdělovacích prostředcích, skutečné. Máme-li věřit tomu, co nám nabízejí, viděl bych to asi následovně. Jejich chatrná tělesná konstrukce říká, že obývají svět s nízkou gravitací po mnoho generací a obrovské oči říkají, že v jejich světě prostě schází slunce, jinak by oči byly tak velké jako naše. Stejně tak jejich lodě. To co se tady pohybuje v naší atmosféře, to nejsou žádné meziplanetární lodě - na to jsou příliš malé. To jsou stroje, které mohou překlenout maximálně krátkou vzdálenost, třeba Měsíc-Země. Tedy myslím si, že bychom mohli mít nějaké sousedy ještě blíže, než jsme si doposud mysleli. Berte to ale jako spekulaci. Nic víc..

 

 

Top