Obrázok používateľa CEZ OKNO
Pyramidy - Mars - Sirius 14: Kosmická spirála

Mapa staré Arktidy – Hyperborey - se k nám dostala v kopiích Merkatora, který žil v 16. století. Publikace s různou interpretací zobrazuje na mapě Hyperboreu jako překvapujíce zelenou, okrouhlou pevninu na Severním pólu, která je ve tvaru kříže protnuta čtyřmi řekami. Hyperborea symbolizovala OSU SVĚTA, STROM ŽIVOTA, ZEMSKÝ RÁJ. Z jeho středu, ze samého podnoží Stromu Života, vytékaly 4 řeky na 4 světové strany, a nesly s sebou kosmickou projekci kříže na plochu Zemského globu. Čtyři ostrovy zobrazovaly čtyři kontinenty planety. Stará náboženství popisují Kříž jako „strom ve středobodu světa“. STROM - to je jeden z mnoha symbolů Světové osy. Vertikála kříže - to je Osa světa. Strom je ve středu světa neboli v jednotě světů. Esoterický znak - kříž uzavřený v kruhu - Strom světa se potkává na všech starých kontinentech.



KŘÍŽ - to je symbol Ducha ponořujícího se do hmoty! Znak vytvářející vír je turbulent, pohyb na tenkých plátech rodícího se života. Evoluce vzájemného vztahu tajemství Kosmu a růstu vztahu duchovně-fyzického byla zapsána geometrickými proměnami tvaru (formy) - píše H. P. Blavatská. Ani jedna z publikací pojednávajících o mapě Hyperborey od Merkatora nesdělila, co byla tato Hyperborea vlastně za stát.

Odpověď nám dává „Tajná doktrína“ H. P. Blavatské. HYPERBOREA byla nejen oddanou součástí Atlantidy, ale také severní částí Lemurie, a jakoby toho stále nebylo dost, byla i samotnou kolébkou ze 7 kolébek lidstva (7 lidských ras na Zemi) a rovněž mohylou většiny lidstva v této oblasti v době Třetí rasy, když se gigantická pevnina - Lemurie - začala rozčleňovat na menší pevniny. To proběhlo postupně zmenšováním rychlosti zemské rotace.

V Puranách každá zmínka o severní oblasti od Meru je spojena s tím prvopočátečním Eldorádem, s nynější oblastí severního pólu, která tehdy byla pevninou s kvetoucími magnóliemi. Věda hovoří o starém kontinentu, který se rozprostíral od Špicberků dolů do průlivu Duvra. Tajné učení tvrdí, že v nejranější geologické periodě byly tyto oblasti součástí pevniny, mající tvar koňské podkovy, jejíž jeden – východní - konec ležel mnohem severněji nežli severní Cornwalis, a zabíral dnešní Grónsko.

Druhý konec pojímal Behringův průliv jako kousek vnitřní země a pokračoval na jih k Britským ostrovům, které se v tu dobu nacházely pod dolním ohybem půlkruhu. Tato pevnina byla zvednuta současně s rovníkovým potopením části Lemurie... O nějaký ten věk později se některé pozůstatky Lemurie znovu objevily nad oceánem. Proto Atlantida tvořila část sedmi velkých pevninských ostrovů, neboť 4. rasa začala vládnout tomu, co zůstalo po Lemurii. Usadila se na ostrovech, vtáhla je do své země a pevniny. Velikonoční ostrov byl tak podroben některými Atlanťany, kteří se zachránili před kataklyzmaty, a usídlili se na tomto pozůstatku Lemurie.

Stejně jako evoluce První rasy - kdy z těl Pitri pocházela rodina, dokonale vzdálený druh od druhu v oblastech u severního pólu na tehdy jediné zemi - rovněž tak se dovršila konečná proměna Třetí rasy... a bylo to tehdy, když bylo v polo-polárních oblastech polo-tropické klima. Tato oblast v době objevení se člověka nejednou pravidelně zamrzala anebo se stávala tropickou. Rozvoj nejdůležitější pevniny Atlantidy H. P. Blavatská přičítá k době před čtvrtým obdobím. Její severní souostroví zaujímalo Švédsko, Norsko, severní části východní Evropy a Sibiře, Kamčatku, ostrovy Severního ledového oceánu, Grónsko, to a vše se jmenovalo „Bílý ostrov“.

