Obrázok používateľa CEZ OKNO
Předlohy organismu

V předcházejícím článku jsem na konci zmínil Darwina a fantomovou předlohu. Moje představa o předloze, do jejíž podoby vyrůstá každý živý organismus, vychází převážně z knih Taťjány a Vitalije Tichoplavových, kteří dávali do kupy poznatky především ruských vědců zabývajících i nehmotnými složkami vesmíru i nás lidí, a dále z konverzací s Petrem, který má na vzniku tohoto článku mamutí podíl. Vše napsané, stejně jako vždy, považujte pouze za úvahu a názor.


Patrně každý živý organismus vzniká na základě, jak já tomu říkám "fantomové předlohy". Tuto předlohu si lze představit jako formu, do které je nalévána hmota, jež po zchladnutí má přesně tvar formy. V případě organismu však nejde o hmotnou formu, nýbrž o formu informační. V ní jsou uloženy veškeré informace, kdy a jak se bude formovat hmota v pořadí: elementární částice - atomy - molekuly - buňky. Tyto informace jsou tzv. torzními poli, která jsou svojí podstatou holografické podstaty. O tom tu již pár článků bylo. Pro lepší pochopení doporučuji pročíst tento (http://myslenkyocemkoli.blogspot.cz/2013/10/pritahovat-odpuzovat-plus-mi...) a tento (http://myslenkyocemkoli.blogspot.cz/2013/09/neomezene-moznosti-cloveka.html) starší článek.

Laicky řečeno ještě před vytvořením první buňky organismu existují kompletní plány, jak by měl tento organismus vypadat v dospělém stavu. Projevy těchto plánů lze za určitých podmínek "zhmotnit" přímo před očima pozorovatele. Takzvaná Kirlianova metoda dává možnost krom vyzařované životní energie na určitou dobu nakouknout i na tvar oné fantomové formy. Tedy alespoň si to myslím. Pro lepší pochopení uvedu krátkou citaci:

"...Jeden z důležitých objevů, který byl učiněn za pomoci Kirlianova efektu, se nazývá fantom listu.

Na počátku osmdesátých let narazila sovětská věda na jev, který svědčil o tom, že do přítomnosti vstupují informa­ce z jiné epochy. Pokud Kirlianovou metodou vytvoříme fotku listu, objeví se zřetelné obrysy s množstvím svítících bodů. V živém listě se tyto vzory neustále mění, když však list uvadá, kresba po­stupně slábne, až nakonec úplně zmizí. Výzkumníci zjistili, že když bezprostředně před fotografováním odštípneme z lis­tu malý kousek, na fotografické desce se zobrazí list celý, se vše­mi žebry a žilkami, přičemž hranice chybějící části se vyznačuje méně jasným světélkováním a připomíná „botanické přízraky". Pokud budeme Kirlianovou metodou snímat pou­ze onen malý odtržený kousek, pak se na fotografické desce objeví rovněž celý list, jeho zobrazení však bude tím bledší, čím menší kousek listu bude vyfocen.

Obdobné experimenty s dobrými výsledky prováděli věd­ci i v zahraničí, mimo jiné pracovníci laboratoří Thelmy Mossové v Los Angeles a Henryho Dekina v San Francisku.

Zanedlouho poté vyfotografoval proslulý vědec Ch. S. Burr z univerzity v Yale semeno pryskyřníku. Na fotografické desce se však k překvapení badatelů objevilo světélkování, které přesně odpovídalo podobě „dospělého" květu této rostliny, jež dosud ve skutečnosti nevyrostla. Stačilo však, aby se tato energetická forma naplnila atomy a molekulami, a kvítek se stal pro náš zrak viditelným a reálným.

Znamená to, že ještě před vznikem rostliny existuje její psychotropní vzor, který zaručuje správné naplnění formy mole­kulami, čímž kontroluje růst kvítku a jeho vzájemné působe­ní s vodou, půdou a světlem. Energie shromážděná v semín­ku (vědci ji označili jako ektoplazmu čili kvantové pole) již vytvořila odlitek květiny, který zbývá jen naplnit hmotou.

Všechny uvedené skutečnosti přivedly výzkumníky k myšlence, že vyzařování energie kolem listu i semen vy­tváří hologram, který vystupuje v roli silového pole, jež or­ganizuje hmotu. „Ukazuje se, že podat vysvětlení vzniku fantomů u rostlin... není bez použití principů holografie vů­bec možné... V případě fantomu rostlin si zbylá část plochy listu ,pamatuje' ztracenou část a za určitých podmínek ji regeneruje v podobě fantomu pole."

