Obrázok používateľa CEZ OKNO
Napoleon Hill: Myšlením k bohatství

Myšlením k bohatství je jedna z nejvýznamnějších knih zabývajících se problematikou individuálního úspěchu - ve smyslu finanční nezávislosti i duchovního bohatství, jež nelze měřit penězi. Žádná kniha, která kdy byla či bude na toto téma napsána, se jí nemůže vyrovnat. Byla inspirována Andrewem Carnegiem, který jejímu autorovi Napoleonu Hillovi před mnoha lety odhalil princip svého úspěchu. Nejenom že se Carnegie sám stal multimilionářem, ale udělal milionáře z více než dvou desítek dalších lidí, které zasvětil do svého tajemství.

Zdroj svého zbohatnutí prozradilo Napoleonu Hillovi dalších pět set zámožných mužů. Autor pak strávil celý život bádáním nad tím, jak jejich poselství předat lidem ze všech sfér života, kteří by své myšlenky, nápady a organizované plány rádi zúročili a proměnili v bohatství.

Přijetí a praktikování slavné filozofie prezentované v této knize obohatilo již tisíce lidí. Její tajemství mají nadčasovou platnost stejně jako v době prvního vydání knihy. Toto poslední vydání zpřístupňuje filozofii úspěchu a její principy všem, kteří se vyznačují velkou touhou vydělat peníze a zažít ono silné duchovní uspokojení, které přináší dosažení cíle.

Myšlením k bohatství je vynikající kniha, v níž se dočtete, co a jak dělat. Najdete v ní návod, jak sebe sama vést, systematicky plánovat, užívat autosugesce, vytvořit mozkový trust; seznámíte se s novým způsobem sebeanalýzy, najdete podrobné plány na prodej vašich služeb a řadu dalších specifických poznatků, ke kterým dospěly mnohé významné osobnosti.

Bohatství, které máte na dosah, rozhodně není omezeno jen na hodnoty materiální.

Nezměrným bohatstvím je trvalé přátelství, harmonické rodinné vztahy, sympatie a vzájemné porozumění mezi spolupracovníky a vnitřní soulad, který přináší klid duše a dá se měřit pouze duchovními hodnotami.

Filozofie knihy Myšlením k bohatství vás přivede k tomu, abyste tyto duchovní statky v sobě našli a naučili se z nich těšit; jsou totiž nedostupné lidem, kteří pro ně nedozráli.

Připravte se na to, že jakmile začnete filozofii knihy Myšlením k bohatství uplatňovat ve svém životě, dojde k výrazné změně, která přinese nejenom zmírnění vašich problémů a životních stresů, ale zároveň vám ukáže cestu k získání značného materiálního bohatství.


 

MYŠLENKY MAJÍ VÁHU

 

O MUŽI, KTERÝ SE „VMYSLEL" DO PARTNERSTVÍ S THOMASEM A. EDISONEM

Opravdu, „myšlenky mají značnou váhu", a to zejména tehdy, když jsou spojeny s pevně stanoveným cílem, vytrvalostí a palčivou touhou proměnit je v bohatství nebo jiné materiální statky.

Před několika lety se Edwin C. Barnes přesvědčil, do jaké míry skutečně platí, že se člověk může myšlením dopracovat úspěchu. Nepřišel na to náhodou. Dospěl k tomuto objevu postupně, hnán palčivou touhou stát se obchodním partnerem velkého Edisona.

Hlavním rysem Barnesovy touhy bylo, že věděl, co chce. Chtěl pracovat spolu s Edisonem, ne pro Edisona. Pozorně sledujte, jakým způsobem svou myšlenku realizoval, a lépe pochopíte základní principy cesty k bohatství.

Když mu tento nápad poprvé bleskl hlavou, nebyl právě v situaci, kdy by ho mohl uposlechnout. Stály mu v cestě dvě překážky. S Edi-sonem se neznal a neměl dost peněz na vlak do Orange v New Jersey.

Tyto překážky by stačily naprostou většinu lidí odradit, ale Barne-sova touha nebyla jen tak obyčejná.

