TO, ČO NÁS SPÁJA

    

Darja Fusková: BEZEJMENNÝ III.

Neletěl se starcem, ale s mužem, jehož pleť měla barvu bronzu. Byl větší než oni a jaksi mohutnější. Neletěli ve velkém ptáku, ale v něčem, co mělo lopatky, které se otáčely kolem. Dělalo to hluk, jako velký skarabeus. Vznášeli se nad údolím a pohybovali se kolem skal. Křičel na muže, když potřeboval, aby se k něčemu přiblížili či slétli níže. Byl tak zabraný do svého úkolu, že ztratil pojem o čase. Znova a znova létal dokola ve snaze zapamatovat si všechny detaily.

Darja Fusková: BEZEJMENNÝ II.

Z této lekce měl vždy špatný pocit. Nauka o kamenech mu nešla. Připadal si jako hlupák. V ruce kámen, studený a tvrdý. Položil ho před sebe a do ruky vzal další. Lišil se barvou, velikostí i strukturou, ale co s tím dělat dál, to nevěděl. Pak uslyšel za sebou kroky. Otočil se. Otočil se se strachem, učitel byl přísný.
Kráčela pomalu k němu a holí sledovala místo před sebou. Našlapovala tiše, i když její chůze postrádala onu jistotu vidoucích. Vstal a šel k ní. Srdce mu začalo bušit na poplach, kolem žaludku měl divný pocit, který zneklidňoval – příjemný i nepříjemný. Chytil ji za ruku.

Darja Fusková: BEZEJMENNÝ

„Je jako oni,“ řekla mu.
„Ale má v sobě také naší krev,“ oponoval ji, „i když vypadá, jako oni. Možná je to výhoda. Možná ne.“ podíval se na ni. „Měl by se vrátit k nám. Měli bychom mu dát možnost, ať se rozhodne.“
„A když se rozhodne zůstat s nimi?“
„Bude to jeho volba. S tím my nic nezmůžeme. Ale než se rozhodne, je tu naděje. Naděje pro nás.“ zdůraznil.
„Nejsem si tím jistá, jestli je to dobrý nápad…“
„Také si tím nejsem jist,“ přerušil ji, „ale poslední dítě, které se zde narodilo, se narodilo slepé.“ zdůraznil a dodal: „Také má v sobě jejich krev a nevadilo ti to. Kromě toho, a na to nezapomínej, může to být jeho syn. Může nám být užitečný.“
„Dobrá, zařídím to. Dám vědět do Saje.“ řekla po chvíli mlčení. Pořád si ale nebyla jistá, zda postupuje dobře.

Imhotepova stratená hrobka?

Jeden z tých desivejších filmov, čo si pamätám z detstva, je ´Múmia´ (1999) od Stephena Sommersona. Hlavnou postavou v tomto filme bol Imhotep – veľkňaz faraóna Setiho. Samozrejme filmový Imhotep nie je totožný s tým, o ktorom tu píšem. V skutočnosti Imhotep, ktorý nás zaujíma, žil počas Starej ríše, čo je viac ako tisíc rokov skôr než vládol Seti I. Náš Imhotep bol benevolentný a pravdepodobne je v súčasnosti najznámejší ako architekt Stupňovitej pyramídy faraóna Džosera. Okrem toho bol Imhotep aj fyzikom, veľkňazom, konštruktérom, polyhistorom a veľmi dôležitým členom rady faraóna Džosera.

Stránky

Top