Možná, že vojenský parapsychologický špion Mel Riley byl svědkem možného setkání třetího druhu mezi mimozemšťany a lidmi na jiné planetě při jeho dubnovém sezení dálkového nazírání v roce 1987. Pro ty, co o dálkovém nazírání (remote viewing; jinak RV) nic nevědí, vztahuje se tento termín na jakousi formu řízeného jasnozření či jasnovidnosti vyvinutou pro americkou vládu a pak vyučovanou pro malý počet vojenského personálu, vládních civilistů a dalších osob během 70tých a 80tých let a také na začátku 90tých let. Po dvě desetiletí tito takzvaní „parapsychologičtí špióni“ byli využíváni ke zkoumání tajemství nepřátel americké studené války. RV je schopnost, kterou osoba nebo doslova „nazírač“ může cítit předměty, osoby, nebo události na vzdáleném místě nezávisle na prostoru a čase.
Časem se o některých z programů dálkového nazírání pro řadové členy rozhodlo, že budou použity k přivýdělku: nazíráním neobvyklých nebo jaksi na nenormálních cílů, takových jako jsou nábožensko-historické nebo přímo události vztahujících se k UFO. Sezení Mela Rileye pochází z textu neoficiální práce.
Po usilovném pátrání za posledních 18 měsíců byla znovu získána kopie Rileyeho šestistránkového přepisu ze sezení z archivu Ústřední zpravodajské služby (CIA). V archivu je sbírka dokumentů a údajů o 90.000 stránkách z vojenského programu dálkového nazírání - nyní přístupný veřejnosti, jak ze CIA, tak i z jiných zdrojů.
Přepis Mela Rileye obsahuje pět stran spolu s obalem poskytujícím periferní údaje o sezení. Tyto druhy sezení dálkového nazírání včetně jednotlivých psaných slov popisují individuální vjemy, krátké fráze, které zachycují komplexnější myšlenky, diagramy a skeče.
Spisový materiál
Z obalu se dozvídáme, že sezení se odehrálo 7. 4. 1987. Začalo v 8:30 ráno a skončilo za hodinu a 28 minut. Zde se však objevuje první nesrovnalost. Zdá se, že se Mel ve svém sezení dostal mnohem dále než se uvádí. Jeho zápisu je pouze 5 stránek a to za 90 minut, což znamená, že za takovou dobu se zapíše stránek mnohem více. Je tu ještě další dodatečný fakt, že na konci zápisu ze sezení, není napsaný čas, kdy sezení skončilo. Vypadá to, že část přepisu chybí. Ovšem čísla stránek souhlasí a žádná nechybí. Obal říká, že Mel byl ten, kdo prováděl dálkové nazírání, jak vyplývá z iniciálů MR a Ed Dames sezení monitoroval, u jehož jména byly iniciály ED. Oba byli ještě identifikováni podle čísel: Riley 011 a Dames 099, což byly jejich soukromé kódy uvedené na horní části obalu. Instruktor, někdy nazývaný též tazatel, je osoba, která sedí naproti stolu s tím, kdo provádí nazírání a se sezením mu pomáhá. Ten má před sebou množství papírů a tužek pro záznamy a nákresy. V jakémkoli řádně vedeném sezení dálkového nazírání, je vždy ten, kdo nazírá na dálku udržován „slepý“ k určenému cíli. Jinými slovy o zvoleném cíli nic neví. Kvůli operacím nebo vědeckým projektům, se má také instruktor udržovat mimo povědomí o tom, co je cíl, aby se mohlo vyhnout jakékoli možnosti bezděčného podnětu nebo znamení pro toho, kdo provádí nazírání, co by mohl zamýšlený cíl být.
Dále, tento druh sezení byl klasifikován písmenem B, což znamená, že instruktor si je vědom toho, co je zamýšlený cíl, ale vyhýbá se jakýmkoli druhům reakcí nebo zpětného vlivu během sezení, které by mohly tomu, kdo nazírá, odhalit jaký je cíl.
