Obrázok používateľa CEZ OKNO
Tajemství Mohave 6

Lidé jsou vůči příslušníkům vlastního druhu pochopitelně poněkud podezřívaví, a to zřejmě vedlo mnohé kultury, například ty žijící pod zemí, k tomu, aby vyvíjely svou technologii potají. Některé skryté společnosti, jako jsou MIB – Men In Black, jsou obzvláště bdělé vůči vetřelcům a používají „psychologický terorismus“, aby udržely svá tajemství z dosahu těch, kteří jsou na povrchu, a to zejména poté, kdy se technologie „mezinárodních“ společností stávají více rafinované. Tato paranoidní potřeba MIB se bránit může být vysvětlena jejich vlastním pocitem viny, který pramení z jejich dávného spojení s plazími rasami a následnou mentální kontrolou, kterou plazí rasy převzaly nad svou vlastní rasou i nad těmi, které s nimi spolupracovaly. Mnozí z MIB jsou vězni vlivu okolí a nemohou být souzeni za to, že se narodili do takové společnosti (máme namysli „lidské“ MIB, ačkoliv i plazí Men In Black byli zaznamenáni).



Není známo, kolikrát se stejný scénář v průběhu tisíciletí opakoval – příběh společenství, které objevilo elektromagnetickou energii a vydělilo se následně z civilizace. Co se týká Men In Black, kteří jsou podle badatele Johna Keela společenstvím podobným Illuminati, spolupracujícím se zlovolnými plazími bytostmi, jejich černá auta byla spatřena, jak vjíždějí do podzemních oblastí a zase je opouštějí. V Kalifornii poblíž pohoří vede mezi městy Hopland a Lakeport silnice, na které podle jistého svědka údajně zmizelo v průběhu let několik aut, včetně vládních vozidel.

Obyvatelé Haiti hovoří o autech, která se pohybovala bez viditelného řidiče, stejně jako autíčka na autodráze. Pověrčiví Haiťané, z nichž mnozí patří mezi stoupence Voodoo a uctívání hadů, si myslí, že se jedná o boj čarodějů a dodávají, že pokud někdo spatří velké černé auto bez řidiče, je lepší si ho nevšímat. Jak už jsme zmínili, je zaznamenáno množství zpráv o tom, že Men In Black nejsou vůbec lidského původu.

Existuje mnoho společenství – mnohá jsou technologicky velmi vyspělá a vznikla skutečně dávno a ukrývají se před civilizací na povrchu – ať už jsou jejich důvody jakékoliv, ať už patří k těm „dobrým“ nebo „zlým“. Máme důkazy o tom, že tato dávná „high-tech“ společenství existovala už v dávných dobách:

Yves Naud ve své knize „UFO a mimozemšťané v průběhu časů“ (UFOs and extraterrestrials in history“) zaznamenal současné zprávy o dávných továrnách na zpracování kovů a zdokumentoval, že těmto kulturám byla důvěrně známá jaderná věda. Říká:

„... Nalezené kovové předměty (poznámka amerického vydavatele: velmi vyspělá forma metalurgie by byla nezbytná pro výrobu strojů nebo létajících plavidel) musejí pocházet z příslušných továren. I přesto, že současná věda od tohoto názoru ustupuje, nemůžeme ignorovat existující důkazy. Dr. Korioun Meguertchian upozornil na naleziště, kde se zpracovávaly měď, olovo, zinek, mangan, ocel a další kovy. Vědci, kteří pochybovali, že tyto vysoké pece mohly kdy existovat, mají nyní hmatatelný důkaz: dvacet pět podobných staveb bylo objeveno, ale bylo vypočteno, že jich muselo být aspoň na dvě stovky.“
Zdá se, že dávní vědci měli také neutuchající snahu skrývat vědomosti před nezodpovědnými lidmi, ovšem budeme-li věřit zprávám o starých nukleárních výbuších, jejich znalosti zřejmě přeci jen padly do nesprávných rukou.

