Obrázok používateľa CEZ OKNO
Posvátný zeměpis (UTAJOVANÉ DEJINY ZEME časť XXIII.)

30. června 1921, Alfred Watkins (1855-1935), obchodník, pionýr techniky fotografování a uznávaný občan anglického městečka Herefordshire, studoval soubor map okolí. Hledal nejkratší cestu k některým megalitickým stavbám, které chtěl fotografovat. Konečně na mapě nalezené body označil malým, černým kroužkem. Náhle se však zarazil: Všechny vystopované body ležely na jedné čáře, byl by ji mohl projet na koni s kompasem v ruce. To také udělal. Dělena pahorky, říčkami a hřbety hor, ležela předhistorická kultovní místa jako články na imaginárním přímém řetězu, jako by někdo před tisíciletími natáhl šňůru.

Bylo zvláštní, že čára probíhala také různými křesťanskými kostely a kaplemi. Watkins rychle pochopil: Křesťanská svědectví stála na pohanské půdě. Kdysi, při obracení obyvatel Británie na křesťanskou víru, horliví kněží pohanský kult rozbili. A protože lidé nadále lpěli na posvátných místech svých praotců a nechtěli je opustit, byly nahrazeny znamením kříže. Tomu, kdo namítne že nebylo možné do liniového systému vtahovat křesťanské stavby budiž připomenuto papežské nařízení, které obdrželi misionáři předtím, než byli odeslání do Anglie. Pohanské kultovní objekty neměly být ničeny, ale na stejném místě měly být zasvěceny křesťanskému Bohu.

Tak na bývalých ceremoniálních prostranstvích vznikly kostely, kaple a katedrály. Tímto způsobem nechtěně přispěla církev ke konzervaci jedné senzační skutečnosti. Alfred Watkins, nadšen i zmaten svým objevem, nazval čáry „leys“ a ihned pro jejich studium založil společnost Old Straight Track Club (Klub starých, rovných čar). On sám na počátku věřil, že by jeho „ley-lines“, jak se jim dnes říká, mohly být předhistorické cesty, které vytyčili předešlí obyvatelé kolíky a záměrnými přímkami. Tento názor musel však brzy přehodnotit. Watkins [1]: ,Návštěva v Blackwardine mě přivedla k tomu, že jsem si na mapě všiml přímé čáry, která začíná u Croft Ambury … přes vrcholky hor, přes Blackwardine, přes Risbury Camp a vysokým údolím Stretten Grandison … sledoval jsem záměrnou přímku z vrcholu hory … přímky pokaždé procházely stejným typem objektů. Myšlenku na kolíky a měřická pásma mohl rychle opustit, protože přímky stoupaly prudkými svahy, překračovaly horské vrcholy i močálovitý terén. Navíc se do Watkinsových rukou dostaly některé spisy jakéhosi Williama Henry Blacka (zemřel roku 1872). Black býval historikem v Public Record Office v Londýně a členem archeologické společnosti. I on narazil na zvláštní čáry a již v roce 1870 na jednom shromáždění v Herefordu na celosvětovou síť čar upozornil. Black tehdy řekl překvapeným posluchačům [2]: Památníky které známe, vyznačují dlouhé, geometrické čáry, čáry které se táhnou celou západní Evropou až přes britské ostrovy za Irsko, Hebridy, ostrovy Shetlandy a Orkneje až k polárnímu kruhu… Jsou v Indii, v Číně, ve všech zemích východu, kde všude sledují jednotný vzor. Nevíme, odkud získal William Black své vědomosti, ale členové Old Straight Track Clubu propadli skutečné horečce. Byly objeveny čáry vedené všemi směry, často rovnoběžné, jindy se křižující v pravém úhlu, a větší jejich počet běžel přímo do středu kamenného kruhu v Stonehenge. Členové klubu si své objevy sdělovali na mapách, které kolovaly od jednoho ke druhému. Dnes tyto mapy leží v herefordském muzeu.

V roce 1925 zveřejnil Watkins knihu [1], V níž pečlivě a geograficky velice přesně poskytl k diskuzi celé série ley-lines.

„Long-distance-lines“ neběžely pouze přes kamenné kruhy, menhiry, uměle navršené prehistorické pahorky a křesťanské kostely, nýbrž také přes zříceniny hradů, prastaré hraniční mezníky a krıžovatky cest z předřímské doby. Jen ve Stonehenge poukázal Watkins na pět dlouhých čar, které se križovaly ve středu kamenného kruhu a na jejich prodloužené trase ležela předhistoricky hádankovitá místa jako ,,pahorek Old Sarum“, katedrála v Salisbury kamenný kruh v Clearbury a Frankenbury Camp. Navíc dospěl Watkins vyhodnocením stovek příkladů k dokladu, že také názvy míst, pahorků a hor, jimiž ley-lines procházejí, vykazují stejné nebo přinejmenším velmi příbuzné základy slov.

- pokračování -

Erich von Däniken

Zkrácená ukázka z knihy Doba kamenná byla docela jiná, nakl. Práce, 1993

Poznámky:

[1] Watkins, Alfred: The Old Straight Track, London, 1970; (prvně publikováno 1925)

[2] Pennick, Nigel: Die Alte Wissenschaft der Geomantie, München, 1982

Prevzaté zo "Slavonie, časopisu pro rozvoj indoevropského duchovna", Slavonie.org

Všetky časti seriálu "Doba kamenná byla docela jiná" nájdete na tejto adrese.

Svoje tipy do seriálu UTAJOVANÉ DEJINY ZEME môžete posielať na redakčný mail.

Celý seriál "Utajované dejiny Zeme" nájdete postupne na tejto adrese.

marec 18, 2010 22:10 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top