UPOZORNENIE: Tento článok/podcast/video nechápte ako jednoznačný návod, nenahrádza konzultáciu s odborníkom! Môže vyjadrovať názory, ktoré sa nemusia zhodovať s názormi redakcie. Autor, prevádzkovateľ ani redakcia nenesú žiadnu zodpovednosť za riziko, poškodenie, či ujmu, ktoré by mohli byť považované za priame či nepriame následky použitia informácií uvedených na týchto stránkach.

Obrázok používateľa CEZ OKNO
Zapper - 10

Návod na stavbu zařízení - přístroj slouží k prevenci. V devadesátých letech minulého století zveřejnila kanadská lékařka Dr. Hulda Regehr Clark výsledky svých mnohaletých výzkumů. Vydala postupně několik knih, z nichž jedna vyšla i u nás („Revoluce v léčení všech nemocí“; Fontána). Základní poznatek z její práce je shodný s tím, nač už před mnoha lety přišel R. R. Rife. Totiž, že každý živý organismus produkuje jakési vlnění, které je pro každý druh organizmu v typickém vlnovém pásmu. Jelikož toto vlnění je možné měřit, začal výzkum Dr. Clarkové právě odtud.

Původ tohoto vlnění je ještě stále hádankou. Jde možná o tzv. auru, čchi či jinak pojmenovanou energii, která se vyskytuje bez výjimky u každého živého tvora. Pokud se toto vlnění změří a proti zjištěnému organismu vyšle vlnění na stejné frekvenci – po určité době uhyne. Dr. Clarková změřila frekvence vlnění velkého množství parazitů, neboť začátky výzkumu byly založeny právě na ničení mikroorganismů stejnou frekvencí, kterou parazit či bakterie produkovala.

Výzkum pokračoval a jak už to ve vědě chodí, došlo k vynálezu Zapperu vlastně náhodou. Roku 1994 požádala Dr. Clarková syna, aby jí postavil přenosný frekvenční generátor, který by umožnil ničit střevní motolici, vysílající na frekvenci 434 kHz.

Při testování přístroje ovšem zjistila, že zničil i tři jiné bakterie vysílající na zcela odlišných frekvencích. Po mnoha pokusech došla k názoru, že příčinou napájení přístroje baterií, jejímž vybíjením se přelaďoval. Zdokonalila tedy přístroj tak, aby jeho příkon kolísal mezi kladným a nulovým napětím. Toto se jevilo a jeví jako nejlepší způsob, jak se rychle zbavit všech patogenů. Vyžaduje však více aplikací (třikrát po 7-8 minutách s přestávkami 20 min). Dr. Clark nazvala tento přístroj Zapper (zabíječ).

Zveřejnění výsledků jejích výzkumů vyvolalo ostrou nevoli farmaceutických firem. Lidem byla předhazována údajná nesmyslnost jejího výzkumu a vědci i lékaři se jejím závěrům a výsledkům veřejně vysmívali. Ale našlo se i hodně takových, kteří se nad těmito výsledky pozastavili a začali přístroj sami s úspěchem používat. Dr. Clarková pak byla dokonce několikrát zatčena a vězněna – obvinění se však vždy ukázala jako lichá a uměle vykonstruovaná. Zappery dnes používají miliony lidí po celém světě s naprosto neoddiskutovatelnými výsledky.

Představa, že Zapper je zázračná mašinka, která ochrání kohokoli před čímkoli je však velmi mylná. Zapper je pouze součástí stálé celostní očisty těla, udržující zdravotní stav v rovnováze. Zato však součástí jen velmi těžko nahraditelnou. K tělu je potřeba přistupovat zcela individuálně a poznat jeho potřeby a reakce. Dnes je již známo mnoho metod a postupů, které vedou k návratu zdraví i v těch nejtěžších případech, kdy současná medicína rezignuje. Není ale lepší, správným životním stylem vůbec nedospět až k těmto stavům? Není lepší využívat údajně „nevědeckých“ ale přesto spolehlivě působící postupů k udržení zdraví?

Při pátrání po netradičních léčebných metodách jsme v jedné pražské čtvrti objevili nenápadnou ordinaci. Chirurg, který v této ordinaci aplikuje tzv. ozónovou terapii se k tomu dostal vlastně také jen náhodou. Podle jeho slov, už zachránila stovky lidí před amputací tzv. diabetické nohy. Prvním z jeho případů byl mladý muž, kterému již medicína nedokázala pomoci a byl odsouzen k amputaci levé nohy… Poté, když podstoupil tuto terapii – noha byla zachráněna. Tento lékař od té doby již přes 10 let aplikoval ozón stovkám pacientů s neuvěřitelnými výsledky. Například lidé s chronickým. únavovým syndromem (CNS) po terapii doslova ožijí. Ani tak jasné důkazy však nestačí, aby byla uznána a proplácena zdravotními pojišťovnami.

