Obrázok používateľa CEZ OKNO
„Snad jediný důkaz, který by mohl přiblížit skutečnost, je experiment“ 8

Navazujeme na díl „Experiment 6“, ve kterém jsme se poprvé setkali s importem kultury do Egypta, tentokrát to byla Nabta Playa ze Sahary. Připouštíme, že k importu kultury mohlo dojít ještě z jiných lokalit Země, přičemž každá z nich mohla přinést svoje prvky a importované kultury se mohly setkat právě v Egyptě a vytvořit novou kulturu, ze které se nám točí hlava. Kdo bude chtít, může se s námi vydat za hledáním dalších civilizací, jež mohly egyptskou kulturu obohatit o nové prvky. Závěrem uvedeme, která civilizace zvítězila.

Hledání civilizací

O tom, co se odehrávalo do 10.000 př.n.l., jsme pojednali v dílu "Experiment 6".

Nyní se budeme pohybovat v čase od 10.000 let př.n.l. do 80.000 let př.n.l. Je to součást tzv. svrchního pleistocénu - starší doba kamenná (126.000 let př.n.l.-11.000 let př.n.l.).

Civilizace s vysokou úrovní se mohly nacházet jednak v obnažených oblastech po poklesu hladiny moří, jednak i v kontinentálních oblastech, které nebyly zasaženy glaciálem, např. Sibiř, Čína, Mongolsko nebo Sahara.

V dnešním dílu se budeme zabývat záplavovými oblastmi moří.

Budeme se pohybovat v období glaciálu - zalednění a interglaciálu - teplejším období mezi glaciály.

Proč datum 80.000 let př.n.l.?
Nastaly dvě závažné události:
■ Člověk rozumný homo sapiens sapiens se vydal na cestu dobývat svět
■ Sotva se člověk vydal na cestu, došlo k prakatastrofě, během které padla za oběť většina tehdejších lidských druhů. Tou prakatastrofou byl výbuch sopky Toba na ostrově Sumatra před 75.000 lety. Průnik popela a aerosolů způsobil několikaleté ochlazení s poklesem teplot až o 15°C, což způsobilo zabránění růstu rostlin a přerušení potravního řetězce. Došlo ke snížení hladiny moře o 150 m a velké oblasti moří se obnažily, vznikaly pevninské mosty a staly se vhodnými pro život a pohyb lidské společnosti. V této situaci se ocitl i Homo sapiens sapiens. Došlo k tak závažné redukci, že byl na pokraji vymření. Byly odhaleny nové kontinentální oblasti, nastala doba ledová. Docházelo ke kolísání teploty, glaciály-interglaciály, během kterých docházelo k rozšiřování lesů a v sousedství někdejších pouštních zón vznikaly nové, k osídlení vhodné prostory. Doba ledová zdaleka neměla podobu dnešních drsných arktických oblastí, ale byla mírnější, dařilo se rostlinám, zvěři i lidem

V době svrchního pleistocénu byly 2 glaciály před 50.000 lety a 25.000 lety a mezi nimi interglaciály.

Potom, co se rostlinstvo vzpamatovávalo z následků katastrofy, otevřely se před přeživšími pralidmi jedinečné vývojové možnosti. Nyní bylo možné znovu osídlit oblasti s vhodným prostředím. Člověk dostal nové netušené možnosti, mohl suchou nohou překonávat dříve zatopené oblasti a osídlovat nově se objevivší pevniny v různých zeměpisných šířkách, tudíž i s různými podmínkami pro rozvoj civilizace.

Na obrázcích vidíme porovnání rozšíření vegetace v interglaciálu pleistocénu a moderní době. V pleistocénu bylo pokrytí vegetací o 30% vyšší než současné. Na levém o brázku je vidět, že Sahara je pokryta zelení.

Na obrázku severní polokoule je černou barvou znázorněno maximální zalednění v glaciálu. Vidíme, že velká část Evropy a Severní Ameriky byla zaledněna až na úroveň 50. rovnoběžky, ale velká část Asie a Afriky byla pokryta vegetací, včetně východní části Sibiře, kromě vysokohorských oblastí, ve kterých je ledovec dodnes.

Pro nás to znamená, že tady všude mohla kvést kultura po celou dobu pleistocénu. Doba stabilního klimatu mohla trvat 5.000 až 10.000 let, doba dostatečně dlouhá pro rozvoj civilizace. Mohla být přerušována dopadem velkých fragmentů komety na pevninu nebo do mělkých moří, což způsobovalo krátkodobé náhlé ochlazení, které bylo provázeno silnými dešti, ale mezi těmito událostmi proběho několik tisíc let.