 

VYNÁLEZCE A TULÁK

Barnes dorazil do Edisonovy laboratoře a prohlásil, že hodlá podnikat spolu s vynálezcem. O mnoho let později Edison na své první setkání s Barnesem vzpomíná takto:

 


„Stál tam přede mnou a vypadal jako obyčejný pobuda, ale ve výrazu tváře měl něco, co dávalo tušit, že je pevně rozhodnut dosáhnout toho, za čím přišel. Z dlouholeté zkušenosti s lidmi jsem poznal, že jestliže člověk skutečně touží něčeho dosáhnout natolik silně, že je ochoten riskovat celou svou budoucnost pro jediné pootočení kola Štěstěny, určitě to dokáže. Dal jsem mu příležitost, o kterou žádal, protože jsem viděl, že je rozhodnut nedat se odbýt. Následující události prokázaly, že jsem se nemýlil."

 

 

Nebyl to mladíkův vzhled, co mu otevřelo dveře Edisonovy kanceláře, protože ten mluvil proti němu. Rozhodující bylo, co si myslel.
Po svém prvním rozhovoru s Edisonem se Barnes jeho partnerem sice nestal, ale dostal možnost pracovat za nepatrnou mzdu v Edisonových službách.

Ubíhaly měsíce. Zdánlivě se nestalo nic, co by Barnese přiblížilo k vytouženému konečnému cíli. Ale v mladíkově mysli se dělo něco důležitého. Jeho touha stát se Edisonovým obchodním partnerem neustále sílila.

Psychologové správně říkají, že „když je člověk na něco skutečně připraven, přijde to samo." Barnes byl připraven na obchodní společenství s Edisonem; a co víc, byl odhodlán zůstat připraven, dokud se jeho touha nenaplní.

Neříkal si: „Ale co, nemá to smysl. Raději toho nechám a požádám o místo prodavače." Naopak si řekl: „Přišel jsem, abych se stal Edisonovým partnerem, a dosáhnu svého, i kdyby to mělo trvat celý život." Myslel to vážně! Jak by se změnily lidské osudy, kdyby si lidé dokázali vytyčit určitý cíl, kterým by byli maximálně posedlí.

Možná, že si to tehdy mladý Barnes neuvědomoval, ale jeho buldočí odhodlání, jeho vytrvalá věrnost jediné touze byly předurčeny překonat všechny překážky a poskytnout mu příležitost, po které pásl.

 

SKRYTÉ TVÁŘE PŘÍLEŽITOSTI

Když se příležitost naskytla, přišla v jiné formě a odjinud, než Barnes očekával. Příležitost totiž užívá uskoků. Mívá ve zvyku nenápadně vejít zadními vrátky a často přichází skrytě v podobě neštěstí nebo dočasné porážky. Možná právě proto ji tolik lidí nedokáže rozpoznat.

Edison v té době zdokonalil nový kancelářský přístroj, známý tehdy jako Edisonův diktafon. Jeho obchodní zástupci jím nebyli příliš nadšeni, protože nevěřili, že by se dal snadno prodat. Barnes spatřil svoji příležitost, skrytou v podivně vyhlížejícím přístroji, který nezajímal nikoho kromě Barnese a vynálezce.

Barnes věděl, že diktafon prodat dokáže. Navrhl to Edisonovi, dostal šanci a přístroj prodal. Prodal ho dokonce s takovým úspěchem, že s ním Edison uzavřel smlouvu o prodeji a distribuci po celé zemi. Toto obchodní spojení Barnesovi vyneslo spoustu peněz, ale ve skutečnosti šlo o daleko víc. Barnes dokázal, že se člověk opravdu může „MYŠLENÍM DOPRACOVAT BOHATSTVÍ".

Nemám tušení, kolik Barnesovi jeho prapůvodní touha vynesla. Asi kolem dvou až tří miliónů dolarů, ale tato částka, ať už jakákoliv, je zanedbatelná ve srovnání s tím, jaký neocenitelný přínos pro něj mělo vědomí, že při uplatnění určitých principů mohou být myšlenkové pochody přeměněny v hmotné statky.

Barnes se doslova vmyslel do partnerství s velkým Edisonem. Myšlením se nakonec dopracoval jmění. Začínal od nuly, ale věděl přesně, co chce. Byl odhodlán svou touhu prosazovat tak dlouho, dokud se nestane skutečností.

