Obrázok používateľa CEZ OKNO
Jak jsme žili na klepaču

To bylo užasne zařizeni, na kerem se dalo blbnut cele dni. Klepač byl našim fejsbučkem aji mobilem dohromady. Jak bylo cosik třeba komunykovat, šlo se na klepač. Kdo by tenkrat tušil, že za čtvrt stoleti budu mět problem najit nejen klepač, ale dokonce aji jeho fotku! Kdo by to tušil, že barva na tych nadhernych kladinach obsahovala polychromovane bifenyly či jakesik jine sajrajty... No a co? Koho zajimaly take cypoviny? Však aji moja dřevěna postylka, ve ktere sem jako maly synek v době ruske okupace chrapal, byla natřena barvu, kera obsahovala olovo. A jak se to fajně lizalo! Proto možna mam železne zdravi, ni?

Muj tata s mamu neměli žadne bezpečnostni šraky, abych nevypadnul z postylky, nejebnul se do hlavy. Tuž, možna sem se jebnul. Každopadně sem neměl žadnu flašku na piti, kera by byla zajištěna proti temu, aby sem se nezalknul, nebo abysem nepokypal drahu plovuci dlažku.

Ani na oknach a na sporaku nebyly žadne specijalni pojistky, abysem nevypadnul z okna, nebo abysem se nešel dobrovolně upect do truby.

 

 

Na cypoviny nebyl čas

Na cypoviny nebyl čas, bo bylo třeba vyvařit posrane plinky. Koho by dneska napadlo vrazit použite pampersky do tatramatky nebo do hrnca na sporaku?

Když sem sednul na mojeho prvniho Pijonyra, neměl sem blembak na hlavě, kery dneska musi nosit povinně každy mameluk do 15 roku, a brzy bude určitě povinně nosit každy až do domova duchodcu.

Když sem poprve zavodil na kolobce, šprajclo se mi předni kolo a rozbil sem si držku.

Přesto muj tata s mamu nežalovali s pomoci pravnicke kancelaře učitelku. Zdupane sem dostal ja sam.

Když sem byl na zahradě, chlastal sem vodu z hadice. A když zme byli s partyju u splavu na Opavici, chlastali zme vodu přimo z řeky. Raz sem se z teho posral, až mi slzy tekly, jak sem si dupu utiral lopuchama s kopřivu.

Ale či by mě napadlo, že se najdu taci mamlasi, keři si budu kupovat obyčejnu vodu schovanu do plastycke flašky plne optymineralu?

Či by mě napadlo, že děcka fčil nemožu z baraku bez pitička schovaneho v sofistykovanym zařizeni, kere brani vytečeni obsahu a potřisněni galat?

 

 

Myslite si, že mi z teho bylo blbě? Nikdy!

Když zme šli ze synkama kopat bunkr k lesiku, měl sem v kapse chleba z maslem a zapijel sem to taku žlutu sodovku. Kamoš měl k temu navic zelenu papriku a červenu slazenu sodovku! Chlastali zme sodovky plne cukru a přesto si nepamatuju, že by kdokoliv z nas byl tlusty. Navic sem ja cucal tu jeho červenu a on zas pruboval moju žlutu. Chleba při kopani bunkra překažal, tuž odpočival na boku v blatě a zežrany byl až pak. Aji s blatem. Myslite si, že mi z teho bylo blbě? Nikdy! Ani opary zme nedostali. A to zme si gzichty nepotirali preventyvně jelenim lujem a podobnyma cyparnama.

Žižaly zme taku malu rybyčku řezali na poloviny, bo nam ve škole řikali, že žižala je užitečny tvor a že když se rozpuli, tak doroste! Škoda, že nam neřekli, že doroste jen ta jedna polovina.

Dom zme chodili včas, ani nevim, jak zme to zvladli. Kolemjduci vždycky oznamili spravny čas. Žadne mobily nebyly, takže co se dohodlo na klepaču, to muselo platit. Kdo se připozdil při hrani sofistykovanych her (třeba hazani nožem od frňaka tak, aby se zapichnul do země), byl ztraceny.

 

 

Nebyl žadny fejsbuček, počitače, internet. V televizi byly dva kanaly a v tych tekla enem žumpa.

