Obrázok používateľa CEZ OKNO
Zfalšovaná archeologie IV.

V nedávné minulosti došlo hned k několika záhadným nálezům, které archeologům pořádně zamotaly hlavu. Zhruba před 500 miliony let žili ve světových mořích malí živočichové, biology zařazovaní do kmene členovců. Tito předchůdci dnešních forem života, kteří se tak trochu podobali ráčkům nebo langustám, se úspěšně množili a doba jejich rozkvětu byla opravdu dlouhá - vymřeli až o 200 milionů let později. Ano, řeč je o trilobitech, nazývaných též „trojlaločnatci“. Ve srovnání s nimi jsme úplná nedochůdčata - podle dnešních odhadů vědy se první tvorové podobní člověku objevili na zemi až před třemi miliony let.

Teprve před nějakými 800 000 lety tento náš biologický předchůdce ovládl oheň a naučil se používat nástroje. A o druhu Homo sapiens sapiens, který je prokazatelně naším přímým předkem, nebyly nalezeny žádné stopy, které by byly starší než 15 000 let. Samozřejmě pokud nepočítáme jeskynní malby údajně staré 30 000 let, o jejichž pravosti musíme silně pochybovat.

O tomto předkovi, jenž žil před 15 000 lety, má současná věda dost jasnou představu. Byl primitivní, silně ochlupený, živil se syrovým masem a divoce rostoucími plody, neuměl psát a nedisponoval ani žádnými jinými prostředky, které by mu umožňovaly zaznamenávat vlastní prožitky a zkušenosti. Odpovídá však tento antropology všeobecně uznávaný obraz našeho prapředka skutečnosti?

 

Tuto svou knihu chápu jako výzvu k tomu, abychom své tradiční představy o „pračlověku“ od základu přehodnotili. Stejně důkladné revizi bychom měli podrobit i dnes používané metody určování stáří nalezených kosterních ostatků, fosilií a dalších archeologických nálezů. Je totiž naší povinností zareagovat adekvátním způsobem na skutečnost, že během uplynulých 200 let byla učiněna řada nálezů, které jsou hlediska současných vědeckých poznatků vlastně nemožné.

 

Ukažme si na konkrétním příkladu, co mám na mysli.

V roce 1852 našli dělníci pracující v jednom kamenolomu v Dorchesteru (USA) kousky kovového předmětu, který byl zjevně ukrytý v kameni, exploze trhavin jej však rozlomila na několik částí. Když muži sebrané kousky kovu složili dohromady, nestačili se divit - měli před sebou nádobu o rozměrech 16 x 11 centimetrů, jejíž původ nedokázali objasnit.

 

Obr. Záhadný předmět z kamenolomu

 

Šlo zcela zjevně o produkt vyspělé technologie, který však pocházel z geologické vrstvy staré několik milionů let! Jak si lze něco takového vysvětlit? Nebyl i v tomto případě ve hře nějaký novodobý šprýmař, který si chtěl vystřelit z odborníků i širší veřejnosti?

To bychom se mohli oprávněně domnívat, kdyby byl nalezený artefakt celý. Takto je ovšem situace poněkud jiná. A podobných nálezů, učiněných během archeologického výzkumu nebo těžby surovin, je celá řada; objektů, které se ani při nejlepší vůli nedají vtěsnat do šablony vývoje druhu Homo sapiens, jak nám ji nabízí oficiální věda. Namítnout proti tomu lze nanejvýš to, že ne všechny zprávy o mimořádných a nepochopitelných nálezech pocházejí z vědeckých pramenů.

V odborném periodiku American Journal of Science vyšel v roce 1820 článek francouzského mineraloga Jacquese Louise de Bournona (1751-1825), ve kterém tento badatel shrnuje výsledky výzkumu, jejž prováděl v letech 1786 až 1788 v oblasti Aix en Provence ve Francii. Když dělníci v nedalekém vápencovém lomu dobývali materiál pro zamýšlenou stavbu justičního paláce, narazili nejen na horniny pokryté mušlemi, ale našli také - pod vrstvou písku smíšeného s hlínou - patky sloupů a jiné kusy opracovaného kamene. Později objevili jiní dělníci pracující už přímo pro Bourbona další překvapivé artefakty - násady, mince a úlomky dřeva, na nichž byly jasně patrné stopy civilizace. To vše v geologické vrstvě staré miliony let! Jak je to možné?

K nejzajímavějším nálezům J. L. de Bournona a jeho lidí patřila kamenná deska velká 2 x 2,5 metru a silná asi 2,5 centimetru. Byla rozlomená na několik kusů, dala se však snadno složit.

Francouzský geolog popsal ve své zprávě zmíněné nálezy takto:

„Většina kusů kamene, které byly více či méně opracované, se dochovala v původní, nezměněné podobě; nicméně kamenná deska, některé nástroje a dřevěná držadla zkameněly do hladkého, krásně zbarveného achátu. Našli jsme objekty, které byly mimo veškerou pochybnost zhotovené lidskou rukou, a přitom se nacházely v hloubce padesáti stop pod jedenácti kompaktními vrstvami vápence. Vše nasvědčuje tomu, že tyto artefakty byly zhotovené zde, přímo na místě, než je pohltila země. Jsou jasným důkazem toho, že lidé existovali dlouho před vznikem vápencových vrstev, pod nimiž byly tyto předměty pohřbené. A dosahovali civilizační úrovně, která jim umožňovala zhotovovat zdobené sloupy a opracovávat tvrdé horniny.“

 

Buď je něco v nepořádku s geologickým datováním, nebo probíhaly dějiny lidstva úplně jinak, než se domníváme. Jen o deset let později, v roce 1931, zveřejnil American Journal of Science jinou senzační zprávu, tentokrát o nálezu neobvyklé mramorové destičky asi 20 kilometrů severovýchodně od Philadelphie. Předmět byl objeven v hloubce 19 metrů pod několika vrstvami hornin a hlíny. Do mramoru byly vyryté pravoúhlé znaky, které připomínaly jakýsi druh písma. Co si o tom máme myslet? Jde o písmo staré několik milionů let, nebo o další špatný vtip nějakého šprýmaře?

Kdyby si chtěl někdo z dělníků zažertovat, jistě by pro něj nebylo těžké propašovat na pracoviště kousek mramoru o této velikosti - ale proč by to dělal? Z podivuhodného nálezu se nikdo nepokusil vytěžit kapitál a na to, aby svého objevitele proslavil, byl (třeba ve srovnání s Bournonovými nálezy) příliš bezvýznamný. Nevydalo to ani na vědecký článek do nějaké odborné publikace!

-pokračovanie-

Erdogan Ercivan


KNIHU môžete zakúpiť i na tejto adrese

 

VŠETKY časti tohto seriálu postupne nájdete na tejto adrese


 

Súvisiace:

ERDOGAN ERCIVAN Výber
http://www.cez-okno.net/rubrika/erdogan-ercivan-vyber

 


apríl 03, 2016 16:49 popoludní
  • krát komentár

0 krát komentár

 

 

Top