ZVONY I.

Od Japonska cez celú Áziu až po Európu a neskôr aj Ameriku majú zvony podobný tvar. Vznikol uzatvorením plechu do valcovitého tvaru - najviac podobného včeliemu úľu. Neskôr sa väčšie zvony začali odlievať. Postupom času sa najbežnejšou zliatinou na ich výrobu stal cínový bronz. Pretrvávali rôzne povery súvisiace s ich zložením, preto sa ako veľká obeť pridávalo do zvonoviny zlato, striebro, drahokamy alebo aj šperky. Stávalo sa, že cenu "reálnaho" zvonu vysoko prevýšila cena obiet čo skončili v tavenine. Tvar zvonu je zosilnený v spodnej časti - tam kde sa naň udiera. Toto zosilnenie prináša zo sebou aj charakteristický zvuk na ktorý sme si v rámci európskej civilizácie zvykli.

Bylo první písmo praslovanské? I.

To bude mnohým čtenářům připadat jako zcela nemožné a holý nesmysl. Je přece „dobře známo“, že Slované přišli do Evropy až v 5. – 6. století našeho letopočtu a písmo vůbec neznali. Navíc to podle dnešních představ byli nevzdělaní barbaři a analfabeti. Že by mohli obývat egejskou oblast už před Řeky a krétskými Mínojci, a navíc znát i písmo, je vyloučené. „Nejstarším dochovaným písmem Slovanů je hlaholika a cyrilika, jejichž vznik je spojen se jmény věrozvěstů Cyrila a Metoděje“. Tak to alespoň tvrdí současní historikové.

Džingischán. Súčasníkmi opisovaný ako vysoký, svetlý a s „mačacími očami“

Džingischán, pôvodným menom Temüdžin (žil okolo rokov 1162 – 1227), bol jedným z najvýznamnejších a najlepších vojvodcov v histórii Ázie a jej národov. Dodnes ho v Mongolsku (kde ho nazývajú „otec národa“), Číne a iných štátoch považujú za národného hrdinu, ktorý založil, organizoval a úspešne riadil obrovskú Mongolskú ríšu (svojho času najväčšiu na svete), siahajúcu od Kaspického mora po Kóreu. Washington Post ho označil za „muža tisícročia“. Čo je však zaujímavým a málo známym faktom, tento zakladateľ (v Mongolsku sa objavuje aj na bankovke najvyššej hodnoty, 20 000 tögrög) v skutočnosti nebol ázijského pôvodu. Relevantné záznamy z čias jeho života napovedajú, že nebol čo do rasy mongolského pôvodu, ale mal črty charakteristické a výlučné bielej rase.

PARADIGMA PALEOLITICKÉ KONTINUITY INDOEVROPANŮ V EVROPĚ

V 90. letech 20. století byla formulována teorie paleolitické kontinuity indoevropanů v Evropě, dnes přejmenovaná na paradigma paleolitické kontinuity. Teorie je známá pod zkratkou PCT = Paleolithic Continuity Theory, nověji tedy PCP. Tento směr bádání, který postupně nabývá na síle a významu, je důležitý pro všechny z nás, kteří se snažíme zlomit chybnou představu o stěhování národů ve smyslu příchodu slovansky mluvícího obyvatelstva do střední Evropy a na Balkán v raném středověku. Tato teorie poskytuje vědecká křídla pro naše snažení.

Stránky

Top