12 ROKOV CEZ OKNO, ďakujeme za priazeň a podporu

V najbližších dňoch budeme testovať nový design portálu, ospravedlňte občasnú nedostupnosť (najmä v nočných hodinách), vďaka za porozumenie

     

Obrázok používateľa CEZ OKNO
Tajemství Mohave 9

"Když Bear přiblížil zařízení ke stroji, jeho pevný hladký kovový povrch se začal vlnit, jako když hodíte kámen do vody. Když se vlnění harmonicky ustálilo, nyní tekutý kov se roztáhl jako oční duhovka. Vstoupil jsem dovnitř a zaznamenal jsem vůni čerstvého jehličí a zvláštní uhlazenost prostoru – byl zakulacený, bez zjevných hran a nýtů. Jakoby zdi, podlaha a strop vznikly najednou, dokonce i stůl uprostřed jakoby vyrůstal z podlahy. Kontrolní panely neměly knoflíky, spínače, ani tlačítka. Na futuristicky jednoduchých displejích svítily zvláštní symboly. Vnější povrch stroje neměl viditelné známky poškození, ale interiér vykazoval jakousi deformaci, zřejmě způsobenou nárazem. Vedle panelů jsem viděl něco, co odporovalo mým znalostem ze školení, co navždy změnilo mé vnímání reality.



Stroj byl zkrátka jen technickým zařízením, ale vedle panelů seděl člověk! Byl to na první pohled muž. Kdyby na sobě neměl ten neobvyklý oblek, mohli byste ho potkat v místním obchodě a nevzbudil by zvláštní pozornost. Uviděl jsem zranění, která měl na hlavě a instinktivně jsem k němu přistoupil, abych mu pomohl. Jeho pleť měla snědou barvu, připomínal člověka z okolí Středozemního moře nebo z Jižní Ameriky. Jeho vlasy byly hnědé a velmi krátké, měly střih římského nebo vojenského stylu. Jediným rozdílem oproti lidskému vzhledu byly uši, které byly trochu špičaté. Připomínal mi vyobrazení Quetzalcoatla, dávného toltéckého boha." (poznámka: Toto mytické stvoření bylo také známé jako opeřený had, buď plazího nebo lidského vzezření – podle různých popisů Mayů, Toltéků atd.) "Byl při vědomí a trpěl velkými bolestmi. Jedna noha byla částečně vykloubená deformujícím se interiérem. Poprvé jsem se ho dotkl, když jsem prohlížel řezné rány na jeho tváři a rtu. Když jsem uslyšel jeho hlas ve své hlavě, zaplavil mě neuvěřitelný pocit soucitu. Aniž by se jeho ústa pohnula, jasně jsem mu rozuměl. Dorozumívání bylo čistě telepatické."

(poznámka: V tomto případě měl na mysli „empatické“. Máme několik důkazů, že komunikace dvou myslí je možná, bez pomoci jakékoliv sofistikované technologie. I kdyby bylo možné zformovat v Oscarově mysli slova, jednalo by se zřejmě o úplně cizí řeč. Většina lidí, kteří něco podobného zažijí, popisují, že se nejedná o myšlenky v podobě slov, ale že telepatie je spíše pocitem empatie či to jsou obrazy, která jsou „za slovy“. Pocity jsou „univerzálním jazykem“ všech lidských bytostí – ať už pocházejí odkudkoliv.)

Mnozí experti se shodují na tom, že slova hrají roli jen asi ve dvaceti procentech komunikace mezi lidmi. Mimoverbální komunikace v podobě výrazů ve tváři, pocitů, očního kontaktu a postojů prozrazuje mnohem více než ´pouhá slova´ o tom, co si člověk myslí. Důvodem je to, že lidé jsou „duální“ bytosti – fyzické a zároveň duchovní. Zrovna tak jako astronom může určit chemické složení hvězdy ze spektrografu, lidské bytosti jsou jako světlo hvězd, které může být „interpretováno“ druhými, kteří jsou vnímaví vůči pocitům, výrazům a postojům, které vysíláme. Naše emoce, pohledy i myšlenky jsou kombinací lidské fyzické a duchovní stránky.

Pokračujme tedy po této poznámce v Oscarově příběhu:

„Vnímal jsem jeho strach z možného ublížení a řekl jsem mu, že se postarám o to, aby ho nikdo nezranil. Díky hlasu přicházejícím z chodby jsem zaměřil svou pozornost opět na daný úkol.

Zavolal jsem, že máme jednoho naživu. Stroj se zaplnil lékařským personálem v maskách a rukavicích, pomohli mu ven. Byl rychle odnesen pryč a uložen na lékařské lůžko. Zaznamenal jsem, že na svou výšku byl poměrně těžký – i ostatní, kteří také asistovali, souhlasili. Teď když byl mimozemšťan v rukou lékařů, pozornost profesora Beara se zaměřila na stroj. Našel něco, co považoval za hvězdnou mapu konstelace Eridanus a uvažoval, jestli je to místo, odkud přicházejí. Po krátké diskusi o způsobu komunikace mě Bear požádal, abych s ním šel do lékařské laboratoře. Cestou jsme spolu hovořili, nalezenou bytost jsem nazýval ´Hank´. Profesor se mě ptal, jestli mi to jméno prozradil mimozemšťan.