Když kamoš přitahnul do lesika kytaru a začal hrat Hotel Kalyfornyja, byl pan buch.Okamžitě na něm viselo deset bab. Tuž, bylo nam patnact. Našli zme kamoše venku aji bez mobila. Byli v lesiku, v bunkru, nebo na hřišťu. Padali zme do potoka, padali zme ze stromu, z klepača, lamali si hnaty, robili zme si modřiny, sypali zme si pisek do vlasu aji do oči.

Byl to naš problem. Kdo si doma stěžoval, dostal ještě přidane. Mliko se pilo od kravy, kobzole se kradly jezeďakum a pekly a žraly se zelene, šťovik chutnal dokonale a třešně zme kradli susedovi anebo v aleji Martinově. Kdo se prozradil a spadnul ze stroma, ten s nama přiště nešel, bo kdo by tež lazil s mamlasem?

 

 

Nežrali sme žádný polyvinylchloridovy bazmek

Na koleje zme valili hřebiky a padesatihaliřove mince. Zustavaly z nich fajne placky. Přes řeku zme lozili po teplovodnich rurach tak dluho, až tam jakysik cyp namontoval take špičate zabrany. Škoda, možna byzme vymysleli aji prvni bandži džamping.

Okolo byl komunystycky socializmus, a přesto zme byli svobodni. Žadne hlupe předpisy nas nesvazovaly. Bylo nam jedno, jake zakřiveni maju banany, bo stejně byly akorat parkrat za rok. V době, kdy opravdu dozravaly. Gulaš a koprovka byly nejlepši ze včerejška.

Z buřtu při opekani vykapaval poctivy praseči tuk a přestože zme to žrali černe připalene, bylo nam fajně a neměli zme pocit, že žereme polyvinylchloridovy bazmek.

 

 

Tak si řikam, jak je kurva možne, že vlastně ještě žijem? Jak zme to mohli bez předpisu EuroSajuzu přežit?

 

Jan Schwarz

 

Zdroj: WM Magazín

 

august 31, 2010 18:25 popoludní
  • krát komentár

7 krát komentár

  1. Obrázok používateľa Anonym
    Anonymaugust 31, 2010 22:02 popoludní

    Komentár: 

    100 bodov len škoda že sú tie časy v ..... :-)

  2. Obrázok používateľa Anonym
    Anonymseptember 01, 2010 12:41 popoludní

    Komentár: 

    bravo, tlieskam! :D naozaj bravúrne napisany článok na ktorom sa ohromne pobavil aj napriek svojemu nízkemu veku (22). :)

  3. Obrázok používateľa pablo
    pabloseptember 02, 2010 10:33 dopoludnia

    Komentár: 

    pekne som si pospomínal, vďaka. Málokto teraz takto pekne spomína na stará časy lebo je to neetické, nie si cool, nie si inn atď.

  4. Obrázok používateľa Anonym
    Anonymseptember 04, 2010 18:36 popoludní

    Komentár: 

    Aj ja som žil v tej krajine a bolo mi fajn. Ale tak pekne by som to nevedel napísať.

  5. Obrázok používateľa milan135
    milan135september 07, 2010 11:32 dopoludnia

    Komentár: 

    Tohto roku sa zas po čase dalo kúpať v Ipli. Odkedy postavili Málinskú priehradu je voda väčšinou studená. Zobral som deti na potok okúpať sa a čo mi povedali? Tato, nikdy sme si nemysleli, že sa dá tak super kúpať na potoku! Nedostal som ich von ani za hodinu.
    My sme to zažili. To bolo skvelé detstvo. Vyžeňte svoje deti von. A kým sú menšie ukážte im ako ste trávili čas vy.
    Spomínať na to je pekné, ale to nestačí.
    Objavte takýto svet pre svoje deti, lebo sami ho dnes nenájdu. A nebudú mať na čo ani spomínať :-)

  6. Obrázok používateľa Anonym
    Anonymseptember 07, 2010 18:58 popoludní

    Komentár: 

    Jo to uz je roku, nakonec jsi mi pripomel jak to bylo krasne, mati neresila nejake pedofily a dealery drog a mi si mohli klidne behat s celenkama kolem panelaku, koukat na sousedku pri koupani na jeji siluetu a sem tam rozbit okno. Dneska? robota, penize a jine zbytecne stresujici zalezitosti vyvolany systemem.

  7. Obrázok používateľa dana
    danaseptember 26, 2010 02:48 dopoludnia

    Komentár: 

    hehe- nasmiala som sa..a zaver? svata pravda!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

 

 

Top