 

TŘI STOPY OD ZLATA

Jednou z nejběžnějších příčin neúspěchu je zvyk vzdát se, když člověka potká dočasná porážka. Tuto chybu děláme čas od času všichni.
Strýc R. U. Darbyho v době zlatokopeckého nadšení zahořel zlatou horečkou a vydal se na Západ, aby zbohatl. O tom, že se z lidských myšlenek dá vytěžit mnohem více zlata než ze země samé, nikdy neslyšel. Zakolíkoval si pozemek a s krumpáčem a lopatou se pustil do práce.

Po týdnech dřiny byl odměněn nálezem blyštivé rudy Aby ji mohl těžit, potřeboval stroje. Potichu důl zase zakryl a vrátil se domů do Williamsburgu v Marylandu, kde svým příbuzným a několika sousedům řekl o svém pokladu. Dali dohromady peníze na nezbytné
stroje a nechali je naložit na loď. Strýc se vrátil spolu s Darbym, aby pokračovali v dolování.

Vytěžili první vozík rudy a dopravili ho do taviči pece. Ukázalo se, že jejich důl patří k nejbohatším v Coloradu. Ještě pár vozíků a budou zaplaceny dluhy, a potom se pohrnou fantastické zisky.
Čím hlouběji se zarývaly vrtáky, tím výše stoupaly naděje Darbyho i jeho strýce. Pak to přišlo: zlatá žíla se vytratila! Všechno byl jen přelud, zlatý poklad byl tentam. Vrtali dál a zoufale se snažili znovu narazit na žílu — ale marně.

Nakonec se rozhodli těžbu ukončit.

Stroje prodali za pár babek do starého železa a odjeli vlakem zpátky domů. Obchodník se starým železem si pozval důlního inženýra, aby důl prozkoumal a provedl pár výpočtů. Inženýr ho informoval, že projekt ztroskotal, protože majitelé nebyli obeznámeni s liniemi zlomů. Vypočítal, že žíla by se měla objevit přesně tři stopy od místa, kde Darbyovi přerušili vrty. A přesně tam také byla!

Ten obchodník pak z dolu vytěžil rudu za milióny dolarů. Byl totiž natolik moudrý, že místo aby to vzdal, poradil se s odborníkem.

 

NIKDY NEPŘESTANU JEN PROTO, ŽE LIDI ŘÍKAJÍ NE

Po dlouhé době byl Darby za své ztráty mnohokrát odškodněn, když zjistil, že zlato lze rýžovat i z lidské touhy. Tento objev učinil poté, co začal prodávat životní pojistky.

Maje na paměti, že se připravil o velké jmění, když se zastavil tři stopy od zlata, využil Darby této zkušenosti ve svém novém oboru, a to velmi jednoduchou metodou. Uvažoval: „Zastavil jsem se tři stopy od zlata, ale teď se nedám odradit jenom proto, že si lidi hned nechtějí koupit pojistku."

Darby se stal jedním z mála lidí, kteří ročně prodali životní pojištění za více než milión dolarů. Za svou houževnatost vděčil lekci, kterou si vzal ze své malomyslnosti ve zlatokopeckém podnikání.

 


Než dosáhnete úspěchu, musíte čelit mnohým dočasným porážkám a prohrám. Je-li člověk poražen, vzdát se je ze všeho nejsnadnější a nejlogičtější. Přesně to většina lidí udělá.

 

 

Více než pět set nejúspěšnějších mužů, které kdy naše země poznala, se autorovi svěřilo, že největší úspěch je čekal o krůček dál za porážkou, kterou utrpěli. Neúspěch je šprýmař se silně vyvinutým smyslem pro ironii a lstivé uskoky. Prohra přichází v okamžiku, kdy je vítězství na dosah ruky.

 

LEKCE VE VYTRVALOSTI ZA PADESÁT CENTŮ

Krátce poté, co Darby absolvoval svou tvrdou životní školu a pevně se rozhodl ze své špatné zkušenosti zlatokopa vytěžit maximum, stal se díky šťastné náhodě svědkem příhody, která mu potvrdila, že „ne" nemusí vždy znamenat odmítnutí.