Tento hologram je podle mne tedy ona fantomová předloha organismu. Kdo stále ještě nemá dostatečnou představu, zkusím malé připodobnění. Jistě jste na základní škole o hodině fyziky dělali pokus se železnými pilinami rozprostřenými po papíře, pod který se umístil magnet různého tvaru. Piliny se přesunovaly podle magnetických siločar. Vlastně došlo k vizualizaci neviditelných sil - informací o nich. Shodnou metodou by šlo takto železné piliny umístit do prostoru a vytvořit 3D model informací o magnetickém poli kolem zdroje. Představme si toto magnetické pole jako neviditelný hologram, do kterého jsou vysypány železné piliny. Ty pak vlastně vytvoří hmotný obraz neviditelné informace.

Fantomová předloha podle mne není jedinečná pro každý jednotlivý organismus, nýbrž jde o předlohu pro celý druh konkrétního organismu bez ohledu v jaké lokalitě se narodí. Tuto fantomovou předlohu si můžeme soukromě nazvat jako dlouhodobou paměť.

Naproti tomu je tu ještě druhá předloha a tou jsou informace v DNA, tak, jak je to obecně známo. A k čemu jako to? Domnívám se, že na rozdíl od té fantomové je předloha v DNA zodpovědná za schopnost organismu se adaptovat na okolní prostředí, což se dá považovat za něco jako mutace původní informace obsažené ve fantomové předloze. Tuto předlohu si můžeme soukromě nazvat jako krátkodobou. Tudíž během života organismu dochází k přepisování dlouhodobé paměti pamětí krátkodobou, přičemž původní informace zůstává i nadále zachována v informační databance Vesmíru/Univerza nebo čeho chcete. Nebýt této druhé předlohy, nerodili/nevznikali by jedinci, nýbrž klony, protože by každý nový jedinec byl identický na základě fantomové předlohy. A to i přes životní zkušenosti fyzického těla organismu. Ten by neměl následující generaci jak předat své adaptační zkušenosti a druh by při výraznější změně prostředí vymřel.

Když nad tím tak přemýšlím, daly by se tyto dvě předlohy přirovnat k přepisovatelnému a nepřepisovatelnému DVD. Tím nepřepisovatelným je původní fantomová předloha, kdežto přepisovatelným zdrojem informací je DNA.

Každá z těchto předloh má své pro i proti. Když by se organismus během svého života, kdy prošel mnoha změnami okolí a potažmo adaptacemi, náhle zformoval do původní fantomové předlohy, může být vůči svému současnému okolí značně v nevýhodě, což může vést k prudké ztrátě energie potřebné k přizpůsobení a možná i ke smrti organismu.

Pokud by naopak nově vznikající organismus vznikal jen na základě informace DNA, docházelo by z generace na generaci k tak razantním změnám (mutacím), že by se vlastně nedalo mluvit o nějakém druhu, čeledi apod., a co nová generace, to nový živočišný druh, což by opět vedlo k okamžitému vymření mnoha organismů a patrně k neschopnosti vytvoření funkčního ekosystému. Nemohly by vzniknout například ty druhy, které se sdružují do tzv. superorganismů a jsou pak společně řízeny PSI polem, o něž jsme tu na blogu již také párkrát zakopli. Jde například o mravence, včely atd.

Mně z toho vychází, že každý druh organismu má specifický poměr mezi těmito dvěma předlohami. Například ještěrka bude mít významnější poměr fantomové předlohy. Jak jinak si vysvětlit, že po ztrátě celé končetiny jí tato doroste do téměř identické podoby s původní, a to jak v kvalitě, tak kvantitě - vlastně dojde k "nalití" hmoty do fantomové formy. Možná právě proto není náhodou, že zrovna plazi celkově se během svého vývoje mění jen minimálně a někteří se v podstatě nezměnili za dobu mnoha miliónů a dost možná i desítek či stovek miliónů let.

Ale aby to nebylo tak jednoduché, mám zato, že každý organismus daného druhu může a také přispívá svými životními zkušenostmi do základní fantomové předlohy vhodnými informacemi, takže i tato dlouhodobá paměť - fantomová předloha dochází postupem času změn, které jsou ale mnohem menší než změny v předloze DNA.

A jaký to má pro nás lidi význam? No myslím si, že je dost pravděpodobná možnost ovlivňování poměru mezi oběma typy předloh během života, což může mít nedozírné následky v oblasti zdravotnictví. Co tím mám na mysli, se lze lépe dozvědět na stránkách léčitele Ivana Gellnera. Snad právě proto lze některé jen těžko uvěřitelné zprávy o zázračném vyléčení, nebo dokonce znovunarostlých prstech chápat v jiném světle.

Vím, tato úvaha má mnoho děr, ale nějak se začít musí, ne? :-)

Vlabi

http://myslenkyocemkoli.blogspot.cz/


Súvisiace:

Výber MYŠLENKY O...
http://www.cez-okno.net/rubrika/vyber-myslenky-o


Autori: 
máj 01, 2014 23:04 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top