Obrázok používateľa CEZ OKNO
„Snad jediný důkaz, který by mohl přiblížit skutečnost, je experiment“ 9

V dílu "Experiment 5" (http://www.cez-okno.net/clanok/snad-jediny-dukaz-ktery-by-mohl-priblizit...) jsme experimentem dospěli k poznání, že staří Egypťané dokázali vytvořit umělý kámen ještě před začátkem dynastického Egypta. Klademe si otázku, jestli toho Egypťané nevyužili ještě pro jiné využití, např. ve stavebnictví, sochařství. V dílu "Experiment 1" (http://www.cez-okno.net/clanok/snad-jediny-dukaz-ktery-by-mohl-priblizit...) jsme uvedli, jak se Velká pyramida nestavěla, dnes uvededme, jak se pyramida stavěla. Komu se bude chtít, může s námi sledovat postup stavitele, jak prováděl stavbu pyramidy.

 

Motto: "Jeho Veličenstvo Chufu trávilo čas hledáním tajných komor Thovtovy svatyně, aby vytvořilo něco podobného pro svůj Horizont."
[Westcar, Miroslav Verner, Pyramidy,154]

 


V tomto dílu nebudeme vstupovat do sporu o to, jestli se pyramidy stavěly lámáním kvádrů v lomu, jejich dopravou a uložením, nebo vytvářením bloků pomoci geopolymerů. Staří Egypťané byli velmi zruční ve zpracování kamene těmi kamennými a měděnými nástroji, které měli k dispozici. Pokud nebylo možné takto některé úkony provést, např. tvarování, povrchová úprava, prováděli to pomocí tvorby umělého kamene a jeho zpracování. Egyptští kameníci prováděli zpracování kamene takovým způsobem, který byl pro ně nejvýhodnější. My budeme stavět pyramidu tak, jak to prováděli staří Egypťané.

 

Jaký byl materiál pro tvorbu kamenných kvádrů?

Stavitelé měli k dispozici vodu z Nilu, tvrdý vápenec pro kamenné kvádry, měkký slínový vápenec pro geopolymery, kaolinit, jíl, vápno, natron - egyptská sůl (v nedaleké Wádí Natrún), maltu k jejich spojování nebo provedení výplně, nepravidelné bloky, kameny a písek jako výplňový materiál.

 

 

Kameníci vytvářeli kvádry buď:
1. Těžbou v lomu nebo
nebo
2. Využitím geopolymeru

 

 

1. Těžba v lomu

Jak kameníci vytvářeli a opracovávali kvádry?

Uvedeme experiment, který provedl Josh Byrnes (Bernstein).
Kameníci získávali kvádry v lomu na tvrdý vápenec, který se vodou nerozmělní a lze z něj těžit kvádry, které již byly hrubě opracovány při těžbě.

Lomy

V lomu se vytvářela stupňovitá struktura, která umožňovala oddělovat pravoúhlé kvádry podle potřeby. Ty se přesouvaly na nedaleké staveniště.

 

 

Jak probíhala těžba v lomu a opracování bloku

Kameníci uměli vytvořit opracovaný blok libovolné velikosti následovně:
TL1: Do předem připraveného důlku se na vhodné místo vložil klín, třeba měděný, a vhodným úderem kladivem došlo k oddělení bloku, který už byl opracovaný
TL2: Při úderu se objevila podélná přímočará prasklina
TL3: Při dalším úderu se odklopila část bloku

 

 

TL4: Při dalším úderu se oddělila část bloku, na obrázku je vidět čistý řez
TL5: 2 osoby páčidlem naložily blok na saně
TL6: Vytvořený kvádr byl naložený na saních a připravený k transportu

 

 

TL7: Před posouváním saní se písek navlhčil aby to lépe klouzalo. Pro přesun saní se spotřebovaly 3 l vody
TL8: 1,5 tunový kvádr utáhly 4 osoby
TL9: Takovým způsobem bylo možné vytvořit kvádry různých velikostí. Takto je ale možné vytvořit pouze pravoúhlé kvádry. Kvádry jiných tvarů, např. lichoběžníkový takto není možné vytvořit

 

 

Z uvedeného experimentu vyplývá, že tento zůsob tvorby bloků je možný, ale má některá omezení:

■ tvar kvádru musí být pravoúhlý, jiné tvary nejsou možné, protože by vyžadovaly opracování měděnými nástroji a to je možné jen v nepatrném rozsahu
■ omezení v hmotnosti kolem 2 tun, ale obří kvádry u základny Velké pyramidy dosahovaly hmotnosti až 15 tun, což by znesnadňovalo přepravu
■ použití takovýchto kvádrů je možné jako základního stavebního materiálu. Další využití při stavbě vnitřních prostor, např. velké galerie, chodeb, šachet je omezeno
■ tato metoda je vyhrazena pro vápenec, pro žulu a další tvrdý kámen je vyloučena
■ využití tohoto postupu je omezeno vzdáleností lomu od pyramidy. Vzhledem k velkému množství kvádrů je třeba, aby lomy byly v její bezprostření blízkosti. Pro Velkou pyramidu se těžil kámen v lomu 300 m jižně
■ přeprava nad 2 tuny znamená další zvyšování počtu tažných pracovníků, zvětšování rozměru a únosnosti saní a stavbu únosnější cesty

 

2. Využití geopolymeru

Jak byla používána metoda tvorby kamenných kvádrů hnětením kamenné pasty?

