Karel Wágner | Zaujalo mne další Matykání z blogu Jana Řeháčka, kde se na úvod čtenářů zeptal, zda nechtějí vyhrát milión dolarů? Autor jim ›› zde představil Riemannovu zeta-hypotézu z roku 1859, která patří k „nej­důležitějším ne­vyřešeným problémům současné matematiky“. Při čtení tohoto článku jsem si znovu uvědomil, jak málo pozornosti u nás věnujeme souvislostem mezi současným vědeckým bádáním a některými kapitolami z historie vědy.

V minulém článku z května jsem čtenáře upozornil na nově dis­kutovaná videa Kena Goldsteina z australského Town­sville, údajně doklá­dající existenci samovolného pohybu objektů. Při kritice záznamů, které Goldstein označil za řádění poltergeista a zveřejnil na YouTube, u nás řada laiků i zástupců vědecké obce hovořila a dosud hovoří o digitálních úpravách obrazu, tedy o metodě klíčování (chro­makeying, greenscreen, bluescreen) a různých filmařských či kamerových tricích, kdy autenticitu videa zpo­chybňují. Nechal jsem tedy v řádné zakázce na dvě videa, konkrétně na záznam samovolného pohybu televi­zoru a záznam samovolného pohybu dvířek ledničky, vypracovat zna­lecký posudek na našem špičko­vém vědeckém pracovišti.

Karel Wágner | Řada novinářů s oblibou rozebírá transmutace alchymistů, včetně bájné proměny rtuti ve zlato. I když jde většinou o zábavné čtení, kde není autorům co vyčítat, čas od času se najde nějaký ten publicista, který tvrdí, že středověcí alchymisté při transmutaci kovů využívali znalostí ja­derných reakcí.

Karel Wágner | V lidském organismu by se mělo nacházet zhruba 1-2,2 kg vápníku. Jedná se tak o nejrozšíře­nější minerálii v lidském těle. Podobně jsou na tom i zvířata, včetně často diskutova­ných kuřat. V nich obsaženým vápníkem se zabýval francouzský badatel Corentin Louis Kervran (1901–1983), skeptiky přezdívaný Horlivý obdivovatel alchymie. Neboť Kervran ve druhé půli 20. století šo­koval vědeckou obec hypotézou, podle které by v živých organismech mělo docházet k přeměně prvků, nazývané biologická transmutace.