Obrázok používateľa CEZ OKNO
List našej vláde od historika umenia z Moravy

Vážený pane prezidente SR, vážení poslanci NR SR,
protestuji proti snaze některých občanů SR přestěhovat sochu krále Svatopluka z důstojného místa na Bratislavském hradě do ústraní! A protestuji proti projevu Maríny Závacké v dnešním pořadu Správy a komentáre na STV1 o soše krále Svatopluka!
Vzhledem ke své profesi - jsem historikem umění - si dovoluji pochybovat o tom, že by Marína Závacká neznala některá fakta, např. to, že jen v areálu hradu v Budíně v Budapešti je několik jezdeckých soch z 20. století, které obohatily areál středověkého, v baroku i později upraveného hradu. Komu tam vadí?

Přirovnávat symbol dvojramenného kříže na soše krále Svatopluka k symbolu slovenských Hlinkových gard mi přijde stejně absurdní, jako kdyby někdo chtěl tvrdit, že byzantští císaři byli přívrženci slovenských fašistů - tisíc let před vznikem Slovenského štátu. Není to snad přesně naopak - nepoužily Hlinkovy gardy a Slovenský štát starobylé, tisícileté symboly?

Typ argumentace, s jakým jsem se setkal ze strany Maríny Závacké, znám velmi dobře z českých médií. Obdobným způsobem bylo nám Moravanům vysvětlováno, že se v Brně nemá stavět jezdecká socha římského krále a moravského markraběte Jošta Lucemburského (Moravského), neboť v 21. století stavět v Brně jezdeckou sochu by prý bylo nemístným ahistorismem.  Možná lze pominout fakt, že na stavbu téhož Joštova jezdeckého pomníku přispěli někteří národnostní Moravané z vlastní kapsy. Včetně lidí sociálně slabších. Možná lze pominout i to, že v místě, kde měl touto dobou už pomník stát, již byla provedena nová kamenná dlažba, která pomník, na který se vybraly asi dva milióny Kč, nerespektuje, a kterou moravští daňoví poplatníci museli rovněž zaplatit.

Nelze ale pominout jiný jezdecký pomník, který byl v čase bouřlivých diskusí o Joštově dosud nerealizovaném pomníku v tichosti již postaven v českých Lánech, letním sídle dříve československých a dnes českých prezidentů, totiž jezdeckou sochu T. G. Masaryka. Ta byla postavena bez diskusí, nikdo její stavbu nezpochybňoval.

Zřejmě v Čechách mají - pokud jde o ahistorismus - jiné časové pásmo, než máme my na Moravě. Nebo nám "někdo" takové jiné "časové pásmo" proti naší vůli vnucuje?

Nejsem Čech, ač je mi z mnoha stran nekorektně vnucována česká národnost a mnohdy jsem různými politiky a úředníky proti své vůli za Čecha označován. Přestože česká ústava zakazuje odnárodňování. Jak se žije národnostním Moravanům v ČR, na to se ale prosím zeptejte jiných Moravanů. Moravský národ byl během posledních stopadesáti let sražen na kolena a téměř umlčen. Vlastní moravský parlament jsme ve 20. století ztratili. V roce1996 jsme ztratili i vlastní politickou reprezentaci. Jaký je statut občanů moravské národnosti v dnešní ČR? Žádný?

EU se zajímá o české Romy. Zajímá ji i osud Moravanů, kteří tvoří polovinu občanů ČR, nebo je jí lhostejný? Slovensko pro nás Moravany bylo v 90. letech rájem na zemi. Nevím, nakolik si slovenští poslanci uvědomují, co pro nás, národnostní Moravany, znamenala skutečnost, že nás Slovenská republika nediskriminovala a přiznala nám na svém území stejná práva jako jiným slovenským občanům. Včetně přiznané podpory pro rozvoj menšinové kultury, vydávání časopisu a knih, které z finančních důvodů tehdy nemohly vycházet na Moravě. V neposlední řadě i včetně přístupu do Národnostního magazínu Slovenské televize (věc v České televizi, která na nás, národnostní Moravany, patnáct let neměla čas - kromě dvou minut jednorázového regionálního vysílání v Ostravě v roce 2001).