Země Atlanťanů se sjednotila s Bílým ostrovem, přičemž tento Bílý ostrov byla právě RUTA. O tomhle vypráví finský epos Kalevala. Právě z Ruty pocházela prarodina bílé podrasy Atlanťanů - Áriů. Arkaim na Urale byl pak městem této podrasy.

Po zatopení hlavních ostrovů Atlantidy (před 850 a 250 tisíci léty) se pozůstatky jižních Atlanťanů a jejich potomků objevily na jihu Eurasie a v Africe. Zlatožlutá rasa Atlanťanů se stala černou - píše H. P. Blavatská. Evropané přišli do Eurasie ze severu, a nebyli to potomci lidem podobných opic! Všechny přechodné druhy od opic k člověku vznikly smíšením černé podrasy Atlanťanů a bílé podrasy Áriů - severních Atlanťanů, a také jako výsledek spolčení jižních Atlanťanů s divokými zvířaty.

Ve Védách i v Avestě se připomíná severní prarodina všech ras - země Áriů. Árijci nikdy nepřestali bojovat s potomky prvních gigantických ras. Tato válka se protahovala téměř až do konce věků, předpovídaném v Kali-Józe, a nazývala se Mahabharata neboli Velká Válka.

(H. P. Blavatská: „Tajná doktrína“)

V době pozdního paleolitu (10 - 25 tisíc let př. n. l.) se Árijci posunuli na jih a zaujali velké teritorium od Přibajkalí a Altaje až k Rýnu. Na svých cestách se setkávali s potomky Atlanťanů, kteří se zbožně klaněli zvířatům. Árijci se klaněli Slunci a Kosmickým silám, stejně tak, jako první Atlanťané! Symboly a glyfy Áriů nalezené na Arkaimu jsou spojeny s Kosmem.

Francouzský astronom Balji ještě před 200 léty tvrdil, že astronomické znalosti přišly ze severu, ze Sibiře - ze země Áriů. Kalendářně - astronomické systémy Áriů nacházíme i ve Stonehenge a v Arkaimu. V dávných bitvách probíhala setkání Áriů s černými potomky Atlanťanů. Tato válka Bohů proti silám hlubin v jejich posledním pozemském žití se přirovnává k válce mezi árijskými Atlanťany rodící se 5. rasy a mágy Atlantidy, démony hlubin.

(H. P. Blavatská: „Tajná doktrína“)

Kontinent Hyperborea na Severním pólu ve tvaru kříže v kruhu představuje velmi významný znak Kosmu, který pozemšťané ještě musí rozluštit. Dřívější, staré kříže byly vracející se (svastika) antropomorfní a statické. Starý mexický kříž - to je schéma světa. Indická svastika Kchuri znamená symbol rozkvětu.

„Evoluce vzájemného vztahu tajemství Kosmu a růstu duchovně- fyzického byla dříve zapsána geometrickými změnami tvaru (formy). Každá kosmogonie vycházela z kruhu, bodu, trojúhelníka a čtverce do čísla 9, když byla shrnuta první linií a kruhem - mystickou dekádou Pythágora, součtem všeho, držící v sobě a vyjadřující tajemství veškerého Kosmu... Čísla 3 a 4 dávají ve svém součtu 7, také čísla 5, 6, 9, 10 jsou kameny základu okultních kosmogonií.

Tuto dekádu a tisíce jejích kombinací nacházíme v každé části světa. Setkáváme se s ní v jeskyních i chrámech vytesaných ve skalách v Centrální Asii, v pyramidách nebo památnících Egypta i Ameriky, v katakombách, na nepřístupných sněžných výšinách Kavkazu, v rozvalinách Palenke i na Velikonočním ostrově.

Číslo 3 a 4 - trojúhelník a čtverec, nebo všechny světové symboly mužského i ženského počátku, to je první aspekt odhalovaného Božstva, navždy uzavřen jako v Jižním Kříži na nebi, tak i v Egyptském kruhu Ansata. Rozevřená krychle dává Tau, kříž egyptského tvaru (Anhem) nebo křesťanský kříž...“

Osnova Velikonočního ostrova uprostřed Tichého oceánu je pozůstatek vrcholků hor patřících potopené pevnině. Tyto vrcholky jsou hustě pokryté sochami, pozůstatky civilizace velkého a osvíceného národa (Lemurie). Na zadních stranách těchto soch se setkáváme s egyptským křížem v pozměněné podobě připomínající kontury lidského těla.

