Obrázok používateľa CEZ OKNO
Žárový vrták a jeskyně v Ekvádoru

Největší archeologickou senzací od objevení Tróje jsou podle slov českého amerikanisty doktora Miloslava Stingla podzemní chodby v Ekvádoru. Na počátku jejich objevení stojí argentinský občan maďarského původu Juaan Moritz, který celou tunelovou soustavu, sestupující 240 metrů pod zemský povrch a tvořící labyrint chodeb dlouhý několik desítek kilometrů, odhalil jako první v roce 1969. Vstup do podzemí je i dnes velmi obtížný.


Nejprve je zapotřebí sestoupit pomocí kladky do hloubky 80 metrů na skalní plošiny. Podobnou cestu je nutné navíc opakovat dvakrát. Po několika metrech se chodby rozestupují a uvidíme sál úctyhodných rozměrů: 110 x 130 metrů. (Jen pro představu - zhruba takovou velikost má základna pyramidy v Teotihuacánu). Uprostřed sálu prý stojí kovová knihovna. Tvoří ji milimetr silné kovové fólie o rozměrech 98 x 48 centimetrů. Tenké lístky jsou srovnány jako stránky knihy a každá deska je pokryta nápisy v neznámém písmu. Jeho ostrost a pravidelnost připomíná písmo, vyražené mechanickým psacím strojem. Těchto zvláštních desek bylo v Ekvádoru ukryto několik tisíc. Ale stále nevíme, co je v této kovové knihovně vlastně zapsáno.

V blízkosti Tayoských jeskyní se podařilo archeologovi pateru Pedrovi Pirrasovi, profesoru u Universidada Catolica v Quitu, který se zúčastnil i předešlé expedice, nalézt mimořádnou koncentraci prastarých pyramid. Bylo jich zde objeveno nejméně 180. Ukryty v džungli jsou i gigantické plošiny, které jsou navlas podobné plošinám v libanonském Baalbeku. Dobu vzniku těchto objektů odhadují archeologové na rok 4700 př. n. l. a tak tento pyramidální komplex, vzdálený od Tayosu jen několik desítek kilometrů, zaplavil odborníky celého světa řadou nevyřešených otázek.

Také geologové si tu přišli na své: podle výsledků jejich průzkumu je právě tato část jihoamerické pevniny geologicky nejstarší částí kontinentu. Pochází z prekambria a kdysi se zde rozkládal gigantický ostrov o velikosti téměř dnešní Austrálie. V současné době se plánuje další průzkum záhadných pyramid. Všechny zdejší pyramidy jsou totiž propojeny celou řadou podzemních tunelů a chodeb. Chodby jsou téměř všechny pravoúhlé, s hladkými natavenými plochami. Přitom nás napadá, jak vlastně byly chodby raženy v tvrdém skalním podloží a kam a si zmizela vytěžená hornina.

Odpovědí by mohla být technologie z poslední doby, kdy v roce 1972 američtí vědci vyzkoušeli v Los Alamos technickou novinku poslední doby: žárový vrták. Princip jeho použití je - jako vždy - geniálně jednoduchý: Špičku vrtacího zařízení tvoří wolframová ocel, jež se žhaví článkem z grafitu. Vrták rozžhaví kámen, kterým prochází, a přitiskne ho na stěny, kde tento materiál opět vychladne. Navíc má tato metoda i řadu dalších výhod: Neexistuje žádný kamenný odpad - a není ho také třeba nikam ukládat. Při pokusném vrtání se vrták prokousal 4 metry silným kamenným blokem bezhlučně a bez námahy. Je možné, že by tato moderní technologie byla objevena již před několika tisíci lety?

Magdalena Zachardová

Zdroj: http://magdalenazachardova.pise.cz/


AUTORKINE KNIHY je možné zakúpiť i na tejto adrese.

Súvisiace:

Podzemné systémy
http://www.cez-okno.net/rubrika/rubriky/podzemne-systemy

Dávne technológie - technológie Bohov
http://www.cez-okno.net/rubrika/davne-technologie-technologie-bohov

Magdalena Zachardová
http://www.cez-okno.net/autor/magdalena-zachardova


Sekcie: 
júl 11, 2015 21:53 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top