Pro zátopové oblasti je důležité, jak se pohybovala hladina moře. V interglaciálech hladina moří stoupala, v glaciálech klesala. To znamená, že se kultura mohla rozvíjet právě v oblastech, které i v interglaciálu nebyly zatopeny.

Ve svrchním pleistocénu byly celkem 2 období glaciál/interglaciál, to znamená, že pro interglaciál, kdy byla hladina moře stálá, trvala minimálně 5.000 let, a to je doba větší než doba od začátku egyptské kultury dodnes. V ní se mohla nerušeně rozvíjet kultura od neolitické kultury do období vyspělých technologií. Můžeme podotknout, že v některých oblastech byly podmínky pro rozvoj civilizace příznivé i v době glaciálu. Které to byly, uvedeme dále.

Nálezy v zátopových oblastech

Na snímcích jsou uvedeny oblasti, které v minulosti, např. ve svrchním pleistocénu, nebyly zality mořem, ale v obdobích několika tisíc let v nich byly příznivé podmínky pro rozvoj lidské společnosti. Uvedené oblasti jsou dnes zaplaveny mořem a jejich archeologický výzkum je velmi obtížný, v současných podmínkách nahodilý při provádění přírodovědných výzkumů, zejména v mořských šelfech. Není žádným překvapením ani fantazií, že ve vhodných podmínkách mohli žít lidé v době ústupu moře.

V následujícím přehledu budeme hodnotit jednotlivé oblasti z hlediska možnosti jejich rozvoje a předávání informací při migraci následkem zaplavování pevniny.

Kompletní popis jednotlivých oblastí by vyžadoval samostatný dokument.

Beringie

Je to oblast mezi Aljaškou a východním pobřežím Sibiře. Na obrázku Beringie je zobrazen postup zaplavování pevniny od roku 21.000 př.n.l. do současnosti. Beringova úžina byla přístupná po souši do Ameriky do roku 10.000 př.n.l., potom už jenom na lodích. Tedy osídlování Ameriky po souši bylo možné před rokem 10.000 př.n.l. Byly možné i jiné migrační cesty.

Při pohledu na obrázek zalednění severní polokoule vidíme, že Beringie byla bez ledu a tvořila obyvatelný kontinent. Severní Amerika na východ od Aljašky byla pokryta ledem až do roku 5.400 př.n.l. Zatím nejsou známy podmořské nálezy, proto nejsou doklady o kultuře v pleistocénu. V této oblasti je však chladné počasí, takže životní podmínky jsou omezené.

Východoasijský šelf - Yonaguni

Podél východočínského pobřeží mezi japonskými ostrovy v šířce 1000 km je oblast mělkého moře. Nachází se v teplém subtropickém pásu, který nebyl nikdy v minulosti zaledněn. V něm jsou vhodné podmínky pro rozvoj civilizace. Jediným činitelem, který civilizaci ovlivňoval byl pohyb hladiny moře.

Přibližně sedm kilometrů od japonského ostrova Yonaguni, 5 metrů po hladinou moře, byla objevena při přírodovědném výzkumu 27 m vysoká pyramida 150×40 metrů. Výzkumem se zabýval 10 roků geolog Masaaki Kimura z Okinavské univerzity. Měřením pomocí radiouhlíkové metody C14 bylo prokázáno, že tato oblast byla před 40.000 lety suchou pevninou. Stáří stavby přisoudil přibližně 10.000 let. Ve své výzkumné zprávě uvádí, že se jedná o útvar, který byl vytvořený lidskou rukou.

Souběžně zkoumali objekt další badatelé, např. egyptolog John Anthony West (www.cez-okno.net/john-anthony-west, pozn. red.) a geolog Robert Schoch (www.cez-okno.net/robert-schoch, pozn. red.) strávili v potápěčském obleku dlouhý čas při výzkumu objektu, nikoliv však 10 roků. Dospěli k poznání, že se jedná o přírodní pískovcový objekt a nenašli stopy po jakékoliv umělé činnosti.

Umělý původ struktur však zastává badatel Graham Hancock (www.cez-okno.net/graham-hancock, pozn. red.) a argumentuje tím, že taková přírodní koncentrace tolika formací v tak malém prostoru je velmi nepravděpodobná.

