Zelená pro E.T. - červená pro upíry. Co mají společného Čelákovice a Paracas?
Před několika dny proskočila drobná zpráva na jednom českém zábavném/záhadném serveru. Týkala se "záhadných lebek z Paracas": v Jižní Americe nalezených, neuvěřitelně vyhlížejících podlouhlých lebek bytostí, které možná nebyly tak docela lidské. Ony lebky jsou skutečně zvláštní. Možná v sobě obsahují klíč k jedné záhadě. Ale trochu jiný, než by většina "záhadologů" ráda.

Rozhovor byl pořízen na loňské konferenci Contact in the desert v Joshua Tree v Kalifornii...
Astronauti.cz: Podle všeho to tedy vypadá, že prehistorické kruhové stavby v Africe jsou pozůstatkem rozsáhlé činnosti Anunnaki za účelem těžby zlata. Byly provedeny nějaké testy v těchto ruinách, které by to potvrdily?

Pradávný příběh je protkán detaily, z nichž každý je sám o sobě ohromující. To, že byly v dávnověku známy, je tak neuvěřitelné, že jediné přijatelné vysvětlení je to, které podávají Sumerové sami - totiž že pramenem oněch vědomostí byli ti, kdož přišli na Zemi z Nibiru. Moderní astronomie už mnoho z těchto detailů potvrdila, čímž nepřímo doložila klíčová tvrzení starověké kosmogonie a astronomie: Nebeskou bitvu, která vyústila v rozbití Tiámat, vytvoření Země a pásu asteroidů, a uchycení Nibiru/Marduka na trvalou oběžnou dráhu kolem našeho Slunce.

Všechno to začalo, praví sumerské texty, když byla sluneční soustava ještě mladá. Slunce (v sumerských textech APSÚ - „Ten, kdož byl od počátku"), jeho malý společník MUM.MU („Ten, kdož se narodil," náš Merkur), a dále od něj TI.AMAT („Panna života") byli prvními členy sluneční soustavy; ta se postupně rozrostla „zrozením" tří planetárních dvojic; planet, které my nazýváme Venuše a Mars mezi Mummu a Tiámat, obří dvojice Jupiter a Saturn (abychom použili jejich moderní jména) za Tiámat, a ještě dále pak Uran a Neptun (Obr. 8).