Vysvětlil jsem mu, že tu přezdívku jsem mu vybral podle toho, co by Indiáni pojmenovali jako ´neklidný duch´. Profesor se usmál a řekl: ´Takže Hank...´, zdálo se, že se mu to jméno zalíbilo. Ve sterilní a neosobní lékařské ošetřovně byl Hankův nepříjemný pocit umocněn tím, že byl svlečen do naha. Byl vyšetřen od hlavy až k patě, abych tak řekl, nenechali na něm nit suchou. Jednali s ním, jakoby byl mládě nějakého vzácného zvířete, které se narodilo v zajetí. Hank nebyl schopen s nikým jiným komunikovat, a tak jsem byl požádán, abych tlumočil. Neměl jsem problém pochopit, že anestetika, která jsme mu podali, měla jen malý nebo spíše žádný účinek. Hank se stále necítil dobře a najednou se pozornost přítomných rozdělila mezi Hanka a nově příchozí osobou.

Tento člověk byl evidentně někdo důležitý a působil všeobecné znepokojení. Když se přiblížil, zaznamenal jsem to dokonce i na Hankovi. Vyštěknul na nás několik striktních příkazů a odešel do konferenční místnosti poblíž. Muž se představil jako Frank Drake a řekl nám, že přebírá nad celou operací velení. Všechny zprávy měly mít tedy hlavičku „Projekt OSMA“. Nepřetržitý proud jeho instrukcí se mi najednou začal vzdalovat a já jsem si pomyslel, jak můj doposud systematicky organizovaný život nabral úplně nový směr...“


Forest Crawford tuto událost komentuje slovy:

„Tento výjimečný příběh není podle svědka výmyslem. Oscar je obyčejný člověk z missourského venkova, kde žije se svou ženou, třemi dětmi a zdomácnělými toulavými zvířaty. Žije jednoduchý a neuspěchaný život. Jeho pohled ale odráží vnitřní moudrost a pochopení.

Poprvé jsme se s tímto mužem setkali na popud známého „ufologa“ Stantona Friedmana. Na konferenci ´Show-Me UFO´, která se konala v St. Louis v roce 1989, se S. Friedman zeptal Bruce Widamana, státního ředitele organizace MUFON v Missouri (pozn. MUFON – Mutual UFO Network, svépomocná síť UFO), zda by mohl najít svědka, který by pomohl zodpovědět ´nevyřešené záhady´ okolo nehody z Roswellu, svědka, který byl v armádě přítomen vyšetřování ztroskotaného stroje. Tip přišel od bývalého Oscarova souseda.

Když S. Friedman zjistil, že svědek nemá telefonní číslo, B. Widaman souhlasil s pátráním. Měli k dispozici jméno, město a nadšení, a tak pátrání začalo. B. Widaman a Alex Horvat, státní zpravodaj MUFON v Missouri, přijeli po setmění do malého městečka poblíž St. Louis. Po rozhovoru s dívkou na místním trhu neměl žádné další stopy. A. Horvat navrhl, aby navštívili místní bar. Poté, co projeli po hlavní ulici několikrát tam a zpátky, vybrali jeden dům, který se jim zdál nejvhodnější. Váhavě zastavili. Vystoupit z auta pozdě večer na vesnici se zdálo traumatizující, ze tmy se ozývalo vrčení a štěkání psů v okolí.

B. Widaman byl úplně ochromený, když mu velký černý pes začal olizovat ruku v okamžiku, kdy klepal na dveře. Nevěděl, jestli ho zvíře vítá a nebo si na něm chce pochutnat, a tak se mu ulevilo, když někdo otevřel dveře. Po krátkém vysvětlení kdo jsou a po kom pátrají, přišlo pozitivní znamení v podobě pozvání do domu. Cizinec říkal, že neví, kde se ´Bill´ (to jméno dostal S. Friedman) právě nachází, ale že je Bill jeho bratr. B. Widaman a A. Horvat vysvětlili důvod svého pátrání, podělili se o své pocity a nápady a nakonec došli k názoru, že před sebou mají muže, kterého hledají. Vysvětlil jim, že jeho pravé jméno je Oscar a že podle jména ´Bill´ aspoň poznal, od koho dostali kontakt.

Oscar vyprávěl příběh, který jsme uvedli dříve a bylo jasné, že ho přezdívka měla chránit, vzhledem k dřívějšímu působení v armádě. Příběh dál odhalil děsivé nespravedlivé chování vůči Hankovi i Oscarovi samotnému. Tým pod Drakeovým vedením prováděl na Hankovi lékařské experimenty, jako například punkce míchy, testy kostní dřeně, odebírání vzorků orgánů, prováděli i jiné ´výzkumné´ chirurgické zákroky – a to vše bez narkózy. V průběhu tří měsíců strávil Oscar s Hankem hodiny a hodiny komunikováním a Oscarův vztah k němu se prohloubil. Jednou se Oscar postavil s pistolí ráže 45 mm mezi Drakea a Hanka a žádal, aby bylo mučení ukončeno.

