O oázách v Západní egyptské pouští ještě nedávno věděli jen nadšení dobrodruzi a pár zasvěcených odborníků. Ještě tak patřilo k všeobecnému vzdělání, že Alexandr Makedonský po dobytí Egypta podnikl nebezpečnou cestu do oázy Síwa, aby vyslechl ve slavné věštírně názor orákula na svoji připravovanou korunovací faraonem.
Svět zbystřil pozornost až v okamžiku, kdy v polovině devadesátých let egyptští archeologové oznámili objev rozsáhlého pohřebiště tzv. zlatých mumií na ploše několika čtverečných kilometrů na 6 kilometru u oázy Bahreja. Tím byl dán startovací signál: celá pouštní oblast Egypta je netušenou pokladnicí archeologických objevů. A jak k tomu podotýká prof. Anthony Mills, kanadský vedoucí mezinárodního výzkumného týmu, „navíc památky jsou z velké části nevykradené a do značné míry i nepoškozené“. Čeští televizní dokumentaristé měli nedávno možnost některá z nejvýznamnějších míst v Západní egyptské poušti navštívit.

Účastníci egyptologického kongresu v Káhiře vyslechli od svých kolegů zcela překvapivou informaci: „budeme muset přepsat dějiny Egypta“. Tak převratné a zcela zásadní poznatky přinesly nejnovější výzkumy v Západní egyptské poušti. Čeští televizní dokumentaristé měli jedinečnou příležitost na základě zcela výjimečného povolení Zahiho Hawasse, generálního sekretáře Nejvyšší rady pro památky Egypta, s vědomím mimořádné vážnosti a úcty k prof. Miroslavu Vernerovi, dlouholetému vedoucímu české archeologické koncese v Egyptě, navštívit na Sahaře místa, kde kvetla civilizace už v 11. tisíciletí před přítomností, jejíž objevení posouvá hranici historie Egypta o 6 000 let zpět.