Metody radioastromomie, infračervené dalekohledy, translační metody, gravitační mikročočky a nyní i přímé optické pozorování umožnily nalézt 424 exoplanet k počátku roku 2010 ve vzdálenostech až stovky a tisíce světelných let. Lze určit radiální rychlost pohybu centrální hvězdy vyvolaný oběhem exoplanety až s přesností 5 m/s. Radary těch, kteří pomáhají a chrání, jsou jen asi 10-krát přesnější. Přesto tyto úžasné pozemní a kosmické dalekohledy nelezly údajnou Planetu X (Nibiru) o hmotnosti prý pětinásobku hmotnosti Země, která se má potulovat naší sluneční soustavou s oběžnou dobou asi 3 600 let, čili ve vzdálenosti průměrně asi 235 astronomických jednotek.

Temná energie představuje asi 73% vesmíru, temná hmota asi 23% a zbytek - pouhé 4% - je náš známý vesmír, v němž necelé 1% tvoří hvězdy, asi 1% mezihvězdná hmota a zbytek různá nesvítící hmota. Temná hmota se projevuje gravitačními účinky v galaxiích. Temnou hmotu lze hledat nepřímo díky jejímu gravitačnímu působení na jiné viditelné (svítící) objekty. Temná energie urychluje rozpínání vesmíru a působí na největší vzdálenosti mezi galaxiemi. Máme se tedy obávat nějakého záření nebo katastrofy z tohoto neznámého a těžko poznatelného vesmíru?