Obrázok používateľa CEZ OKNO
Špičkové lékařství doby kamenné?

To, že v minulosti pravěké národy znaly některé vyspělé technologie a také ovládaly náročné lékařské zákroky, které používá dnes moderní medicína, dokazují četné archeologické nálezy. Co se týče dávného lékařství, učinil v tomto oboru velmi významné objevy v roce 1969 profesor Leonid Marmajarjan z univerzity v Ašchabádu ve Střední Asii, kam společně s kolegy z Leningradské univerzity podnikli vědeckou expedici.


Tvrzení, které zastávají archeologové, že jejich tvůrci měli k dispozici pouze kamenná dláta a dřevěné paličky, se v poslední době ukazuje jako neudržitelné.

V jedné z jeskyní zde vědci nalezli rozsáhlé pohřebiště a z masového hrobu vynesli na světlo světa třicet dokonale zachovaných koster, které pocházely z úsvitu lidstva. Jejich stáří bylo posléze určeno - pomocí datování uhlíkové radiokarbonové metody - na přinejmenším 20 000 let. Při pozdějším a přesnějším měření se ale ukázalo, že jsou ještě dokonce mnohem starší - až 100 000 let!

Osm z těchto koster neslo známky těžkých poranění, které byly zcela evidentně následkem boje s obrovskými šelmami: na kostech byly viditelné stopy po drápech a hluboké a rozsáhlé rány, způsobené ostrými zuby. Právě díky těmto zraněním bylo nutné tyto poraněné jedince ošetřit a hlavně, operovat! Na několika hrudních koších došlo prokazatelně k resekci žeber, aby byl umožněn přístup k srdci. Ve výši srdce byla nějakým velice ostrým nástrojem a dokonale přesným a rovným řezem odstraněna žebra.

Závěr, který vědci v tomto případě pokaždé s úspěchem používají - že šlo „o rituální lidskou oběť“ - v tomto případě rozhodně neobstojí. Na okrajích operačního řezu se totiž na kostech utvořila nová kostní substance, což znamená, že se pacient nejen uzdravil, ale především že žil - soudě podle tloušťky kostní vrstvy - ještě dalších 3-5 let! Rozšířené představy o primitivních předchůdcích člověka, kteří si nemoci vysvětlovali působením zlých duchů je tak s těmito objevy v naprostém rozporu.

Jak je možné, že tehdejší lidé mohli znát tak podrobné znalosti anatomie, - a byli schopni provádět tak náročné operace bez prostředků, které dnešní lékaři považují za nutnost? Ještě více šokující je ale fakt, že provedená řezná plocha odpovídá – a to dokonce s přesností na milimetr - ploše, kterou při vytváření přístupu k srdci používají dnešní moderní kardiochirurgové. V některých případech jde zřejmě přímo o operaci srdce: žebra byla odborně roztažena od sebe a každý znak odpovídal tomu, čemu se dnes říká perikardiální okno.

Během takového zákroku je odstraněn srdeční vazivový vak, přičemž se tento zákrok provádí nejčastěji u zhoubných onemocnění srdce. Mohli tedy lidé doby kamenné diagnostikovat rakovinu takového druhu - a vypořádat se s ní? Jsou takové zákroku v dávném pravěku vůbec možné? Stejné zásahy na hrudníku se prokázaly i u koster objevených na Blízkém východě, u nichž bylo datování rovněž nezanedbatelné: 50 000 let! K tomu už asi není co dodávat…

Magdalena Zachardová

Zdroj: http://magdalenazachardova.pise.cz/


Pozn. red.: Trepanované lebky, ilustračný obr.


Správy na tému "OOPART" nájdete na tejto adrese.

Súvisiace:

Záhady-Proroctvá-Prognózy
http://www.cez-okno.net/sekcia/sekcie/zahady-a-proroctva


január 12, 2014 17:33 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top