Inkarnovaná duše a ego (tělo a mysl) mají často, ne-li většinou, rozdílnou úroveň. Úroveň duše je dána do značné míry jejím „stářím“ (počtem inkarnací na Zemi i jinde), úroveň ega je dána do značné míry geny převzatými od předků a morfogenetickými poli, ve kterých se lidská bytost převážně vyskytuje či vyskytovala.

Je to svým způsobem zvláštní pocit být tak blízko období, kdy má dojít k podstatným změnám. O datu 21. 12. 2012 a událostech a fenoménech, které by se měly v souvislosti s ním odehrávat bylo napsáno tolik věcí, že to vypadá, že už se nedá napsat nic nového. Kromě popisu toho, co by se mělo odehrávat je také mnoho textů popisujících proč a z jakých příčin k tomu dojde. Přestože samozřejmě neznám ani zdaleka všechny zdroje, mám pocit, že není pozornost věnována jednomu možnému aspektu, na který se chci soustředit v první části textu.

Subjektivní hodnocení - blázen je člověk, který se odchyluje od představy konkrétního člověka o tom, co je normální.
Relativně objektivní hodnocení - blázen je člověk, který se odchyluje od představy převládající v konkrétní společnosti o tom, co je normální. Různé společnosti hodnotí stav normality a bláznovství velmi rozdílně až protichůdně. Kromě toho každý génius je svým způsobem blázen, ale ne každý blázen je génius, tak jak si to nesprávně vykládá spousta bláznů.

Bůh stvořil vše. Kromě jiného stvořil i poznání. A jako vše ve stvořeném světě i poznání má mnoho úrovní. Jako nejvyšší úroveň poznání určil bůh poznání sebe. Mnoho lidí poznání víceméně nezajímá. Ale jsou i tací, pro něž je poznání jedním z nejvyšších motivů jejich jednání. Jeden z nich, říkejme mu pro jeho historickou bezvýznamnost človíček, se rovněž rozhodl pro cestu poznání. Začal usilovně pracovat a po nepříliš dlouhé době se mu podařilo dostat se na první úroveň.