Jak se (ne)dělá počasí – contrails (6. část)

O čem se budeme bavit dnes? Výskyt a přetrvávání kondenzačních sledů je takřka výlučně závislé na teplotě a především vlhkosti v daných vrstvách atmosféry (troposféry). Ukážeme si tedy, jaké existují nepřímé a přímé vědecké metody měření těchto veličin a jak výsledky těchto měření interpretovat. Následně pak rozebereme dopad těto interpretace na teorii a nejčastější obhajobu „chemtrails“.

Miliony na výzkum homeopatie

Výbor Evropského parlamentu pro zemědělství minulý týden odsouhlasil dva miliony eur, na zkoumání efektivity alternativní léčby u skotu, ovcí a prasat. AGRI BUDGETARY AMENDMENTS 30/08/2011 (viz příloha, strana 35). Další prostředky poplynou z peněz britských daňových poplatníků.

Jak se (ne)dělá počasí – bouřky (5. část)

V páté části našeho seriálu se zaměříme na další fenomén svázaný s bouřkami (a často spojený s výskytem extrémních projevů počasí), který je často nepravdivě vydáván za jeden z jasných důkazů manipulace počasí člověkem. Na webech zabývajících se konspiračními teoriemi je tento jev obvykle označován jako „HAARPový komín“ nebo „šlehací komín“. Ve skutečnosti se jedná o takzvaný overshooting top neboli česky přestřelující vrchol.

Jak se (ne)dělá počasí – blesky (4. část)

Dalším oblíbeným tématem konspiračních webů týkající se manipulace počasí a podnebí jsou výstupy takzvané detekce blesků. Opět se však jedná o překrucování skutečnosti a manipulaci s fakty, která má za účel přesvědčit veřejnost pomocí neexistujících jevů o tom, že někdo počasí ovládá.

Stránky

Top