Pokud byl objekt vytvořen lidmi, byl by to závažný signál o existenci civilizace, schopné vytvářet velká díla vyžadující pokročilou technologii a disponovat podklady k jejich vytvoření. Klimatické prostředí pro rozvoj společnosti bylo příznivé.

Jsou různé názory, zatím to není prokázáno, ve výzkumech se pokračuje, další vývoj budeme sledovat.

Nan Madol

Nan Madol v Ponape je město 92 umělých ostrovů v Mikronesii v Tichém oceánu. Je postaveno ze šestihranných pěti-tunových kvádrů, kterých jsou zde tisíce. Traduje se, že králové Nan Madolu jsou pohřbeni v hrobkách, uloženi v platinových rakvích, to se ale neprokázalo, resp. nebyl k tomu proveden dostatečný výzkum. Nan Madol, jako jeden z mála, navštívil a popisuje Dr. Miroslav Stingl ve své knize „Neznámou Mikronesií“. Dr. Stingl říká, že pokud ty rakve neuvidí, nebude tomu věřit. Každopádně jestliže ještě někdy navštíví Tichý oceán, vrátí se na Nan Madol. Naposledy provedl výzkum Ing. Mackerle v roce 2004 s potápěním. Také mluvil o platinových rakvích, ve kterých měly být kosti obrů, které před válkou Japonci vykopávali, po válce už k tomu nedošlo. Majitelem Nan Madolu je král, který zakázal jakékoliv kopání, takže průzkum je velmi obtížný.

Nan Madol je vlastně podzemní město resp. podmořské město 1,5×0,5 km obehnané kamennou zdí, které je z velké části zaplavené. Má některé části, které jsou částečně nad hladinou. První umělý ostrov byl vytvořen v r. 900 n.l. V tomto případě nelze pochybovat o realitě, lze si na to sáhnout. Zatím nebyl nalezen lom, ve kterém byl kámen těžen, musel být dovážen ze vzdálených lokalit. Vzhledem k hmotnosti kvádrů byla použita velmi pokročilá technologie.

Z našeho hlediska je problémem datování vzniku objektu. Radiokarbonovou metodou C14 se vznik datuje na 1.200 let n.l., některé výzkumy ukazují na 200 let př.n.l. To jsou vzhledem k pyramidám v Egyptě velmi pozdní data. Pochybnost vzbuzují právě ty pozdní termíny, protože v té době byla už oblast zatopena a stavby by musely být stavěny pod vodou, a to si lze těžko představit. Dalším negativem je značná geografická vzdálenost z Egypta do Tichého oceánu.

Zelandie

Je to oblast, označena světlejší barvou, na jižní plokouli kolem dnešních ostrovů Nový Zéland. Jižní polokoule nebyla dobou ledovou zasažena jako severní, ledovce se tvořily kolem Antarktidy, něco málo v Patagonii. Pokles hladiny moří se projevill na celé zeměkouli, to znamená, že i zde došlo k obnažení země. Suchou nohou bylo možné přejít z jižních částí až do Austrálie. Ta byla dosažena před 35.000 lety, takže pro rozvoj kultury to byla poloviční doba, než měla Sundaland. Oblast byla v mírném pásu. Dodnes se dochovala jedinečná fauna z doby pleistocénu, zachovalo se mnoho endemických druhů. Nejsou známy žádné stopy po nějaké kultuře. Kromě toho pro kontakt s Egyptem je to oblast příliš vzdálená.

Sundaland

Část asijského kontinentálního šelfu, který byl obnažen během poslední doby ledové, dnes Sundské souostroví.

Došlo k tomu v poslední části pleistocénu přibližně před 110.000 až 12.000 roky.

Zahrnuty jsou Malajský poloostrov, Borneo, Jáva, Sumatra a okolní ostrovy. Genetický výzkum na ostrovech, které patří do Sundalandu, ukázal, že oblast byla osídlena člověkem před 50.000 lety. Podmínky pro rozvoj společnosti byly příznivé. Důkazem je dnešní fauna, která přežila z pleistocénu tisíce let do dnešních dnů – tygr, orangutan, nosorožec, slon, tapír, bohužel je začíná likvidovat s konečnou platností dnešní homo sapiens.