Jednou odpoledne pomáhal svému strýci ve starém mlýně při mletí pšenice. Strýc spravoval velkou farmu, kde žilo mnoho barevných pachtýřů. Najednou se tiše otevřely dveře a dovnitř vstoupilo barevné děvčátko, dcera jednoho z nájemců, a zastavilo se u dveří.

Strýc vzhlédl, uviděl dítě a osopil se na ně: „Co chceš?"

Dítě pokorně odpovědělo: „Máma vám vzkazuje, že jí máte poslat těch padesát centů."

„Ani nápad," odsekl strýc, „koukej plavat domů."

„Ano, pane," řeklo dítě, ale neodešlo.

Strýc se zaujetím pokračoval ve své práci a dítěti už dále nevěnoval pozornost. Když vzhlédl a uviděl, že tam děvče ještě stojí, rozkřičel se na ně: „Říkal jsem ti, abys mazala domů. Tak padej, nebo na tebe vezmu rákosku!"

Děvčátko odpovědělo: „Ano, pane." A ani se nepohnulo.

Strýc pustil pytel obilí, který se právě chystal vysypat do násypky, popadl lať a s výhružnou tváří vykročil proti dítěti.

Darby zatajil dech. Bylo jasné, že se schyluje k násilí. Znal strýcovu prchlivost.

Když strýc došel k místu, kde stálo dítě, děvče rychle vykročilo vpřed, pohlédlo mu do očí a zaječelo zplna hrdla: „Máma nutně potřebuje těch padesát centů!"

Strýc se zastavil, chvíli na děvče zíral, pak zvolna položil lať na zem, strčil ruku do kapsy, vytáhl z ní půldolar a podal ho dítěti.
Dívenka si vzala minci a pomalu vycouvala ze dveří, nespouštějíc oči z muže, nad nímž právě zvítězila. Když odešla, strýc usedl na bednu a dobrých deset minut hleděl oknem ven. S hlubokým respektem přemítal o tom, jak dostal za vyučenou.

Jak toho dosáhlo? Co se stalo se strýcem, že ztratil svou prudkost a zkrotí jako beránek? Jaké zvláštní síly to dítě užilo, že se stalo pánem situace? Další podobné otázky vyvstávaly v Darbyho mysli, ale odpověď na ně nalezl až o mnoho let později, když mi o té příhodě vyprávěl.

Zvláštní na tom bylo, že mi tento podivný zážitek popsal ve starém mlýně, na témž místě, kde se jeho strýci dostalo takové lekce.

 

ZVLÁŠTNÍ SÍLA DÍTĚTE

Jak jsme tak stáli ve starém zatuchlém mlýně, Darby mi zopakoval příběh toho neobvyklého vítězství a na závěr se zeptal: „Co tomu říkáte? Jaké zvláštní síly to dítě užilo, že tak dokonale opanovalo mého strýce?

Odpověď na jeho otázku najdete v základních principech popsaných v této knize. Vše je podáno podrobně a vyčerpávajícím způsobem, všechny detaily a pokyny jsou natolik srozumitelné, že umožní každému pochopit a použít tutéž taktiku, kterou děvčátko užilo zcela intuitivně.

Soustřeďte se, abyste dobře pochopili, jaká zvláštní síla přišla dítěti na pomoc. Něco málo se o této síle dovíte v příští kapitole. Na následujících stránkách se setkáte s myšlenkami, které vám budou ku prospěchu. Mohou se pro vás stát zdrojem téže nepřekonatelné síly Možná že pochopíte, co mám na mysli už v první kapitole, možná až v některé z kapitol následujících. Snad vaše závěry budou mít podobu nějakého jednoduchého nápadu nebo plánu či záměru. A možná vás to přiměje zrevidovat vaše někdejší zkušenosti s neúspěchy či porážkami a hledat v nich poučení, a nahradit si tak vše, co jste jimi ztratili.

Když jsem Darbymu vysvětlil, jakou sílu barevná dívenka podvědomě užila, rychle si zrekapituloval třicet let své praxe pojišťovacího agenta a upřímně doznal, že jeho úspěch na tomto poli byl v nemalé míře poplatný lekci, za niž vděčil onomu dítěti.

