Erich von Däniken: VZPOMÍNKY NA BUDOUCNOST časť prvá

Napsat tuto knihu byl stejně odvážný čin, jako ji číst. Vědci ji zařadí jako utopii na index knih, o nichž lépe nemluvit, protože se její názory a důkazy nehodí do pracně slepené mozaiky zkostnatělé školní moudrosti. Laikové, zneklidňovaní i ve spánku vidinami budoucnosti, se stáhnou do ulity dobře známého světa před možností, ba dokonce pravděpodobností, že naše minulost je ještě záhadnější, smělejší a tajuplnější než všechny úvahy o budoucnosti.

Erich von Däniken: VE JMÉNU DIA (Bohové - Argonauti - Atlantida) časť druhá

Taky to pravda není, protože zlaté rouno byla kůže zcela zvláštní, s překvapivými vlastnostmi: Uměla totiž létat! Pověst praví, že Frixos, syn krále Athamanta, měl nesmírně zlou macechu, která mu připravila velké trápení. Aby se ho zbavil, unesla ho spolu s Frixovou sestrou jejich vlastní matka. Posadila obě děti na zlatou kožešinu z okřídleného skopce, kterou jí posel bohů Hermes údajně kdysi daroval. Na kůži tohoto zázračného zvířete letěli oba sourozenci vzduchem nad zemí i nad vodou a přistáli nakonec v Aie, hlavním městě Kolchidy. To byla říše na nejzazším konci Černého moře. Král Kolchidy je líčen jako věrolomný a prchlivý tyran, který si kůži z „létajícího skopce“ nehodlal už nikdy dát vzít. Zlaté rouno nechal pevně přibít na strom, aby nemohlo odletět. Navíc byl jako hlídač služebně angažován drak, který dštil oheň a „nikdy nespal“.

Erich von Däniken: VE JMÉNU DIA (Bohové - Argonauti - Atlantida) časť prvá

Víte, co je to orgie? V naučných slovnících se praví, že u starých Řeků to byl posvátný obřad s náboženskými rituály. Dnes se pod slovem orgie chápe spíše nevázané chování, při němž ani sex nepřijde zkrátka. Ve starém Řecku tomu nebylo jinak, i když to encyklopedie stydlivě zamlčují. Muži se setkávali odpoledne k filozofickým debatám. O pár hodin později z toho bylo „sympozion“ - pitka. A ta často končila orgií. Manželky při nich nikdy nebývaly, zato tím více chlapců a jinochů. Řecko velkých filozofů neznalo v tomto směru žádná tabu. V antické Heladě se uvažovalo a cítilo jinak.

Kto ste, mimozemštania?

Ôsmeho augusta 1996 spravodajská televízna stanica CNN vysielala senzačnú tlačovú konferenciu amerického národného úradu pre letectvo a kozmický priestor NASA. Riaditeľ úradu Daniel Golden hrdo ohlásil, že v jednom meteorite starom 3,56 miliardy rokov sa na Marse našiel organický materiál – presnejšie stopy baktérií. Vzorka hneď dostala aj odborné označenie: ALH 84001. Viacerí vedci objasňovali, ako k objavu došlo a akým spôsobom sa im podarilo vzorky baktérií zviditeľniť pre ľudské oko. O deväť týždňov neskôr doktor David McKay z Johnsonovho výskumného centra v Houstone oznámil, že aj v ďalšom meteorite z Marsu, tentoraz “o niekoľko miliárd rokov mladšom”, sa objavili organické stopy. Prvá informácia teda našla svoje potvrdenie, o správu sa však málokto zaujímal. Vyhlásenie NASA prijímali ľudia v závislosti od svojho ideologického či náboženského založenia striedavo s nadšením i zdesením. Na Marse sa našli známky života? To je nehoráznosť! Takže predsa len nie sme v nekonečnom priestore vesmíru sami?

Stránky

Top