... Stará sochařská díla na vrcholcích hor Jižní Ameriky... zobrazují kontury člověka s rozpaženýma rukama na kříži v celé sérii obrázků, kde tvar člověka přechází do tvaru kříže...

Shoda mezi památníky Aztéků a Egypťanů je velmi dobře známá. Číslo aztécké pyramidy PAPANTALA naznačuje číslo 318 - znak lidového kalendáře Aztéků. Číslo 318 u gnostiků označuje Krista a číslo obřezaných a zkoušených sluhů Abraháma.

S totožnými čísly a esoterickými symboly se setkáváme v Egyptě, Peru, Mexiku, v Indii, na Velikonočním ostrově i v celé Asii - jsou to hlavně rozpažené ruce lidí a symboly příchodu ras od Bohů...

(H. P. Blavatská: „Tajná doktrína“)

A nakonec byly americkými kosmonauty při letech Apolla odhaleny kříže na Měsíci - latinský kříž nedaleko kráteru Keplera, a také socha připomínající kvítek lilie či vracející se kříž neboli svastika. A aby toho ještě nebylo málo, na dně kráteru Koperník byla nalezena písmena, v jejichž středu byl kříž. O těchto senzačních nálezech hovoří kniha amerického badatele Georga Leonarda:

„Na našem Měsíci je ještě kdosi“, která byla vydána v Moskvě roku 1995 s právy na rukopis Ufologickým centrem v Mezinárodní akademii informatizace. Autor v této knize odhalil nejtajnější informace NASA a uvedl desítky fotografií a obrázků.

Další symbol, který viděli na odvrácené straně kráteru, byl kruh a v něm kříž. Je to symbol Stromu života. Tento symbol se opakuje na mnoha místech - kříž je vždy uzavřen v kruhu nebo oválu. „Strom života - to je jeden z nejstarších symbolů lidstva“.

Tento otřesný fakt ještě jednou hovoří o tom, že civilizace Atlanťanů se svými vimany - kosmickými stroji zanechala znaky své návštěvy na Marsu, v pyramidách i na Měsíci, kde život a práce civilizací z jiných planet probíhaly v průběhu milionů let po zániku Atlantidy.

A jestliže kříž Hyperborey, tvořený čtyřmi řekami, uzavřený do oválu kontinentu byl založen Vyšším Rozumem na naší planetě, lze pak říci, že to byl znak RÁJE. Nebeská krůpěj, znak návratu všeho duchovně úplného do počátečního stavu, kdy konec cyklu odpovídá počátku.

Kosmická spirála

Když vycházíme z Kosmických Zákonů Tajných učení, stavba hustého materiálu naší planety, její koagulace, musela projít po spirále.

To znamená, že tvar prvních kontinentů musel uchovat obrázek víru - a první pevniny musely mít tvar spirálových protuberancí, víru - kříže, zaměřených ve svém pohybu po časové střelce. Přibližný obrázek tohoto procesu dala Helena Anopová ve své knize „Sezame, otevři se!“. A třebaže je v její knize mnoho sporného, všechny tyto ideje jsou velmi podobné mapě Merkatorově s vyobrazením Hyperborey, kde jsou pevniny rovněž jakoby zakrouceny do spirály, která se otevírá k jihu.

Oko tajfunu nad Atlantikem (fotografováno z výšky 5 tisíc metrů) a foto Spirální galaxie svědčí o tom, že tento Kosmický zákon existuje ve všech světech.

Obrázek z knihy Kirchera „Edip Egyptský“ formuluje tento zákon takto:

Text na horní spirále: „PROCES ROZVOJE ZEMSKÉHO DUCHA“

Text na nižší spirále, kde jsou nakresleny znaky planet se Sluncem od středu: „NÁVRAT DUCHA K CENTRU AKTIVITY“

Hyperborea tento zákon pochopila.
Zdroj: Will Landa, „Vesmírná tajemství pyramid a Atlantidy“

Čerpané z: Matrix-2001.cz


november 02, 2008 21:15 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top