Zfalšovaná archeologie II.

„Falzifikát se od originálu liší tím, že vypadá opravdověji.“
Ernst Simon Bloch (1885-1977), německý filozof
“Borchardt byl nejen všestranně vzdělaný akademik, ale také zanícený vlastenec. Při všech svých podnicích sledoval také cíl, aby se německá muzea mohla jednoho dne měřit bohatstvím a nádherou svých exponátů s nejvýznamnějšími muzei největších koloniálních mocností Anglie a Francie - se slavným Louvrem a neméně proslulým Britským muzeem. A při uskutečňování tohoto cíle byl ochoten použít jakékoli prostředky.”

Erdogan Ercivan: Patenty egyptských faraónov II.

Anglický štátnik, prírodovedec a filozof Francis Bacon (1561-1626) kritizoval stredovekú logiku ako „bezduchú zábavu". V diele Novum Organum, vydanom v Londýne r. 1620, si už pred stáročiami vytýčil cieľ nahradiť Aristotelov Organon. Podľa Bacona ovplyvňujú život ľudstva aj vedecké objavy: „Treba pozorovať silu, účinok a následky vynálezov. Nikde to nie je vidieť lepšie, ako na troch vynálezoch, ktoré boli v stredoveku úplne neznáme: kníhtlač, pušný prach a magnet. Tieto tri vynálezy úplne zmenili tvár sveta: prvý v oblasti šírenia písaného slova, druhý vo vedení vojen a tretí v navigácii. Žiadna ríša, náboženská viera či filozofia nemala na ľudstvo väčší vplyv ako tieto objavy".

Zfalšovaná archeologie

„Falzifikát se od originálu liší tím, že vypadá opravdověji.“
Ernst Simon Bloch (1885-1977), německý filozof

Rok co rok navštěvují miliony lidí muzea po celém světě a obdivují archeologické nálezy, které byly s vynaložením velké námahy a značných peněžních částek získány z těžko dostupných vrstev půdy nebo mořského dna. Můžeme si však být opravdu jistí, že všechny vystavené exponáty jsou originály nalezené v místě vykopávek a průzkumů? Nejsou mezi nimi i dokonalé napodobeniny, zdařilé falzifikáty?

Erdogan Ercivan: Patenty egyptských faraónov

Etablovaná veda neustále zdôrazňuje, že v staroveku neexistovali také technológie, ktoré by dnes boli dôležité pre život ľudstva. Údajne to tak bolo preto, že ani vládcovia, ani celý systém vtedajšej spoločnosti nemali záujem nahradiť ľudské pracovné sily strojmi, lebo všetky ťažké práce vykonávali otroci. Práve preto sa traduje názor, že k búrlivému vedecko-technickému pokroku došlo vlastne až počas industrializácie v 19. storočí. Možné je však aj to, že moderné poznatky, formujúce našu dnešnú spoločnosť, sú len zopakovaním stratených vedomostí zaniknutej vysoko rozvinutej civilizácie.

Stránky

Top