Obrázok používateľa CEZ OKNO
Sodomské chatrče a elita lidstva

Názor Jörg Lanz von Liebenfelse, publikovaný v roce 1905 (ve Vídni) v díle nazvaném „Theozoologie, tradice sodomských doupat a elektronových bohů“, se bez nesnází okamžitě přiřadil k nosné alternativě ideologie fašistického hnutí v Německu. Svoji specifickou teorii o původu nadřazené rasy, může být zajímavý hned v několika ohledech uceleného pátrání po možných souvislostech… Tento typický Rakušán nabyl totiž téměř téhož radikálního přesvědčení, co vítězná Entita při likvidaci Sodomy a Gomory: „V sodomských doupatech se mísilo lidstvo s lidoopy. Na rozdíl od mocné elektronové rasy bohů, množících se energii nikoli nepodobnou "elektřině". (Snad i ve skleněných nádobách s použitím elektronického systému.)

Tito mocní elektronoví bohové a zejména jejich klony, tedy prý stoprocentně „čistí arijci“, přicházeli na tuto planetu z dalekých mezihvězdných prostor. A je jejich svatým právem a povinností… a nyní pozorně čtěme: „Očistit lidstvo i tuto planetu od národů nižší úrovně (pocházející z mísení lidstva a lidoopů. Viz Rh+, „opičí faktor“.), nepocházející z líhně mocných elektronových božstev.

A zároveň… Mimo euthanázii postižených a nemocných, navrhuje kastraci mužů nižších ras.

Píše se rok 1905.

Připomeňme si, že Vikingové a později i předkové Germánů uctívali bohy zvané vzdušní Asové (Asurové – nám známí nosatí Greys Šedivci, vazalové a předvoj Draconů z Alfa Draconis).

... aneb "Odkud vítr vlastně fouká"

Zanedbaná historie lidstva © Zdeněk Patrick - 1998 Praha

Víme již, čemu čelíme?

Ačkoli by se na první i pohled zdálo, že je život na této planetě dostatečně zabezpečen poměrně slušnou paletou rozmnožovacího systému, s mnoha důmyslnými variacemi, věrohodné příznaky vypráví, že nejsou spokojeni všichni.

Odborníci na šíleno, společně s genetickými inženýry, jsou zdávna přesvědčeni o nevyhnutelné nutnosti napravit přírodě „hlavu“.

V oblasti, kde se mnozí smilníci cítí být nanejvýš povolaní odborníci, není až tak jednoduše průchozí, jak by se na první pohled zdálo. Zvláště uvážíme-li, zásadní podivnost: Jakési neadresné skupiny, popoháněné dědičně vládnoucí oligarchií, průběžně vnucují a silovými prostředky i prosazují své zvrhlé a úchylné představy o této nanejvýš příjemné originální danosti.

A právě systém rozmnožování může být jednou z mnoha možných metod poměřování minulých událostí odehrávajících se na této planetě.

V našem následujícím výčtu programově opomeneme množení prostým dělením, či množení flory, která se skrze semena, ptactvo, vítr, hmyz i řízkováním postarala o jeden ze zázraků na nejplodnější planety v širém okolí. Prozatím nebudeme uvažovat ani podstatný vliv Měsíce na systém rozmnožování.

Jak již bylo řečeno, způsob množení na této planetě je (respektive donedávna byl) zabezpečen nejen mnoha variantami, ale i rozmanitými technikami početí nového života nevídaného počtu forem. Tak jak je okolnosti a příroda sama, postupem času přisoudila jednotlivým druhům.

Od hermafroditních (oboupohlavních) plžů, přes množení využívající specifické vodní prostředí, až po dokonalejší způsoby, jež umožnují, do jisté míry, elimanaci nežádoucích genu – při vzájemné a spíše nedobrovolně radostné spolupráci dvou jedinců různého pohlaví.

Za předpokladu, že je, minimálně jednomu z nich, povoleno sexuální harašení! Jež není ničím jiným, než vzorovou ukázkou samečka, jeho leskle barevných, nepochybně i zdravých peříček, jak skvěle a čisté jsou zdravotní záznamy nositele budoucího páření. A jakou úžasnou genově vyspělou databází právě disponuje.

Aniž musí tajné služby špehovat a při páření i asistovat.

Systém, ve kterém se většinou samci, hnáni interními chemickými pochody, zúčastňují pravidelných konkurzních řízení, aniž movitý strýček sehrává jakoukoliv roli.

Přejdeme nyní mlčením nejen techniky početí, ale i zcela konkrétní snahy neznámých individuí vytlačit člověka mimo genezi a vlastní přirozenost.

Věnujme pozornost způsobu zrození nového jedince.

Přičemž živorodící mechanizmus kopíruje v matečném těle matky, tytéž fáze vývoje nového jedince, jaký probíhá u sneseného vejce.
Metamorfóza - proměna v životaschopného jedince může probíhat zcela jednak uvnitř nositele života, či naopak vně. V prvním případě se rodí nový živý tvor, jenž je většinou téměř věrnou kopii původního, v rámci své genové výbavy.

Druhá alternativa má naopak další variace, jež označujeme zhruba jako dokonalou a nedokonalou metamorfózu.

Při dokonalé se z vajíček líhnou larvy, či housenky, nikterak nepřipomínající dospělé jedince a vlastní přeměna se uskuteční až v období zakuklení.

Při nedokonalé proměně se, z vajíček vylíhnuté larvy (nynfy), sice podobají svým bezprostředním předkům, nicméně jejich úplné podoby dosáhnou až po několikerém „svlékání“.

Jiným způsobem zrození je přímé „vyklubání se“ živého a relativně hotového jedince z vejce. Ale i zde je mnoho variant, jež nás ponechají, pro tuto chvíli, v naprostém klidu.

Vědecký svět nás po celá desetiletí přesvědčoval o tom, že se dávní jurští saurové rodili z vejce, přesně tak, jak to dodnes činí někteří například hadi, želvy, či krokodýlové. Nalezená obří vejce nehovořila, ani nemohla, o jiné alternativě. Metamorfóza, jež je tak charakteristická pro obojživelníky, nepřicházela však dle ideoučenců v potaz.

A přesto se objevily jisté indicie, stejně tak překvapivé, jaké jen může obsahovat právě sbírka kamenů pana Cabrery...

- pokračovanie -

Zdeněk Patrick

Zdroj: Dýmající zrcadlo

marec 06, 2010 20:13 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top