Darby zdůraznil: „Kdykoli se mě zákazník snažil vyhodit, aniž by koupil, viděl jsem před sebou to děvče, jak s očima planoucíma vzdorem stojí ve starém mlýně, a řekl jsem si: ,Tenhle obchod musím udělat. Většinu pojistek jsem uzavřel poté, co mě lidé odmítli."
Vzpomínal také na chybu, které se dopustil, když se zastavil tri stopy od zlata. „Tato zkušenost," řekl mi, „byla vlastně štěstím v neštěstí. Naučila mě houževnatě pokračovat v započatém díle, ať se děje, co se děje, uštědřila mi lekci, bez které bych nemohl v ničem uspět."

Tento příběh Darbyho a jeho strýce o dítěti a zlatém dolu budou nepochybně číst stovky mužů, kteří se živí prodejem životních pojistek. Autor by je rád přesvědčil o tom, že právě těmto dvěma zážitkům Darby vděčí za svou schopnost prodávat pojistky za více než milión dolarů ročně.

Darbyho zkušenosti nebyly nijak neobyčejné, avšak skrývaly v sobě klíč k jeho životnímu osudu, a proto byly alespoň pro něj stejně důležité jako život sám. Tyto dva dramatické zážitky mu přinesly užitek, protože je analyzoval a vzal si z nich ponaučení. Ale co má dělat člověk, který nemá čas ani sklony studovat své neúspěchy a dumat nad tím, jak se dobrat úspěchu? Kde a jak se má naučit umění proměňovat své porážky v příčky žebříku směřujícího vzhůru?
V odpověď na tyto otázky byla napsána tato kniha.

 

STAČÍ JEDINÝ SPRÁVNÝ NÁPAD

Odpověď je ukryta v třinácti základních principech, které zde budou vysvětleny, ale mějte při čtení na paměti, že to, co hledáte vy, tedy odpovědi na otázky, které vás přiměly se zamyslet nad podivností života, lze možná najít ve vaší vlastní mysli. Mohou mít podobu určité myšlenky, plánu nebo záměru, který se vám může při čtení vybavit.

 


Stačí jediný správný nápad a úspěch je zaručen. Principy popsané v této knize pojednávají o tom, jakými cestami a prostředky lze dospět k užitečným nápadům.

 

 

Než se začneme těmito principy zabývat blíže, máte podle našeho mínění právo vědět jednu důležitou věc:

Když přijde bohatství, nahrne se tak rychle a v tak hojné míře, že se člověk diví, kde se po celá ta dlouhá hubená léta schovávalo.
Je to ohromující zjištění, a to tím spíš, když si uvědomíme, že podle všeobecného přesvědčení bohatství přichází jen k těm, kdo dlouho a tvrdě pracují.

Až vám vaše myšlenky začnou přinášet zisk, zpozorujete, že bo-
hatství má svůj zárodek ve stavu mysli, v konkrétním záměru nevyžadujícím žádnou těžkou dřinu. Měli byste se všichni zajímat o to, jakým způsobem dosáhnout takového stavu mysli, který přitahuje bohatství. Strávil jsem tímto výzkumem pětadvacet let, protože jsem chtěl vědět, „jak se bohatí dopracovali k svému majetku." Jakmile zvládnete principy této filozofie a začnete se jimi řídit, všimněte si, že se váš finanční status začne zlepšovat a že všechno, čeho se dotknete, se bude obracet ve váš prospěch. Nemožné? Ale vůbec ne! Jedna z hlavních lidských slabostí spočívá v důvěrném obcování průměrného člověka se slovem „nemožné". Takový člověk zná všechna pravidla, která neplatí. Zná všechno, co nelze. Pro ty však, kteří se zajímají o pravidla, jež jiným přinesla úspěch, a kteří jsou ochotni na tato pravidla vsadit vše , pro ty byla napsána tato kniha.
Úspěchu dosáhne ten, kdo v úspěch věří.

 


Neúspěch postihne ty, kteří díky své netečnosti přesvědčí sami sebe, že neúspěch je neodvratný.
Tato kniha chce podat pomocnou ruku všem, kdo po ní sáhnou, aby se naučili umění změnit své vnitřní myšlení, které rozhoduje o úspěchu či neúspěchu.

