Zápisky z minulých životů: Ukřižování (Poznání ve Světle)

Je tady teplo, všude kolem je písek. Škrábe mně v krku. Mlátí mně po zádech důtkama, mlátí a mlátí. Je nás tu víc. Jsem strašně zbitý, týrali mě pro výstrahu. Jmenuji se Jonáš. Bolí mě celé tělo, mě bolí ruka a záda, mám sucho v krku, už jsem dlouho nepil. Nejvíc mě bolí kříže. Jsem ve vězení. Je tu strašné horko, budova není kamenná. Berou mě, bolí to, jak mě táhnou za to tělo (bolestný výraz) Pokládají mně na kříž (bolestný výraz) a připoutávají mně. Přivazují mi ruce. Nějak tam mám zpříčený ten palec, bolí to. Kolem krku jsem taky přivázaný, omotaný provazem. Je to suezská země. Je tu spousta lidí. Zvedají to, tělo mě táhne dolů a hlava nahoru. Cítím tah za krkem. V boku mám zařezané provazy, jsou pevné, aby tělo nesklouzlo.

Zápisky z minulých životů: Smrt vojáka (Poznání ve Světle)

Jsem na Zemi. (Bolestný výraz obličeje.) Jsem muž, jsem skloněný, je nás tu víc. Nad námi jsou jezdci. Bolí mě levá ledvina, jsem tu zraněný. (Sahá si na levou ledvinu.) Něco tam mám vbodnuté. Spíš ležím. Jsem zraněný rakouský voják. Táhne mě to k zemi. Celý bok mě bolí, řine se mi z něho krev. (Bolestný výraz obličeje.) Ležím tu a nemůžu dát znát, že ještě žiju, protože dobíjejí raněné. Potichu trpím a myslím si, že to bude dobré. Objíždějí nás. Jeden z nich mi bodá bodák do zad mezi lopatky. (Kašel a chroptění.) Dusím se, nemohu dýchat a už nic necítím. Je žluto a prázdno, je to konec tohoto života.

Zápisky z minulých životů: Smrt bojovníka (Poznání ve Světle)

Sedím na koni a řítím se bitvou. Jsem perfektně sehraný s tím koněm. Mám vousy a dlouhé vlasy. Je ji kolem čtyřiceti let, jsem velký a hřmotný. Něco řvu a jsem Hun. V ruce mám kůl, kterým srážím protivníky z koní. Jsem dobrý a jde mi to. Na sobě mám nějakou kožešinu, nohy mám holé. Najednou zezadu cítím ránu. Cítím tlak v žaludku. Padám na záda na zem. Kůň se mi boří kopytem do žaludku a rozmašírovává mi ho. Ležím a umírám.

Zápisky z minulých životů: Příčina vleklého somatického problému (Poznání ve Světle)

Sedím u ohně a rozjímám. Mám pocit, že jsem vším, cítím obrovské štěstí. Jsem sama mimo osadu a medituji, splývám s přírodou, se vším okolo. Cítím ochrannou jednotu. Najednou jako kdyby mě šíp trefil do srdce. Cítím negativní energii. Něco se děje doma. Jsem váženou matkou celého kmene. Hlavou celého místního společenství. Cítím křeče v lýtkách, ta křeč je strašně silná. Je vánice a já spěchám domů (třes nohou). Je to úplně jiná kultura. Žije se tu na jiných principech. Mají tu větší úctu ženy než muži. Utíkám domů. Žijeme v iglů. Cítím chlad a křeče v nohou (pláč). Byla jsem dlouho pryč. Jsou mrtví.

Stránky

Top