Netradiční postupy při řešení zdravotních potíží si získávají stále více přívrženců. Tyto postupy totiž odstraňují samotnou podstatu nemoci. Symptomy poté mizí samy a už se nevracejí.

Farmaceutické firmy se nechtějí s nikým dělit, nehodlají přijít o své neuvěřitelné zisky. Pokud se někde objeví levná a účinná léčebná metoda okamžitě zasáhnou. Prostřednictvím nastrčených figurek podávajících žaloby, rozesílají udání atd…

Běžnému a nepříliš přemýšlivému spotřebiteli je „hned jasné“, že šarlatáni a podvodníci číhají všude a raději běží do lékárny kde utratí těžce vydělané peníze za hezky zabalený osvědčený lék, doplněný alibistickým letáčkem s popisem všemožných vedlejších účinků. O alternativě, třeba v podobě „obyčejného“ heřmánku, nechtějí nic slyšet.

Nebyl přece nikdy v reklamách v televizi.

 

 

1. Návod na stavbu přístroje

Tento přístroj sloužící prevenci i léčbě je postaven podle originálního schéma uveřejněného v knize „Revoluce v léčení nemocí“, jejíž autorkou je Hulda Regehr Clark.

 


http://www.wmmagazin.cz/UserFiles/File/wm_velke_obrazky/12_06-zapper-nav...

 

2. Součástky, materiál a nářadí

- integrovaný obvod U1 – časovač C555, pouzdro DIP8
- patice pro časovač C555 DIP8
- rezistor R1, R4 1 kΩ, miniaturní
- rezistor R2 3,9 kΩ, miniaturní
- rezistor R3 2,7 kΩ, miniaturní
- kondenzátor C1 4,7 nF fóliový
- kondenzátor C2 10 nF keramický
- svítivá dioda D1 – průměr 3 mm, spotřeba 2 mA
- vypínač V1 – páčkový nebo posuvný vypínač
- destičková baterie 9V
- konektor pro destičkovou baterii
- 2 ks banánek
- 2 ks krokosvorka
- 1 m bílé dvoulinky
- 2 ks šroub M3 x 15 mm
- 4 ks matice M3
- 10 ks podložek M3
- trubičkový cín
- montážní krabička (zde kruhová papírová krabička od sýrových
trojúhelníčků)
- kreslící čtvrtka A4
- kousky zvonkového drátu (pocínovaný nebo měděný
vodič, délka cca 20 cm)
- pistolová pájka, štípací kleště, ploché kleště, malý šroubovák
- tužka, pravítko, kružítko, nůžky, lepidlo na papír (Herkules,
Kanagon), větší jehla na šití

3. Postup montáže

- Nůžkami vystřihneme z kreslící čtvrtky kruh odpovídající velikosti krabičky. Na něj si podle obrázku překopírujeme pozice jednotlivých součástek a šroubků (je to pohled shora). Pak kruh nalepíme na krabičku. Po zaschnutí lepidla lepidla uděláme špičkou nůžek otvory pro šroubky M3 a vypínač. Dírky pro zasunutí ostatních součástek propíchneme jehlou. Dírky mají být v místech, kde jsou na obrázku plná černá kolečka.

- Do připravených dírek shora postupně zasuneme patici pro integrovaný obvod, a pak i ostatní součástky. Vývody rezistorů před zasunutím ohneme o 90°, při zasouvání svítivé diody si musíme dát pozor na polaritu, katoda je na obrázku označená písmenem „K“. Katoda je ten kratší vývod na pouzdře svítivé diody. Je vhodné ohnout součástkám (kromě patice!) ihned po zasunutí vývody z druhé strany, aby nevypadly. Můžete je ovšem také zaštípnout na potřebnou délku a hned připájet. Montáž je pak mnohem přehlednější.

Při výrobě prototypu bylo zvoleno následující pořadí osazení součástek a pájení:

 


http://www.wmmagazin.cz/UserFiles/File/wm_velke_obrazky/12_06-zapper-nav...

 


http://www.wmmagazin.cz/UserFiles/File/wm_velke_obrazky/12_06-zapper-nav...

 

Montáž vypínače a patice pro integrovaný obvod.