 

 

Další slabostí, kterou trpí značné množství lidí, je zvyk měřit všechno a všechny svými vlastními dojmy a předsudky. Někteří lidé se při četbě těchto stránek nedají přesvědčit o tom, že by se i oni mohli dopracovat bohatství, protože navyklý způsob jejich myšlení skrz naskrz prosákl bídou, nedostatkem, chudobou, neúspěchem a porážkami.

Tito nešťastníci mi připomínají jednoho bohatého Číňana, který přijel do Ameriky, aby získal americké vzdělání. Studoval na univerzitě v Chicagu. Jednoho dne tohoto mladého Orientálce potkal rektor Harper, prohodil s ním pár slov a zeptal se ho, co ho na Američanech nejvíce zaujalo.

„No přece," zvolal student, „ten divný sklon vašich očí. Máte šikmé oči!"

Co říkáme o Číňanech my?

Odmítáme věřit tomu, čemu nerozumíme. Bláhově se domníváme, že naše vlastní meze jsou jediným měřítkem všeho. Ovšemže oči toho druhého jsou „šikmé", protože jsou jiné než naše.

 

„NEMOŽNÝ" FORDŮV OSMIVÁLEC

Když se Henry Ford rozhodl vyrobit svůj slavný osmiválcový motor, zvolil si takový typ, který měl mít všech osm válců v jednom jediném bloku, a nařídil svým inženýrům, aby mu takový model zkonstruovali. Ti zpracovali projekt na papíře, ale do jednoho se shodli v tom, že je prostě nemožné sestrojit jednolitý motorový blok pro osm válců.
Ford řekl: „Přesto to udělejte!"

„Ale," namítali, „vždyť je to nemožné!"

„Pusťte se do toho," přikázal jim Ford, „a vytrvejte u práce tak dlouho, dokud se vám nepodaří, a bez ohledu na to, kolik času si vyžádá."

Konstruktéři se pustili do díla. Nic jiného jim ani nezbývalo, pokud chtěli zůstat Fordovými zaměstnanci. Uplynulo šest měsíců, a nic. Uplynulo dalších šest měsíců, a opět se nic nezměnilo. Vyzkoušeli už všechny myslitelné cesty, ale úkol se zdál naprosto neřešitelný.
Na sklonku roku Ford navštívil své inženýry znovu a opět byl informován, že dosud nepřišli na to, jak jeho příkaz realizovat.
„Pokračujte," řekl Ford, „já ten motor chci a budu ho mít."
Pokračovali a náhle jako mávnutím kouzelného proutku se jim podařilo tajemství odhalit.

 


Fordovo odhodlání zvítězilo.
Možná že tu historku nevyprávím do detailu přesně, ale její jádro je pravdivé. Chcete-li se dopracovat k bohatství, vyvoďte si z ní závěr, v čem tkví tajemství Fordových miliónů. Nemusíte tápat příliš dlouho.
Henry Ford byl úspěšný, protože rozuměl principům úspěchu a uměl je používat. Jedním z těchto principů je uvědomit si, co chci.

 

 

Na dalších stránkách si pak na tento Fordův příběh vzpomeňte a vraťte se zpátky k řádkům popisujícím tajemství jeho fantastického úspěchu. Jestliže dokážete vystihnout několik určitých zásad, které Henrymu Fordovi přinesly bohatství, můžete dosáhnout stejných úspěchů v jakémkoli povolání, ke kterému se cítíte stvořeni.

 

PROČ JSTE „STRŮJCEM SVÉHO OSUDU"

Když Henley napsal své prorocké verše „Jsem strůjcem svého osudu, jsem kapitánem své duše", škoda, že nám také neprozradil, že jsme strůjci svého osudu a kapitány své duše, protože je v naší moci ovládat své myšlenky.

Měl nám říci, že náš mozek je magnetizován dominantními myšlenkami, které chováme ve své mysli, a že způsobem člověku neznámým k nám tyto „magnety" přitahují síly, lidi, životní okolnosti, které jsou s našimi dominantními myšlenkami v souladu.

Měl nám říci, že než nashromáždíme velké bohatství, musíme nejprve zmagnetizovat svou mysl intenzívní touhou po bohatství, musíme ji uvést do takového stavu vytržení, až nás tato touha po penězích přivede ke konkrétnímu plánu na jejich získání.

