Evangelium bylo ve starověku všeobecně známé a rozšířené. Obsahuje 114 Ježíšových výroků (logií). Více než třetina výroků více či méně odpovídá citacím v synoptických evangeliích, další třetina má gnostický charakter. Do dnešní doby se velká část Tomášova evangelia zachovala dokonce i ve východním čínském Turkestánu na tzv. Turfanských fragmentech (Turfan Fragment M 789) z manichejského prostředí. Existenci evangelia připomínalo mnoho představitelů prvotní církve. Na začátku 3. století (225-235) se o něm zmiňoval Hippolyt Římský. Ve 4. století před ním varoval jeruzalémský biskup Kyrillos, který ho nepravdivě označil za dílo manicheistů. Z Kyrillovy zprávy lze vyvodit, že spis byl mezi křesťany oblíbený.

Gnostické vyobrazení boha s tváří lva, pravděpodobně jde o Samaela, stvořitele hmotného světa. Podle předlohy nakreslil Bernard de Montfaucon (1655-1741)
Koptský spis ze 4. století nazvaný "Podstata (dosl. Hypostasis) archontů" je součástí druhého kodexu nalezeného před šedesáti lety v Nag Hammádí. Předlohou koptského překladu byl nade vší pochybnost starší řecký text (asi z 2. nebo 3. století), který se ovšem do dnešní doby nedochoval.

Historička raného křesťanství na Harvard Divinity School objevila útržek papyru, o němž říká, že byl napsán v koptštině ve čtvrtém století, a obsahuje větu, nikdy neviděnou v žádné části Bible: "Ježíš jim řekl: „Moje žena…“"