„Je to jeden z nejegoističtějších mužů, jaké jsem kdy poznala. Říkáte, že se musím snažit, aby se mu mimo zdravotní péče dostalo i patřičné duchovní podpory. Zkusila jsem to, pane Cayce, ale nemyslím si, že jsem uspěla. Je velmi náladový a jednoduše řekne: Nemluvme o tom. Je to příliš složitá záležitost.
Nevím, zda ho vůbec duchovní stránka života zajímá. Jisté je pouze to, že se fyzicky chce uzdravit. Nikoho nemůžeme nutit, aby se začal zajímat o věci, jež mu nic neříkají. Jeho egoismus mne vyčerpává. Nicméně jemu a dalším chci dokázat, že princip křesťanské lásky a služby je nadřazen osobním pocitům. V tomto případě jde o hodně.”

„… uvnitř nás je síla, jež je schopna nás zcela vyléčit… veškeré léčení pochází z božského já. Kdo tvé nemoci léčí? Zdroj univerzálního dobra. Co se tvých postojů týče — jak hodně si přeješ se uzdravit? Do jaké míry jsi ochoten spolupracovat s božskými vlivy, jež se v tobě mohou projevovat stimulováním příslušných center? Všechny tyto síly musejí přijít z jednoho zdroje. Léčebné zákroky pouze stimulují atomy těla. Každá buňka totiž svým způsobem reprezentuje celý vesmír. Co tedy provedeš se svými schopnostmi? Čím více toho vykonáš pro druhé, tím více poznáš univerzální síly či Boha.” (4021 — 1)

Proč se chcete vyléčit?
Abyste mohl uspokojovat svoje fyzické touhy?
Abyste se stal ještě větším sobcem?
Pak bude lepší, když se daný stav nezmění a zůstane takový, jaký je.
Dojde-li ke změně postojů, cílů a záměrů a bude-li se bytost podle toho chovat, můžeme očekávat změnu k lepšímu.
Změníte-li se výše naznačeným způsobem, postarejte se o to, aby se součástí vaší léčby staly i masáže. Nebuďte však tak sobecký a egoistický a nedomnívejte se, že vám druzí nepomohou. Budete-li se k nim chovat přátelsky, budete mít přátele.