Ale protože Henley byl básník a nikoli filozof, omezil se na konstatování velké pravdy poetickou formou, ponechávaje interpretaci filozofického významu svých veršů těm, kteří přišli po něm.

Pomalu nám začíná být jasné, že v principech popsaných v této knize je obsaženo tajemství, jak se stát pánem svého ekonomického osudu.

 

PRINCIPY, KTERÉ MOHOU ZMĚNIT VÁŠ OSUD

Nyní jsme připraveni prozkoumat první z těchto principů. Buďte otevřeni novým myšlenkám a při čtení mějte na paměti, že nejsou nějakým výmyslem jednoho člověka. Tyto principy se osvědčily mnoha lidem. Můžete je užívat i vy a mít z nich trvalý prospěch.

Zjistíte, že to nic není.

Před několika lety jsem na Salemské koleji v Západní Virgínii pronesl slavnostní řeč na závěr školního roku. Principy, o kterých bude pojednávat příští kapitola, jsem vyzdvihl tak důrazně, že je jeden ze studentů závěrečného ročníku přijal za své a učinil je součástí své vlastní filozofie. Tento mladý muž se později stal členem Kongresu a důležitou osobou v administrativě prezidenta Franklina D. Roosevelta. Napsal mi dopis, v němž tak jasně vyložil svůj názor na principy načrtnuté v následující kapitole, že jsem si tento dopis zvolil jako úvod k této kapitole.

Pochopíte z něj, co všechno můžete získat.

 

Vážený pane Hille!
Jako člen Kongresu jsem měl možnost nahlédnout do problémů mnoha mužů a žen, a proto Vám teď ve svém dopise chci na-vrhnout něco, co by mohlo pomoci tisícům poctivých lidí.

V roce 1922, kdy jsem zakončil svá studia, jste pronesl na Salemské koleji slavnostní řeč. Vnukl jste mi tehdy myšlenku, která mi dnes umožňuje sloužit svému národu a státu a která bude do značné míry základem každého mého možného budoucího úspěchu.

Připadá mi, jako by to bylo včera, co jste nám tak názorně vyprávěl o metodě, kterou se Henry Ford s nepatrným vzděláním, bez jediného dolaru a bez vlivných přátel vyšvihl tak vysoko. Tehdy jsem se rozhodl, dokonce ještě než jste domluvil, že se prosadím bez ohledu na všechny překážky, které budu muset překonat.

Tisíce mladých lidí letos i v příštích letech dokončí své školní vzdělání. Každý z nich bude hledat právě takové poselství a prak-tické povzbuzení, jako bylo to, které jste nám poskytl Vy. Budou chtít vědět, jakou cestou se dát, do čeho se pustit, jak začít svůj život. Vy jim můžete poradit, protože jste už pomohl vyřešit problémy mnoha a mnoha lidem.

V Americe dnes existují tisíce lidí, kteří by rádi věděli, jak zpeněžit své myšlenky, lidí, kteří musí začínat s prázdnýma rukama a zotavovat se ze svých ztrát. Právě vy jim můžete pomoci.

Uveřejníte-li o tom všem knihu, přál bych si mít její první vytištěný exemplář s Vaším vlastním podpisem. Skutečně Vám držím palce.

Se srdečným pozdravem

Váš Jennings Randolph

 

Pětatřicet let poté, co jsem pronesl tuto řeč, jsem měl to potěšení vrátit se v roce 1957 na Salemskou kolej a promluvit k mladým absolventům. V té době mi Salemská kolej udělila čestný doktorát z literatury.

Od roku 1922 jsem sledoval vzestup Jenningse Randolpha, který byl postupně vedoucím pracovníkem amerických aerolinií, velkým řečníkem a senátorem Spojených států za Západní Virgínii.

 

Cokoliv SI LIDSKÁ MYSL dokáže PŘEDSTAVIT a čemu dokáže UVĚŘIT, toho lze DOSÁHNOUT

 

Napoleon Hill

 


Všetky časti nájdete na tejto adrese.

 


KNIHU môžete zakúpiť na tejto adrese

 


Ďalšie materiály na tému "SILA MYŠLIENKY" nájdete na tejto adrese.

 

 

 

november 15, 2012 18:18 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top