Uvedeme experiment, který provedl prof. Davidovits se spolupracovníky a uveřejnil o tom podrobný popis ve své knize „Nové dějiny pyramid“.

V dílu "Experiment 5" (http://www.cez-okno.net/clanok/snad-jediny-dukaz-ktery-by-mohl-priblizit...) jsme dokumentovali schopnosti Egypťanů vytvářet kamenné artefakty hnětením pasty nebo kamenných směsí. Stejného principu používali i pro tvorbu kamenných bloků nebo soch.

Jak probíhala výroba vápencových bloků

Obr. 1: Předem se připraví uhličitan sodný, egyptský natron, vápno, kaolín, košíky na přenášení substrátu
Obr. 2: Do nádrže nalijeme 2000 l vody. Vyrábíme geologický tmel tak, že smícháme uhličitan sodný, egyptský natron s vápnem, přidáme kaolín a promícháme dřevěným nástrojem. Tím vytvoříme geologický tmel a počkáme do následujícího dne
Obr. 3: Následující den do nádrže potopíme 4 tuny vápencových úlomků a smícháme je s geologickým tmelem. Po odpaření obsahuje blok 95% vápence a 5% pojiva

 

 

Obr. 4: Po vysušení získáme vlhký substrát, ze kterého je možné v ruce tvořit hrudky
Obr. 5: Připravíme bednění, do kterého bude vkládán substrát
Obr. 6: Postupně pomocí košíku vkládáme substrát a pěchujeme připraveným pěchovadlem

 

 

Obr. 7: Po naplnění formy ukončíme pěchování a tím je vkládání sustrátu botové
Obr. 8: Po dokončení všech zkušebních kvádrů, rozebereme bednění a uschováme pro příště
Obr. 9: Bylo vytvořeno celkem 5 bloků, které byly vytvářeny postupně. Každý blok měl jiné složení směsi, aby se poznalo, jaký vliv má na hrubost povrchu. Na obrázku je patrné dokonalé vzájemné spárování bloků různých hrubostí povrchů. To by brali i stavitelé královy komory

 

 

Několik souhrnných informací:

■ po povrchu kvádrů bylo možné chodit po 3 týdnech
■ k úplnému ztvrdnutí dojde po 4,5 měsících
■ po sejmutí forem u 4,5 tunových bloků, nebyla patrna žádná stopa po otisku prken
■ byly vytvořeny dva druhy bloků – 3 malé 1,3 tuny, 2 velké 4,5 tuny
■ nebylo třeba žádných mohutných saní, ale substrát se přenášel v košíku na místo třeba řetězem
■ bloky byly ponechány 1 rok, byla tuhá zima kolem -8°C, aniž by bloky doznaly nějakých změn
■ po roce byly bloky lividovány sbíječkou
■ experiment byl proveden s vápencovými bloky, Egypťané však ovládali mnohem širší rozsah geopolymerů. Dokázali vytvořit křemencové sochy, tedy kámen tvrdší než žula, který nelze mechanicky opracovat. Přesto byly Memnonovy kolosy posety vyrytými hieroglyfy.

 

Závěr

 

V dnešním dílu jsme poukázali na to, jaké technologie měli Egypťané k dispozici pro stavbvu těch největších staveb a jak je kombinovali. Nedocházelo k žabomyším sporům, která technologie ano a která ne, ale využívali právě té, která byla v dané fázi stavby nejvhodnější a kterou ovládali. Egypťané měli jiný způsob myšlení na rozdíl od nás.

My, když chceme přesunout těžší náklad, zvětšíme sáně, když se ještě zvětší náklad, zase zvětšíme sáně, ještě větší náklad, ještě větší sáně atd…

Egypťané dlouhodobě zkoumali vlastnosti nerostů a hledali jiný způsob manipulace s kvádry. Ten našli a hojně ho využívali.

Staří Egypťané měli vědomosti, jak vytvořit kamenné kvádry z různých druhů hornin, které již nebylo možné měděným nářadím opracovat s takovou dokonalostí, jak se můžeme přesvědčit v Královské komoře.

Příště vás pozvu na procházku se stavitelem, který nás provede stavbou, jak od začátku probíhala...

 

-pokračovanie-

 

Mojmír Štěrba

exkluzívne.cez.okno


Všetky časti postupne nájdete na tejto adrese.

Súvisiace:

O mýtoch v egyptológii
http://www.cez-okno.net/rubrika/o-mytoch-v-egyptologii

Geopolyméry
http://www.cez-okno.net/geopolymery

Pyramídy
http://www.cez-okno.net/stitok/pyramidy


Sekcie: 
august 12, 2014 16:56 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top