Drakea to tenkrát zastavilo, ale druhý den ráno dostal Oscar nové příkazy a musel okamžitě odcestovat do nemocnice St. Albans v Radfordu ve Virginii, kde byl zadržen a vyslechnut. Byl držen v izolaci po několik měsíců, až byl nakonec po snaze svého velícího důstojníka poručíka(?) Charlese Turnera převezen na psychiatrické oddělení. Jeho rodině, která s ním nebyla v kontaktu téměř po tři měsíce, bylo oznámeno, že Oscar utrpěl zranění hlavy během nehody pod hladinou moře. Po nějakém čase stráveném na psychiatrii, což by bývalo poškodilo jeho pověst v armádě, byl kupodivu s poctami propuštěn.

Brzy poté, co se vrátil k civilnímu životu, se on a jeho otec vydali na pěší výlet do Severní Dakoty. Úmyslně pronikli do zakázané oblasti základny, kde byl přetím Oscar umístěn. Zadržela je hlídka a odváděla je ven z oblasti. Oscar se jich zeptal, jak se má Hank. Jeden ze strážných mu řekl, že mimozemšťan před několika měsíci zemřel.

Na další bádání jsem se podílel já sám a David Rapp, fyzik s třináctiletou zkušeností v leteckém průmyslu a také ředitel vyšetřování organizace MUFON v Missouri. Díky vědeckému prostředí, kde se D. Rapp pohyboval, se naše diskuse soustředily na technické stránky Oskarova zážitku...“


Ohledně domnělého Hankova původu F. Crawford uvádí:

„D. Rapp potvrdil, že znaky na panelu uvnitř lodě odpovídají souhvězdí Eridanus tak, jak je viděno ze Země. Hank později potvrdil, že původ jeho lidu je na Tau Ceti a Epsilon Eridani. Na pozdějších sezeních poznámka vydavatele: zdůrazňoval Oscar objasňoval některé důvody přítomnosti mimozemšťanů na Zemi. Říkal, že se jim nezdá situace s ´malými šedými´ mimozemšťany (zdůrazňoval „našimi“). Opravoval nás, když jsme říkali ´šedí´, protože jsou vlastně bílí. Tau Cetiané cítí, že únosy, které někteří ´šedí´ provádějí, jsou vůči lidstvu nespravedlivé. ´Jsou to parazité, kteří vysávají lidské civilizace napříč celým vesmírem´, reagoval Oscar. Dodal, že spolupráce vlády se ´šedými´ je velmi nebezpečná a mimo kontrolu... Oscar je skálopevně přesvědčen, že tyto štěnice (poznámka vydavatele: ´štěnice´ je Oscarovo označení těchto bytostí) používají lidské tekutiny jako vlastní výživu. Živí se tak, že ponoří paže do nádrží a nebo si tekutiny natírají na tělo. Oscar také tvrdí, že unášejí děti...“

Pokud víme, „Oscar“ nemohl být v dané době v kontaktu s Johnem Learem nebo jiným vědcem, který by byl zastáncem téhož názoru. Oscarovo tvrzení, že tyto bytosti mají spíše bílé zbarvení nebo jsou albíni, odpovídá jiným zprávám o některých druzích plazích ras.

Jak Oscar uvádí, nemají všechny druhy „šedých“ stejné zbarvení. Některé byly popsány jako sytě šedé, jiné modrošedé, šedozelené nebo šedobílé. Jeden zdroj předkládá názor, že zbarvení má přímou souvislost s množstvím bílkovin, ke kterým mají „šedí“ přístup. Oscarův název „štěnice“ může také pramenit z faktu, že plazí druh známý jako „šedí“ a jiné plazí rasy se prý podobají kudlankám nábožným – jejich oči vypadají jako hmyzí a jejich horní končetiny jsou vyčnívající a dlouhé, často sahají až pod kolena a když jejich paže odpočívají v pozici, kdy lokty směřují dolů a nad nimi jsou složené ruce s drápy, pak budí dojem vzezření kudlanky. Někteří z dávných ještěrů – jako například Tyrannosaurus Rex, drželi přední končetiny ve stejné pozici, ačkoliv současní plazi mají končetiny mnohem delší.

Pravděpodobným vysvětlením může být také to, které předkládá badatel Ray Keller, jehož zdroje uvádějí, že plazí druh „šedých“ z Reticuli vytvořil jiný poddruh za pomoci spojení genetického materiálu inteligentní (a zlovolné) mimozemské hmyzí rasy. Takže některé druhy „šedých“ popisované unesenými lidmi mohou mít hybridní plazí-hmyzí původ. John Lear ve svém neznámém dokumentu o UFO (který byl uveřejněn na webových stránkách Paranet Computer Bulletin Board) uvádí, že některé bytosti nalezené v létajících talířích v dřívějších dobách vypadaly jako kudlanky, ale měly pokožku jako plazi.

- pokračování -

© 2008 Translation: Kateřina Milttner

Zdroj: Matrix-2001.cz


september 29, 2008 23:26 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top