Elektrické žárovky ve starém Egyptě

V pohřebních komorách egyptských faraonů, ve kterých panovala v podzemí daleko větší tma, než v běžných obydlích, však žádné stopy po kouři a sazích neobjevili. Přitom víme, že Egypťané používali běžně lampičky z hlíny, kamene nebo kovu. Některé z nich byly na svou dobu opravdu exkluzivní, jako například svícen vypracovaný z jednoho kusu alabastru v podobě lotosového květu nalezený v Tutanchamonově hrobce. Egypťané přišli časem i na to, že lampy čadí podstatně méně, pokud se přidá do spalovaného oleje nebo tuku sůl.

Žárový vrták a jeskyně v Ekvádoru

Největší archeologickou senzací od objevení Tróje jsou podle slov českého amerikanisty doktora Miloslava Stingla podzemní chodby v Ekvádoru. Na počátku jejich objevení stojí argentinský občan maďarského původu Juaan Moritz, který celou tunelovou soustavu, sestupující 240 metrů pod zemský povrch a tvořící labyrint chodeb dlouhý několik desítek kilometrů, odhalil jako první v roce 1969. Vstup do podzemí je i dnes velmi obtížný.

Záhadný box z jednoho kusu kamene

Tato bedna včetně bočního víka byla vyrobena z jednoho kusu bílého až průhledného alabastru. Svým provedením jde o naprosto unikátní případ oproti všem ostatním tzv. sarkofágům nalezeným v Egyptě. Má naprosto jedinečný vstup ze strany ze zasunovacími dveřmi. Navíc oba dva kusy (box i dveře) do sebe zapadají s naprostou přesností.

Sfinga ukázala egyptologům dlouhý nos

BBC Documentary natočilo téměř hodinový dokument o Egyptě se zaměřením na Sfingu v Gíze. V dokumentu se představí zejména Mark Lehner a jeho dlouholetý přítel Zahi Hawass. Soudobý egyptský kameník Fatuj Mohamed demonstruje jak je velmi obtížné stěhovat i relativně malé kameny a následně je opracovávat.

Stránky

Top