Zápisky z minulých životů: Útěk před Slovany (Poznání ve Světle)

Přesouváme se s celým kmenem. Cesta je kamenitá a hrbolatá. Kolem je bujná vegetace. Jsem mladej mužskej, dorůstající kluk. Jdeme v dlouhým zástupu, jsou tu i vozy tažený koňma, na nich je náklad, děti a staří lidé. Vozy jsou cizí, sehnali jsme si je na přesun. Kola drkotají a víří prach. Je nás asi 200, ze skupiny cítím sílu a spolehlivost. Je to celý můj svět, který znám. Většina nás jde pěšky. Na sobě máme oděvy z hrubého plátna, je to jako pytlovina. Oblečení je doplněné různými řemeny a řemínky. V rukou máme různé hole pro podpírání za chůze. Na nohou máme kožené opánky s řemínků. V podstatě prcháme. Potřebujeme se rychle přesunout, protože jsme byli vytlačeni z našeho území. Je to u Dunaje, v dnešním Rakousku.

Zápisky z minulých životů: Prožít si pocit zestárnutí (Poznání ve Světle)

Je to taková zvláštní krajina se skalkama. Jsou tu břízy a jehličnaté stromy. Je časné jaro. Je mi 22 let a jsem chlupatější, ale ne zase moc. Jsem na lovu (říhání). Ženu se za nějakým zvířetem, které vypadá jako jezevec. Už pár hodin ho pronásleduju. Je to menší a rychlý zvíře. Je mezi kamenama. Vždycky se někam schová a já vymejšlím jak ho odtama dostat. Je to zábavný, ještě jsem se k němu nedostal tak blízko abych ho zapích. Lovím ho proto, že je symbolem síly a já ho hodlám přinést ženě se kterou chceme spolu bydlet. Žádné obřady se nedělají, domluví se to a žije se spolu. Cítím svou sílu a radost z pohybu.

Zápisky z minulých životů: Ukřižování (Poznání ve Světle)

Je tady teplo, všude kolem je písek. Škrábe mně v krku. Mlátí mně po zádech důtkama, mlátí a mlátí. Je nás tu víc. Jsem strašně zbitý, týrali mě pro výstrahu. Jmenuji se Jonáš. Bolí mě celé tělo, mě bolí ruka a záda, mám sucho v krku, už jsem dlouho nepil. Nejvíc mě bolí kříže. Jsem ve vězení. Je tu strašné horko, budova není kamenná. Berou mě, bolí to, jak mě táhnou za to tělo (bolestný výraz) Pokládají mně na kříž (bolestný výraz) a připoutávají mně. Přivazují mi ruce. Nějak tam mám zpříčený ten palec, bolí to. Kolem krku jsem taky přivázaný, omotaný provazem. Je to suezská země. Je tu spousta lidí. Zvedají to, tělo mě táhne dolů a hlava nahoru. Cítím tah za krkem. V boku mám zařezané provazy, jsou pevné, aby tělo nesklouzlo.

Zápisky z minulých životů: Smrt vojáka (Poznání ve Světle)

Jsem na Zemi. (Bolestný výraz obličeje.) Jsem muž, jsem skloněný, je nás tu víc. Nad námi jsou jezdci. Bolí mě levá ledvina, jsem tu zraněný. (Sahá si na levou ledvinu.) Něco tam mám vbodnuté. Spíš ležím. Jsem zraněný rakouský voják. Táhne mě to k zemi. Celý bok mě bolí, řine se mi z něho krev. (Bolestný výraz obličeje.) Ležím tu a nemůžu dát znát, že ještě žiju, protože dobíjejí raněné. Potichu trpím a myslím si, že to bude dobré. Objíždějí nás. Jeden z nich mi bodá bodák do zad mezi lopatky. (Kašel a chroptění.) Dusím se, nemohu dýchat a už nic necítím. Je žluto a prázdno, je to konec tohoto života.

Stránky

Top