Obrázok používateľa CEZ OKNO
Zfalšovaná archeologie

„Falzifikát se od originálu liší tím, že vypadá opravdověji.“
Ernst Simon Bloch (1885-1977), německý filozof

Rok co rok navštěvují miliony lidí muzea po celém světě a obdivují archeologické nálezy, které byly s vynaložením velké námahy a značných peněžních částek získány z těžko dostupných vrstev půdy nebo mořského dna. Můžeme si však být opravdu jistí, že všechny vystavené exponáty jsou originály nalezené v místě vykopávek a průzkumů? Nejsou mezi nimi i dokonalé napodobeniny, zdařilé falzifikáty?

 

Předmluva

Ať už se jedná o sošku krásné Nefertiti, poklad krále Priama nebo zbytky minojské kultury - všechny tyto artefakty a okolnosti jejich nálezu jsou dodnes obestřené rouškou tajemství a podezřením z nekalých praktik. Každý z těchto objevů má svou vlastní, podivuhodnou a ne vždy zcela průhlednou historii, která nás při bližším prozkoumání nutí k zamyšlení. Podobnými záhadami je obestřeno i mnoho jiných archeologických nálezů, ať už jde o kosti prehistorických zvířat, nejrůznější zkameněliny nebo skalní malby. Na jejich základě bychom si měli vytvořit obraz toho, jak žili naši dávní předkové. Jde však vždy o spolehlivé zdroje informací?

Archeologové označují za falzifikát pouze takový artefakt, který byl prokazatelně vytvořen s vědomým úmyslem vydávat za archeologický nález něco, co jím ve skutečnosti není. Vedle takových případů však existuje velké množství replik, které sice do značné míry odpovídají originálům, podle názoru archeologů však nebyly svými autory vydávány za „pravé". Tito umělci prý do svých napodobenin úmyslně zakomponují chyby, aby je odborníci mohli - někdy později - snadno odhalit. Tak zní teorie, realita však vypadá často jinak. Hranice mezi originálem a falzifikátem se snadno smazávají, jak ukázalo například nedávné prozkoumání helmy starověkého bojovníka v Muzeu starověku v Manchesteru.

„Potvrdilo se naše původní podezření, že díl chránící nos je skutečně novodobým doplňkem helmy," uvedl Manolis Pantos, expert z britské laboratoře Daresbury-Synchrotron. Pantos a jeho kolegové podrobili helmu prohlídce pod vysokoenergetickými paprsky světelných částic. Za pomoci různých metod spektroskopie (od rentgenového ohýbání přes rentgenovou fluorescenci až po analýzu infračerveným zářením) dokázali Pantos a jeho kolegové přesně zmapovat krystalickou strukturu korintské helmy a s jistotou stanovit, že nosní ochrannou příčku tvoří slitina mědi a zinku, která pochází mimo veškerou pochybnost z 19. století. Manolis Pantos byl s výsledkem zkoumání nadmíru spokojený a podotkl k tomu: „Věříme, že tento případ přiměje další badatele a kurátory muzeí, aby naši metodu rovněž používali, protože s její pomocí mohou zkoumat celé sochy, nehledě na to, zda jsou zhotovené z bronzu, slonoviny nebo mramoru."

Odvážní kurátoři používající moderní metody? To je málo pravděpodobné!

Přinejmenším v Německu jsem během svých rešerší zjistil, že prakticky nikdo ze zodpovědných činitelů nemá zájem o to, aby byla odborně prověřena pravost exponátů, které ve svých muzeích vystavují. Ani když jde o vysloveně podezřelé artefakty. Někteří odborníci takové falzifikáty dokonce úmyslně „kryjí" z obavy, aby snad politici a širší veřejnost nezačali pochybovat o smyslu a důležitosti jejich akademické činnosti. Němečtí archeologové jsou zajedno v názoru, že každý objev musí být zachován v tom stavu, v jakém byl nalezen, protože jinak by hrozilo znehodnocení muzejních exponátů. Jak dlouho ještě bude elitářská skupinka velmi dobře placených „expertů" vodit za nos zbytek národa?

Vydejme se společně po stopách těch nejobludnějších archeologických podvodů, o nichž se lidé dodnes nic nedozvěděli - a to nejen z finančně-politických, ale zcela zjevně i kulturně-politických důvodů.

-pokračovanie-

Erdogan Ercivan


KNIHU môžete zakúpiť i na tejto adrese

 

VŠETKY časti tohto seriálu postupne nájdete na tejto adrese


 

Súvisiace:

ERDOGAN ERCIVAN Výber
http://www.cez-okno.net/rubrika/erdogan-ercivan-vyber

 


december 28, 2015 08:47 dopoludnia
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top