NEHOMOGENNÍ VESMÍR (část 3.)

Pojďme odhalit i další «úskalí» všeobecně známých teorií vesmíru. Především, vymezíme pojem hmoty. Jako hmota se rozumí, objektivní realita, kterou vnímáme. Vnímání – informace která vstupuje do mozku z okolního světa prostřednictvím smyslových orgánů. Účelem smyslových orgánů je zajištění optimální existence člověka jako živého organismu v okolním prostředí. Smyslové orgány člověka se zformovaly jako výsledek adaptace člověka na podmínky existující v zaujímané ekologické nice. Proto rozvoj smyslových orgánů šel cestou optimálního přizpůsobení se lidského organismu ekologickému systému.”

Čtyřrozměrný model života (+VIDEO)

Karel Wágner | Zaujalo mne další Matykání z blogu Jana Řeháčka, kde se na úvod čtenářů zeptal, zda nechtějí vyhrát milión dolarů? Autor jim ›› zde představil Riemannovu zeta-hypotézu z roku 1859, která patří k „nej­důležitějším ne­vyřešeným problémům současné matematiky“. Při čtení tohoto článku jsem si znovu uvědomil, jak málo pozornosti u nás věnujeme souvislostem mezi současným vědeckým bádáním a některými kapitolami z historie vědy.

NEHOMOGENNÍ VESMÍR

“Experimenty prováděné Dr. Ludginem Wangem v prinstonském vědeckovýzkumném institutu přinesly ohromující výsledky – paprsky světla se ve specifickém plynovém prostředí pohybovaly rychlostí 300x vyšší, než je teoretická maximální rychlost světla. Druhá skupina fyziků v Itálii získala informace o šíření mikrovln rychlostí o 25% vyšší, než teoretický možná.”

Teorie vesmíru versus objektivní realita (část 2.)

V případě náboženství, Bůh je “postaven“ na vrchol; z v případě moderní vědy, “mini-bohové“ jsou základem všech teorií. Avšak kam umístíme Boha, nehraje roli, v jednom případě zde máme monoteismus (víru v jednoho Boha), kdežto v případě vědy máme polyteismus (mnoho postulátů).

Stránky

Top