Obrázok používateľa CEZ OKNO
„Snad jediný důkaz, který by mohl přiblížit skutečnost, je experiment“ 3

V prvním dílu jsme sledovali pokus o stavbu malé Velké pyramidy, ve druhém dílu jsme sledovali pokus proniknout do neznámých dutin Velké pyramidy větracími šachtami. Jak to dopadlo už víme. Ve třetím dílu budeme sledovat průnik do známých komor neznámého účelu, které se nacházejí nad pohřební komorou faraona. Opět položíme otázky, které vzniknou při průzkumu.


Nejdříve otázka, proč se komory nad královskou komorou nazývají odlehčovací?

 

Tento název komorám přidělil plukovník Vyse roku 1837, když komory objevil a od té doby se tento název traduje dodnes.

Skutečností je, že se takovéto komory nevyskytují nad královninou komorou, ani nad hlavní komorou Chefrénovy pyramidy.

Tuto skutečnost prověřil inženýr Christopher Dunn (viz. jeho kniha "Ztracené technologie...") a provedl statický výpočet zatížení stropu královské komory a dospěl k závěru, že soustava komor nad královskou komorou neměla odlehčovací funkci, ale funkci jinou, která je zatím neznámá. V komorách se nachází mnoho pozdějších grafit společně s dalšími kartušemi, neznámo co je původní a co pozdější. V té nejvyšší je těžce zkoušená a mnohokrát zneužita kartuše Cheopse:

 

 

Stěny královy komory jsou vybudovány z pěti vrstev a celkem stovky kamenných bloků a strop je tvořen obrovskými až sedmdesátitunovými žulovými monolity:

 


Obr. Pohled na tzv. odlehčovací komory nad tzv. Královskou pohřební komorou

 

 

V 1. - Davisonově komoře nebyly žádné značky ani písmo, v 2. - Wellingtonově komoře byly pouze kamenické značky, na podlaze byl černý prach původu neznámého, strop byl z břidlicových desek s nepatrnými spáry, v 3. - Nelsonově komoře byly značky kameníků, ale žádná královská kartuš nebo nápis. Obě komory byly do příchodu objevitelů hermeticky uzavřeny. Pakliže se tam dnes propracujete, tak zjistíte, že tam jsou zapsána jména Wellingtona a Nelsona, které tam jistě nenapsal Cheops.. V komoře 4. - Arbuthnot, bylo několik královských kartuší, některé byly v poloze vertikální, některé horizontální a několik písemných záznamů, ale některé vzhůru nohama. Pokud by byly kresleny v době stavby, nebyl důvod aby byly vzhůru nohama, pokud později, tak to lze přičíst stísněnému prostoru kolem 85 cm. Ale kartuše byly jiných králů než v komoře 5. - Campbellově. Není známo, že by ony kartuše byly uváděny jako důkaz Cheopse nebo někoho jiného jako stavitele.

 

 

Pakliže se hovoří o vstupu do odlehčovacích komor, všeobecně se vystupuje do nejvyšší Campbellovy kmory, protože vstup do nižších komor je obtížný – výška stropu je kolem 85 cm. Na stropě nejvyšší komory vidíte, jak je popsaný grafity, osvětlená je kartuše Cheopse.
To divadlo se odehrává právě v nejvyšší komoře Campbellově, kolem které se dneska točí všechny skandály. Tam je kartuše Cheopse u které se nechávají fotografovat různé prominentní osobnosti jako důkaz Cheopse jako stavitele.

 

 

Nápisy v komorách byly zkoumány experty z Britského muzea v čele se znalcem hieroglyfů Samuelem Birchem a německým egyptologem Richardem Lepsiusem. Hned se objevil fenomén původnosti nápisů a vyrojilo se mnoho otázek:

- Birch měl potíže s pravopisem a písmem textů, protože byly psány písmem hieratickým, které se objevilo o staletí později, takže hieroglyfické symboly objevené Vysem patřily do jiného období
- Bircha udivovala posloupnost hieroglyfů z nejvyšší Campbellovy komory. Hieroglyfy znamenající "vznešený" byl použit jako číslovka, přečtena a uvedena M. Lehnerem jako "sedmnáctý rok" Chufevovy vlády
- Další problém je v tom, že se na nápisech uvnitř pyramidy objevovalo ne jedno, ale hned dvě královská jména. Kartuše Chufua byla nalezena v nejvyšší Campbellově komoře a další kartuše byly nalezeny v komoře Arbuthnotové. Jelikož se stavělo od spodu, znamenalo by to, že nesprávné královské kartuše byly napsány v nižší komoře a ta správná až v komoře nejvyšší Campbellově? Přítomnost druhého jména je stále nerozřešena. Přes všechna navrhovaná řešení způsobuje tento problém potíže dodnes
- Další otázkou je skutečnost, že nejsou absolutně žádné nápisy a značky v první komoře, kterou objevil Davison roku 1765

 

 

Do vyrovnávacích komor se pokoušel vstoupit i badatel Zecharia Sitchin (http://www.cez-okno.net/rubrika/zecharia-sitchin, pozn. red.).