Některým instruktorům to jde velmi úspěšně. Bohužel Ed Dames nebyl vždy jedním z nich. Ve skutečnosti měl pověst, že „vedl“ ty, co provádějí nazírání způsobem, který by mohl zhoršit kvalitu výsledků dálkového nazírání.
Obal také hovoří o tom, že se jednalo o tzv. CRV (Controlled RV).To znamená řízené dálkové nazírání, ačkoli v té době písmeno C znamenalo coordinate – tedy koordinované dálkové nazírání, změnila se terminologie jak se RV rozšířilo do civilního světa o téměř 10 let později. Tento typ procedury byl v rámci RV přísně disciplinovaným postupem, který vyvinul Hal Puthoff a Ingo Swan, kteří byli nápomocní při prvotním vývoji dálkového nazírání. Konečně a absolutně podstatné pro pochopení jakéhokoli sezení je to, co se vlastně očekávalo od Melova dálkového nazírání. Tato část sezení se nazývá „zaúkolování“, nebo-li uložení úkolu. Ed Dames určil pro Mela popis CE III, tedy popis události setkání třetího druhu.
Uložení tohoto úkolu se vztahuje na setkání mezi lidskou bytostí a předpokládanou inteligentní mimozemskou formu života, jak naznačuje doslova anglické slovo „tváří v tvář.“
Úryvek ze sezení
Mel Riley se postupně začíná soustřeďovat na strukturu (velká budova) a pokud to není přímo cíl, musí hrát důležitou roli. Mel zapisuje pocity, které z objektu má a kreslí skeče všech částí psychické přítomnosti cíle. S tužkou v ruce se ten, kdo provádí dálkové nazírání, snaží nakreslit či zapsat dojmy toho, co je v objektu. Ve skutečnosti je Melovo vědomí v hlubokém spojení s cílem. Riley popisuje interiér struktury jako: „... kulatý, zahnutý s úhly a sklony. Je tam něco kruhového, něco jako kopule. Je tam kontrolní panel, vyvolává to dojem letu nebo leteckého simulátoru. Další dojem je zvuk, který to vydává... emoce - strach, bolest, trápení, obava...“
Mel také popisuje okolí kolem budovy: „... bezútěšné, nehostinné, drsné, neúrodné, zřejmě v poušti. Dojmy: krajina otevřená, jaksi oválná, plochá, obklopená rozeklanými skalami... je tu strach z neznáma. V okolí je kráter, jako zaniklý vulkán.“ Mel pokračuje: „... bílé světlo, nějak sterilní, přijímám signál jakoby z nemocničního oddělení. Jsou tu lidé, kteří zažívají muka, zkázu, beznaděj. Snad oddělení psychiatrie. Kreslím nějaký skleněný panel, jsou tu vysocí lidé.“
Na posledním listě je skeč kulatého objektu s paprsky, který je bezpochyby identifikován jako Slunce, které visí nad horizontem. Naproti němu je rovněž nad horizontem malý kruh se stínem na odvrácené straně od Slunce, který je označen jako Země. Z celého sezení začíná vyplývat, že dojmy Mela Rileye ukazují místo nikoli na naší planetě. Skeč doprovází popisek: „temnota, bezútěšnost, neúrodná půda, chlad, žádná atmosféra.“ Pak přeskočí do silně emocionální roviny a píše: „Není to naše planeta, je to... Měsíc! Sedím v kráteru a dívám se na Slunce a na Zemi.“
V současné době se metodu RV může naučit každý, protože to není „jasnovidnost“ v tom pravém slova smyslu. V Americe existuje nyní mnoho škol a kursů RV a to i na profesionální úrovni. K čemu lze RV použít? Je tu mnoho odvětví: kriminalistika, hledání pohřešovaných lidí, obchodní předpovědi a tržní odhady, vesmírný výzkum a v poslední době se metoda RV využívá i v případech únosů do UFO.
UFOMAGAZINE 2008
Preklad: Karel Rašín
Zdroj: Exopolitika.cz