Yves Naud odhaluje:

„V Indii jsme zaznamenali stopy dávné jaderné vědy. Brahmánské spisy Vaisesiké a Njaja, části svaté knihy vasišty jógy, hovoří o struktuře hmoty: ´V nicotě každého atomu se ukrývají rozlehlé světy, tak rozličné jako prach v paprscích slunce.´

Dávní předkové neodhalili nic z tajemství vědy a nezpronevěřili se, aby nebyla síla atomu zneužita ke zničujícím koncům – byli moudřejší než my a byli si vědomí nebezpečí, jaké jaderná energie představuje. Před jedním tisíciletím nebo ještě dříve jistý Číňan napsal: ´Odhalit tajemství našeho umění vojákům by byl ten největší hřích.´

Staré civilizace sice znaly strukturu atomu, ale byly také schopné způsobit jaderný výbuch? Vědci si nad touto otázkou dlouho lámali hlavu, dokud neobjevili hindský text zvaný Drona parva, který podrobně popisuje výbuch jaderné bomby:

´Byla vypuštěna jasně svítící střela, zářící jako plamen bez dýmu. Velká temnota náhle zastínila nebesa. Mraky se zahřměly v nejvyšších sférách a uvolnily příval krve. Jakoby se svět zachvěl v zimnici, spálený žárem této zbraně.´

Fyzik Frederick Soddy se ptá:

´Nemůžeme ve starých příbězích zahlédnout jakési odůvodnění názoru, že naši dávní předkové, zapomenuté rasy lidí, nejen že dosáhli úrovně znalostí, které jsme my získali teprve nedávno, ale že našli i sílu, kterou my ještě nevládneme?´

Během prací na starých vykopávkách byly zaznamenány stopy umělé radioaktivity v různých částech světa. V Indii byla z hrobu vyzvednuta kostra, která vykazovala silnou radioaktivitu. To by potvrzovalo teorii prehistorických jaderných výbuchů.“, uzavírá Y. Naud.

Daniel Cohen ve své knize „Dávní návštěvníci“ („Ancient visitors“, vydalo Doubleday & Co. Inc., New York, v roce 1976) spojuje zprávu ze starého textu se zařízením, které se zdá být létajícím strojem, sestaveným dávnou rasou:

„Mnoho starých indických eposů popisuje ohnivé létající vozy. Nalézáme řádky, jako je tento: ´Bhima letěl ve svém Vimanu na ohromném paprsku, který zářil jako Slunce a vydával zvuk jako hrom bouře.´“

Yves Naud dává do souvislosti další zprávy, podle kterých se staří pozemšťané pokusili o cestu do vesmíru... úspěšně:

„Číňané na Měsíci o 4300 dříve než Rusové a Američané: Dávné kultury, které užívaly znalosti astronomie možná docílily objevování vesmíru.

´Cesta byla dlouhá, zahalená temnotou.´, objasňuje Chu Yan, ve své čínské básni ze 3. století před Kristem. Čínská tradice líčí úchvatné dobrodružství Hou Yih, konstruktéra císaře Yao, který se, před 4300 roky rozhodl, že poletí na Měsíc s ´nebeským ptákem´. Během letu ukazoval pták cestovateli přesné pohyby východu, vrcholení i západu Slunce. Hou Yih poté vysvětloval, že se ´plavil na proudu světelného vzduchu´. Mohl by tento proud být zážeh rakety?

Cestovatel zdůrazňuje, že ´už nevnímal otáčivý pohyb Slunce´. Současní astronauté udávají, že ve vesmíru není možné rozeznat denní cyklus Slunce. A jak čínský konstruktér popisuje Měsíc? Viděl ´horizont, který vypadal jako led´. Aby se uchránil před ledovým vzduchem, vybudoval si ´Palác velkého chladu´. Jeho žena Chang Ngo se k němu přidala na Měsíci, který popsala jako ´jasně svítící kouli, zářící jako led, obrovskou a velmi studenou´.“

Pokud byl tento let na Měsíc úspěšný, pak se musíme domnívat, že následovaly další. Yves Naud cituje další pradávnou čínskou legendu, podle které byla obrovská snaha objevovat a kolonizovat blízké planety realitou a výsledkem tohoto nesmyslného závodění bylo uvržení světa do temného věku, kdy byl takřka přerušen veškerý kontakt a komunikace mezi starou civilizací a kolonisty na jiných planetách.

