Nastupující umělá inteligence startuje ve společnosti větší revoluci, než jakou způsobil příchod strojů v 18. a 19. století. Jenže když se kácí les, létají třísky - a o tom, kdo bude lesem a kdo třískou, se začíná rozhodovat právě teď.
"V posledních několika málo letech udělal vývoj umělé inteligence obrovský skok," konstatuje komentátor Wall Street Journal a bývalý šéf výzkumu vývojových strategií v IBM Irving Wladawsky - Berger. "Je ironií, že zatímco ještě nedávno se mnohým zdál být pomalý, nyní se jeho rychlosti obávají a varují před ní."

Dunící příboj vrhl primitivní vor proti korálové bariéře a vláčel jej přes útesy ostré jako nůž. Lidé na palubě se zoufale drželi všeho, co bylo po ruce, zatímco nárazy několikametrových vln měnily jejich plavidlo v trosku. Dlouhá cesta byla u konce, začínala však jiná: velitel podivného plavidla se právě ocitl na začátku dlouhé a úspěšné kariéry vědce – dobrodruha. Ve druhé polovině 20. století už toho na Zemi k objevování mnoho nezbylo. Přesto se našlo pár badatelů, kteří dokázali posunout poznání naší planety o kus dál a ještě si dobýt popularitu srovnatelnou se slávou velkých objevitelů minulých časů. Nepochybně mezi ně patří i “muž z balzového voru” – Thor Heyerdahl.

Legendu o ztracené pevnině Atlantis a vyspělé civilizaci, která na ní kvetla, máme z Platónových dialogů Timaos a Kritias. Antický filosof uvádí spoustu zajímavých detailů, které vůbec nepodporují hypotézu, že by tyto texty byly čirým výmyslem nebo jen kulisou pro jeho představy o ideální společnosti. Vyskytovala se tam například četná ložiska kovů - a mezi nimi jeden, který je dnes neznámý. Autor mu říká oreichalkos, což nabízí celou řadu výkladů.