Migrace byla dána změnou klimatu na konci doby ledové, kdy kontinent začala zaplavovat voda. Obyvatelé migrovali jednak na východ na Novou Guineu a dále do Polynesie, jednak na západ do oblasti Indie, Mezopotamie a Egypta. S sebou přinášeli vědomosti, ze kterých vznikly civilizace čtvrtého tisíciletí př.n.l.

Severní moře

V nedávné době byly podle National Geografic (11/2012) v Severním moři mezi Velkou Britanií, Dánskem a Norskem hlubokomořskými sítěmi vyloveny pozůstatky po zaplavené oblasti hustě obývané do roku 10.000 př.n.l. Byly nalezeny kosti mořských živočichů typických pro polární oblasti, jako mrož, tuleň, polární medvěd, velryba, ale i části lodí, loveckého náčiní i kostry lidí. Existují doklady, že tehdejší společnnost prosperovala, ale na nějaké větší podmořské stavby se zatím nenarazilo.

Bahamské ostrovy

Tato oblast je na západní polokouli v oblasti Bahamských ostrovů a pobřezní oblasti Ameriky. Paula Weinzweiga a Pauline Zalitzki zde provádějí průzkum pomoci podmořských robotů. 600 metrů pod hladinou moře našli starobylé objekty. V této oblasti u Kubánského pobřeží byly nalezeny podmořské stavby, např. silnice, pyramida. Místnosti v objektech jsou ozdobené malbami, některé v hloubce kolem 600 m. Nálezy však nebyly ještě potvrzeny jako umělé, probíhá další zkoumání pomoci podmořských robotů. Z hlediska importu vědomostí do Egypta je to problémové - velká vzdálenost, oceán.

Jsou signalizovány možnosti kontaktů Afriky s Amerikou v předhistorické minulosti, ale to zatím není předmětem našeho zkoumání.

Hledání civilizace

Při hledání budeme postupovat od severu:

■ Beringie – umožňovala přechod z Asie do Ameriky po suché zemi. Panovalo tam arktické klima. Pro trvalý rozvoj tam bylo poněkud chladno, kontakt byl obtížný
■ Severní moře – Jsou nálezy na dně moře, ale panovalo tam v glaciálu arktické klima, ne příliš vhodné pro trvalý rozvoj civilizace. Vzhledem k zalednění části Evropy byl kontakt obtížný
■ Východoasijský šelf – Yonaguni - podnebí mírné, subtropické, nikdy nebyl zaledněn. Pro trvalý rozvoj velmi perspektivní oblast. Pokud budou prokázány nalezené stavby jako dílo lidských rukou, bude to vážný kandidát na vyspělou civilizaci. Kontakt na egyptskou civilizaci není jednoduchý
■ Bahamské ostrovy – nikdy nebyl pokryt ledem, klima mírné, podmořské nálezy indikovány, ale nebyly prokázány, kontakty s Egyptem komplikované - přes oceán
■ Sundaland – oblast, která je trvale v tropickém pásmu, nikdy nebyla pokryta ledem, dobré podmínky pro rozvoj společnosti. Kontakty na Egypt a Mezopotamii v minulosti probíhaly
■ Zelandie – oblast na jižní polokouli v mírném pásu, nikdy nebyla zaledněna, komunikace s Egyptem komplikovaná - přes Austrálii

Závěr

Z hlediska příznivého klimatu a archeologických nálezů jsou nejzávažnější oblasti Bahamských ostrovů-Kuba a Yonaguni-Okinava. Jsou to opradu impozantní nálezy, problém je zatím v tom, že nebyla prokázána jejich umělá tvorba. I kdyby se to prokázalo, je tu problém komunikace s Egyptem.

Naším problémem je najít civilizaci, která mohla ovlivnit rozvoj egyptské kultury.

Z hlediska příznivého klimatu, doby existence a příznivých migračních cest je nejvhodnější Sundaland, který měl nejlepší podminky pro rozvoj a komunikaci s Egyptem a Mezopotamií a vytvořil podmínky pro rozvoj civilizací ve čtvrtém tisíciletí př.n.l.

Kultura Sundaland se tak dostává do styku se saharskou kulturou Nabta Playa a vytváří novou kulturu Egypta...

-pokračovanie-

Mojmír Štěrba

exkluzívne.cez.okno


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

Súvisiace:

Yonaguni
http://www.cez-okno.net/search/node/Yonaguni

Nan Madol
http://www.cez-okno.net/search/node/Nan%20Madol

Civilizácie
http://www.cez-okno.net/sekcia/civilizacie


august 03, 2014 00:48 dopoludnia
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top