Úryvek z legendy:

„... Mao-tse byli rasou odpadlíků, jejichž příslušníci unikli do jeskyní. Říká se, že jejich potomci dodnes žijí v okrajových částech Kantonu. Pak pod vlivem Tchu-Yeo způsobili rozsáhlé problémy a jejich vůdci se stali loupeživí muži. Chan-Ty, král z takzvané ´božské´ dynastie, pochopil, že jeho lid ztratil veškerou čest. Přikázal Tchangovi a Lhy, aby přerušili spojení mezi nebem a zemí. Od těch dob už nikdo neodlétal, ani nepřistával.“

V souvislosti s touto legendou není zřejmě náhodou, že John A. Keel uvádí ve své knize „Proroctví Motýlího muže“ („The Mothman Prophecies“, vydalo Signet Books, New York, v roce 1975) následující svědectví UFO:

„... V některých případech se na létajících objektech objevují řecké nebo čínské znaky. Je to stále stejné. Po měsících, možná letech, svědek znovu spatří stejný počet písmen na objektu...“

Ve starém textu Brihat kahta se můžeme dočíst, že dávní obyvatelé Indie věděli o létajících strojích, které byly sestrojené jistými Řeky, kteří si byli jistí svými vědeckými znalostmi a dovednostmi v mechanice. Ve staré zprávě se dočteme:

„Padmavit vysvětluje, že královna Vasavadotta si přeje letět ve voze a navštívit jiné části Země. Vasantoké, mistr osvícení, se začne smát a říká: ´Ženy, které slouží králi, mají úplně stejné přání. Řekl jsem jim, aby na dva háky zavěsily houpačku a použily ji jako prostředek cestování vzduchem. Jestli si královna přeje cestovat vzduchem, pak musí udělat totéž!´ Všichni se začali smát, ale Rumanavit je přerušil: ´Dost bylo smíchu´, pravil ´pojďme nyní hovořit vážně.´ ´Hovoříme zde o prázdném prostoru´, řekl Yangandharayamé ´To je záležitost pro řemeslníky.´

Rumanavit svolal tesaře a dal jim nařízení, aby okamžitě vyrobili létající stroj. Všichni řemeslníci se shromáždili a po dlouhé době snahy vyřešit celý problém vyslali své přestavitele, chvějící se strachem, k Rumanavitovi. ´Víme o čtyřech druzích strojů,´ řekli mu ´o těch, které jsou z vody, ze vzduchu, z prachu a o těch, které jsou složené z mnoha součástí. Ale létající stroj jsme nikdy neviděli. Yavanas (Řekové) jsou ti, kteří takové stroje znají.´

Pak Brahmin hovořil o tesaři Pukrasakovi, kterému král řekl o existenci jistého Vicvity, který byl přiveden, aby sestrojil mechanického kohouta. Cizí vyslanec šeptal: ´My nesmíme nikdy prozradit tajemství létajících strojů, nikomu, ani řemeslníkovi. Je velmi složité to pochopit, když nejsi Řek.´

Pak se náhle objevil cizinec (Řek?). Povolal Rumanavita, aby mu předal nezbytný materiál a sestavil létající kočár ve tvaru Garudy (orla s lidským tělem, oře boha Višnu). Kočár byl ozdoben květinami. Pak královna a její manžel obletěli celý svět a vrátili se do města...“

Tento příběh, jak můžeme vidět, hovoří o spojenectví mezi Indy a Řeky, kteří spolupracovali na sestavení létajícího stroje. Může to vysvětlovat údajný vliv novořecké, možná indické a mayské kultury na lidská společenství, žijící v rozličných jeskynních systémech v Kalifornii?

- pokračování -

© 2008 Translation: Kateřina Miltner

Zdroj: Matrix-2001.cz


september 03, 2008 22:36 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top