ačalá

(sans.) osmý stupeň z deseti na cestě k buddhistické dokonalosti podle mahájány. Značí „nepohnutelný“. Podrobněji viz abhimukhí.

absurdní

(z lat.) nesmyslný, protismyslný. V mystice můžeme za a. pokládat názor, že citově pasivní člověk, který věří a doufá v Boha a případně mu projeví svou náklonnost některými druhy mystické kázně, může dosáhnout pravých a dobrých duchovních výsledků. I v mystice je totiž nutná aktivita, která se projevuje ve vyhledávání duchovních kvalit a v jejich uplatňování v bytí člověka. Jinak tlak a příval podnětů k smyslovému životu přemůže každý subtilní vliv duchovních kvalit, takže člověk prokazující Bohu a duchovním kvalitám pouze uznání nebo pasivní oddanost, se z těchto podnětů nevymaní.

abstrakce

(z lat.) zobecnění; myšlenkové zobecnění na základě analýzy; pomyslné skutečnosti – v mystice v poměru k normálnímu smyslovému vnímání. A. jsou skutečné v jiných dimenzích, které se nám skrývají za oblastí vykázanou našim smyslům. Ale abstraktní skutečnosti mají vztah i k smysly vnímanému světu; tento vztah se v prvotním projevu zakládá na fyzikálních vlastnostech, jejichž vnímání je rozvinutější u psychicky citlivých lidí. To proto, že abstraktní diferencované jevy mají také vibrační charakter, jsou tedy reálné pro všechny jevy té sféry, k níž náležejí. V mystické terminologii, odlišné od terminologie vědecké, se a. považují za jevy astrální sféry. Ví se o nich, že se na psychické úrovni stýkají s jevy světa forem konkrétních. Jindy jevy abstraktní oblasti působí na podvědomí živých bytostí našeho světa a racionalisté to snadno označují jako halucinace nebo výsledky poruch duševní rovnováhy. Ve skutečnosti jsou však a. jevy reálné, neboť mají týž charakter jako jevy hmotné; frekvence silokřivek, vytvářejících tyto jevy, je však činí zdánlivě neskutečnými.

abstrahovat

odvodit, odvozovat, vyvodit, vyvozovat, nepřihlížet k něčemu. V procesu mystického zdokonalování má mystik mentálně a. od všeho, co může probouzet jeho smyslové žádosti. Když to nečiní, vytvářejí v něm věci probouzející smyslovou žádost napětí, které jistě překoná jeho vůli. Tím mu unikne výsledek zříkání se světa, tj. rozvoj duševního uvolnění a lepších duševních stavů. Kdo mentálně neabstrahuje od věcí probouzejících smyslovou žádost, může v procesu mystického úsilí dosáhnout nanejvýš toho, že se jeho smyslové sklony skryjí v podvědomí. Takový člověk se nemůže duševně rozvinout do náležité šíře. Proto posuzuje vše, co vidí jako svět, subjektivně, tj. nenachází pravdu v dosti širokém pojetí.

Stránky

Top