R1: vývod R1 propojí i piny č. 8 a č. 4 integrovaného obvodu. R2, C1: vývodem C1 je provedeno i propojení pinů č. 2 a č. 6 int. obvodu. R4: nasadit šroubek, vývod z R4 zavést pod šroubek, zatočit mezi dvě podložky, shora dát další podložku a vše s citem utáhnout maticí M3. Zasunout R3 a D1. Vývod katody D1 ohnout těsně u pouzdra směrem k C2. Propojit vodič –9V s katodou diody D1, C1 a C2 a nachystat vodič směrem k šroubku –9V. Připravit si zhruba 5 cm dlouhý drát, který povede od šroubku –9V k pinu č. 1 integrovaného obvodu. Mezi dvě podložky současně zatočit vodič k pinu č. 1 int. obvodu, vodič od D1, C1, C2 a vodič záporného (–) pólu konektoru baterie. Dát podložku i z horní strany, našroubovat matici a utáhnout. Připájet vodič k pinu č. 1 integrovaného obvodu a propojit jeho pin č. 8 s vypínačem. Připájet kladný (+) vývod konektoru baterie k vypínači. Správně nasadit integrovaný obvod do patice.

4. Kontrola činnosti

- Kontrola oběru proudu z baterie – nasadíme konektor baterie pootočeně o 90° tak, abychom propojili jen záporný (–)
pól baterie. Kladný pól propojíme přes ampérmetr (rozsah cca 20 mA) a zapneme vypínač. Měla by se rozsvítit LED
dioda.
- při použití obvodu C555 je odběr 6 –7 mA
- při použití obvodu NE555 je odběr 13 –15 mA
Vypneme vypínač, odpojíme ampérmetr a připojíme baterii
natrvalo.
- Zapneme vypínač a voltmetrem změříme napětí mezi šroubky – na výstupu pro elektrody – voltmetr by měl ukázat napětí 4,5 – 6,0 V.
- Kdo má možnost kontroly pomocí osciloskopu může změřit frekvenci a amplitudu impulsů – při nové baterii by impulsy měly mít minimální napětí 8V při frekvenci v rozmezí 25 – 35 kHz. Domnívám se, že tuto kontrolu by vám byli schopni velmi rychle provést v opravně elektroniky.

5. Elektrody

Na přívod k elektrodám použijte bílou dvoulinku (nebo kus staré síťové šňůry od televize). Na jedné straně vyrobte nebo připájejte očka pro připevnění k šroubkům M3 vašeho Zapperu. Na šroub dejte podložku, potom nasaďte očko, nasuňte další podložku a lehce utáhněte matici. Na druhý konec dvoulinky třeba připájejte banánky nebo krokosvorky.

V původní literatuře [1] jsou jako elektrody použity kousky měděné trubky. Měly by být alespoň 12 cm dlouhé, o průměru do 20 mm, aby se daly dobře uchopit do dlaní. Pro připojení k těmto elektrodám lze použít krokosvorky, případně nasazené na banánky. Jako elektrody lze využít i kousky mosazných trubek. Pokud někomu dotyk s těmito kovy vadí, lze opět použít krokosvorky a připojit je například na nerezové příborové nože, které pak držíme za rukojeti. K měděným či mosazným trubkovým elektrodám je pochopitelně možné přívody i připájet a banánky s krokosvorkami vůbec nepoužít. V případě elektrod z plného materiálu (tyčoviny) stačí na jejich okraji vyvrtat příčné díry o průměru 4 mm. Do těchto děr se pak zasunou banánky.

Poznámka: V našem schéma je proti originálu změněna hodnota rezistoru (odporu) pro napájení indikační LED diody z hodnoty 3,9kΩ na 2,7kΩ. Důvodem byl její poměrně slabý jas.

 

Pokračování příště: Zapper – 20, pro pokročilé...

Miron

Zdroj: http://www.wmmagazin.cz/


 

Súvisiace:

Návody
http://www.cez-okno.net/sekcia/sekcie/navody

 


Autori: 
Sekcie: 
júl 17, 2012 20:04 popoludní
  • krát komentár

2 krát komentár

  1. Obrázok používateľa pokustoon
    pokustoonjúl 18, 2012 18:39 popoludní

    Komentár: 

    ZAPPER je jednoducha uzasna zalezitost ktoru zvladne postavit takmer kazdy a ktora napriek svojej jednoduchosti perfektne funguje. sam som postavil uz asi 15 zapperov ludia co ich maju nane nedaju dopustit. Ci uz ako prevencia,alebo pri beznych problemoch ako chripka, herpes a ine zloby virusoveho charakteru. Jednoznacne treba ist do toho...

  2. Obrázok používateľa dzigit
    dzigitjúl 20, 2012 21:55 popoludní

    Komentár: 

    Mozem potvrdit len ze naozaj tato technologia funguje. V nasej firme pouzivame pristroj ktory funguje na rovnakom principe ... a robime s nim hlavne odnaucanie fajcenia a alergie. Vysledky su priam fantasticke kazdemu doporucujem... inac technologia sa oznacuje pod nazvom biorezonancia. S pozdravom Dzigit

 

 

Top