Otázkou ovšem je, co z toho všeho zbylo po vstupu Slovenska do EU a po dopise Petra Uhla z Prahy, ve kterém de facto neskrýval nelibost z faktu, že Moravané na Slovensku žijí svobodně.

Co jsme měli, jsme ztratili. Snad i naději. Přesto nám ale něco zbylo - srdce a paměť. Mnohé jiné národy na tom byly před lety či staletími ale stejně jako my. Platí to o Češích stejně jako o Slovácích. Chtějí se snad dnešní slovenští občané vydat moravskou cestou? Cestou nesvornosti do zapomnění dějin? Mohu Vás ujistit, že pokud jednou postavení Moravanů bude jiné než dnes, na případné stěhování sochy krále Svatopluka z Bratislavského hradu nikdo z kulturních Moravanů nezapomene. Ani na jména s takovým stěhováním spjatá.

Ve 20. století vznikla celá řada soch krále sv. Štěpána v Maďarsku. Jedna z nich stojí dnes v Komárně ve Slovenské republice. Neprotestuji a nebudu protestovat proti této soše. Sv. Štěpán byl uherským králem - králem Maďarů i Slováků. Sv. Štěpánovi byly zasvěceny kostely v dnešním Maďarsku, na dnešním Slovensku i v dalších zemích. Byly mu postaveny i sochy, namalovány obrazy. Podobně i jiným Arpádovcům, prohlášeným za svaté. Slovensko je dost velké i pro sochy sv. Štěpána a omlouvám se všem Slovákům, kteří tato moje slova pochopí jinak, než jak jsou míněna a možná se jich dotknou nebo s nimi neprojeví souhlas.

Ale ptám se kolik soch, obrazů, kostelů či pomníků bylo věnováno slovanským panovníkům Moravského království, možná nepřesně zvaného tu Velkomoravská říše, tu Ríša veľkoslovenská či "první český stát" (text v úvozovkách citován dle projevu zemřelého českého historika Prof. Dušana Třeštíka v Českém rozhlase). V Maďarsku i na Slovensku. Když chci jako Moravan vidět sochy (velko)moravských králů, nejjednodušší způsob byl - odjet na Slovensko. Svého času s pasem. Jedna z nejbližších soch Svatopluka stávala v bratislavském Devíně. Při poslední návštěvě Devína jsem byl překvapen, že už tu tato socha není. Místní, kterých jsem se ptal, o ní ani nevěděli, natož aby byli schopni mi sdělit, zda její zmizení z Devína je jen dočasné nebo trvalé a co se s touto Svatoplukovou sochou vlastně stalo. Dnes mám možnost se poklonit našemu králi na Bratislavském hradě. Chcete mi i tuto možnost vzít?



Pokud pro některé z Vás už na Bratislavském hradě není pro našeho společného Svatopluka místo, mám pro Vás návrh: věnujte ho Brnu, Olomouci nebo třeba Velehradu. Pokud nám bude českými úřady umožněno si ho přestěhovat, budeme si ho tu vážit. I s tím nápisem o slovenském králi, ve kterém nám chybí sdělení, že byl (i) králem moravským. Věřím a doufám, že tento protest z Moravy nebude poslední!

S poděkováním Robertu Ficovi, za to, že socha dosud ještě stojí tam, kde je. S poděkováním Vám všem, kteří jste věnovali svůj čas těmto slovům. S poděkováním všem z Vás, kteří se jednou v budoucnu zaslouží o sochy jiných (velko)moravských či slovenských panovníků - Mojmíra, Pribiny, Slavomíra, Hormidora a dalších!

Morava, země která k nelibosti některých politiků vůbec existovala, kupodivu dosud existuje a navzdory dnešní době doufám, že i existovat bude

Mgr. R. Keprt

Zdroj: protiprudu.info



Foto: OZ Svätopluk.sk

Súvisiace:

Stanovisko odbornej komisie Matice slovenskej k soche kráľa Svätopluka
http://www.cez-okno.net/clanok/civilizacie/stanovisko-odbornej-komisie-m...

Prečo kráľ Svätopluk na Bratislavský hrad
http://www.cez-okno.net/clanok/slovensko/preco-kral-svatopluk-na-bratisl...

Prof. Kučera o soche Svätopluka
http://www.cez-okno.net/clanok/civilizacie/prof-kucera-o-soche-svatopluka


september 12, 2010 00:23 dopoludnia
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top