 

Zecharia Sitchin byl přesvědčen, že Chufev nebyl stavitelem Velké pyramidy, ale pouze doprovodných staveb. Po plánech stavby pyramidy Chufev usilovně pátral.

Vedle nepřímých důkazů chtěl Sitchin získat důkaz přímý. Po velikých peripetiích se mu podařilo získat povolení ke vstupu do Campbellovy komory, kde se nacházela kartuše Chufeova. Chtěl získat vzorek barvy pro rozbor. Jeho výstup do komory byl pečlivě sledován dohližitelem, jehož úkolem bylo zabránit Sitchinovi dosažení komory a odebrání vzorku. Úderem dřeva do Sitchinovy hlavy došlo k poranění a zamezení jeho dalšího výstupu do komory. Tímto byl zmařen další pokus o získání vzorku kartuše. Snad se to jednou podaří.

 

Pakliže existují artefakty, u kterých je možné určit stáří, nebo období vzniku, způsob zhotovení, materiál, tak by mělo být povinností vynaložit veškeré úsilí k jejich analýze, abychom byli blíže odpovědi na otázku odkud přicházíme a kam směřujeme.

Bohužel to tak jednoduché není. Artefakty mizí v depozitářích muzeí nebo soukromých sklepů nebo je bráněno jejich zkoumání.

 

Kdo má zájem na bránění ve výzkumu?

Jenom otázky kolem odlehčovacích komor, kartuší a větracích šachet:
- dřevěný kus severní šachtě nenávratně zmizel někde v depozitářích Egyptologického muzea v Londýně
- další dřevěný kus, který je ještě v severní šachtě vhodný k analýze C14
- zákaz jakéhokoliv výzkumu kartuše Chufua až na hranici věznění výzkumníků
- neprovádí se výzkum kartuší v komorách Lady Arbuthnot
- proč se výzkumy neprovádějí pod dohledem světových odborníků, ale jsou závislé na rozhodnutí jistého orgánu a jednotlivce

V odlehčovacích komorách je řada artefaktů, které si zasluhují náležitého výzkumu.

Nabízejí se některá vysvětlení:
- jak by asi dopadl cestovní ruch, kdyby Cheopsova pyramida přestala být Cheopsova?
- jak by asi dopadlo renomé současných egyptologů, kdyby se ukázalo, že Velkou pyramidu postavil někdo jiný a jindy?

Mohou být i další důvody např. náboženské, ideologické apod.

 

 

Závěrem shrneme možné výsledky případné analýzy vzorku kartuše, které napoví:
- pakliže se zjistí stáří kolem 180 roků, tak kartuše je praděpodobně falsifikátem plukovníka Vyse
- pakliže se zjistí stáří kolem 4500 roků, tak můžeme blahopřát Cheopsovi k úžasnému výkonu – v tom případě budou mít radost egyptologové jako M. Lehner a Z. Hawass z toho, že oni mají pravdu o stáří a autorství Velké pyramidy
- pakliže stáří vzorku bude převyšovat 4500 roků, budou na koni např. R. Schoch (http://www.cez-okno.net/robert-schoch, pozn. red.), Ch. Dunn (http://www.cez-okno.net/autor/chris-dunn, pozn. red.), E. Ercivan (http://www.cez-okno.net/autor/erdogan-ercivan, pozn. red.), kteří z různých důvodů předpokládají stáří větší

 

 

Tolik stručně k problému komor ve Velké pyramidě. Je k dispozici řada dalších informací, ale pro rozsah článku je snad tato informace postačující.

V dalším dílu půjdeme po stopách jak se došlo k tomu, že Cheops byl prohlášen za stavitele pyramidy...

Mojmír Štěrba

exkluzívne.cez.okno


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

Súvisiace:

Seriál: Veľká pyramída v Gíze ako pamätník stvorenia
http://www.cez-okno.net/rubrika/serial-velka-pyramida-v-gize-ako-pamatni...

Velká pyramida a podvody vůči veřejnosti
http://www.cez-okno.net/clanok/velka-pyramida-a-podvody-vuci-verejnosti

Egypt - pýtame sa
http://www.cez-okno.net/rubrika/egypt-pytame-sa


Sekcie: 
júl 05, 2014 23:09 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top