Obrázok používateľa CEZ OKNO
Prožil jsem samoléčící funkci lidského těla

Protože jsem při posledním zápisu o prožitém jednodenním půstu nevěnoval dostatečnou pozornost, pro mě do té doby neuvěřitelnému, zjištění, je mou povinností se k němu vrátit. Jde totiž o vlastní zkušenost. Vlastní prožitek toho, o čem jsem do té doby pouze četl. Čemu jsem mohl maximálně věřit. Nyní, s vlastním zážitkem, vím.

Prožil jsem samoléčící funkci lidského těla. Díky jednodennímu půstu jsem si uvědomil neuvěřitelnou schopnost a geniální funkčnost lidského organismu. Po pouhém jednodenním nekonzumování jakékoliv stravy organismus použije energii, která by jinak byla využita na zpracování potravy, na samočistící procesy. Respektive tělo začne hledat zdroje energie uvnitř sebe sama. Játra a ledviny začnou pracovat intenzivněji. Když držíte půst a pijete pouze vodu (hodně vody), dalo by se očekávat, že vaše moč bude světlá, ne-li bezbarvá (lze vyzkoušet zvýšenou konzumací vody). Ne tak v lidském organismu. Ten ihned využije příležitosti a začne zpracovávat využitelné látky v krvi a ty škodlivé, toxické či nepotřebné vylučovat pryč. Nejenom močí, která v průběhu dne tmavne ale i póry kůže (jste cítit jinak a trochu výrazněji – manželka potvrdí).

Až ve druhé části postního dne a zejména den poté se mi objevily symptomy mého chronického zahlenění a projevila se zánětlivá ložiska v organismu včetně pocitu horkosti a zejména silné únavy. Protože jsem ale už jedl, musel se organismus věnovat trávení nové potravy a neměl dostatečné množství energie, kterou na vyléčení mých problémů potřeboval. Musel se věnovat trávící soustavě. Proto se spolu s manifestací zdravotních obtíží dostavila i silná únava. Druhý den po půstu problémy slábnou a únava mizí. Organismus se opět dostává do fáze pouhého přežívání.

Z toho jednoznačně vyplývá následující. Pokud organismus již po jednom dni beze stravy spouští svou samočistící schopnost, dá se předpokládat, že při vícedenním půstu vyčistí i ty nejzapadlejší kouty organismu a spálí vše možné co spálit a využít lze a vyloučí to, co spálit a využít nelze. Při jednodenním půstu organismus probere krev. Zvýšenou činností z ní spálí veškeré možné živiny. Zbytek vyloučí. Pokud se člověk postí dál, začne se organismus rozhlížet jinde. A sice v tukových zásobách, ve kterých máme uloženo to samé, co organismus vyfiltroval z krve. Živiny ale i nepotřebné a jedovaté látky (např. viz článek o amalgámu v zubech). Jakmile jsou veškeré zásoby využity, rozhlíží se organismus dále a v tuto chvíli přichází chvíle, kdy se tělo začne vypořádávat s chronickými či zhoubnými chorobami jako je např. rakovina aj. Co jiného strávit než buňky, které nejsou životně důležité i když se tak tváří.

Dříve jsem vnímal informace o možnosti vyléčit rakovinu půstem jako vzdálené. Chyběl mi onen magický vlastní prožitek. Nyní tomu plně věřím. Protože nyní vím, jak organismus reaguje na nedostatek běžné stravy.

Pro mě osobně jde o téměř magický okamžik. Cítím snahu organismu fungovat 100% a udržovat se v dobrém stavu. A nyní také vidím, jak my sami mu házíme klacky pod nohy, čím vším svůj organismus zatěžujeme a ničíme. Házíme do sebe kilogramy odpadků a divíme se, že nám je špatně. Sedíme na větvi a vůbec nám nedochází, že když ji budeme na straně ke stromu stále nařezávat, jednoho dne nevydrží. Řežeme si svou větev a ještě si u toho myslíme jak víme, co je pro nás nejlepší. Nevědomě jíme, nevědomě upadáme do nemocí a nevědomě necháváme cizí lidi, aby nám předepisovali léky.

Po jednodenním půstu poznám, co mi škodí. Dnešní snídaně, která byla po dlouhá léta mojí standardní snídaní, mě málem zabila. Přehodnocuji svůj jídelníček, protože se mám rád, a mám rád i svoje tělo, které mi umožňuje získávat právě takové zkušenosti. Když budu nemocný, bude moje schopnost naplňovat smysl života omezena.

Naše tělo je největší dar, který jsme, vedle možnosti učit se, mohli dostat. Naše tělo je chrám (nyní chápu jiné souvislosti), o který se můžeme starat, který můžeme vylepšovat a okrášlovat anebo který můžeme vědomě či nevědomě zbořit či nechat zchátrat. Konzumace chemických, jedovatých a odpadních potravin je forma sebevraždy. Jde o projev nevědomé neúcty k životu. Běžná sebevražda je vědomé rozhodnutí. Z univerzálního hlediska jde o to samé.

Všichni máme stejné podmínky. Všichni máme stejné prostředky. Jednodenní půst si může vyzkoušet každý. A pak se rozhodnout, kam dál. Ke každé změně lze přistupovat destruktivně nebo konstruktivně. Stejně tak ke změně jídelníčku. Destruktivní je strach. Konstruktivní je láska. Láska k sobě samému.

Lencher Falprea

Zdroj: http://probuzeni.blogspot.sk/


Súvisiace:

Jednodenní půst na vlastní kůži
http://cez-okno.net/clanok/jednodenni-pust-na-vlastni-kuzi

Pôst
http://www.cez-okno.net/rubrika/rubriky/post


apríl 11, 2013 20:47 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top