To, jestli sní androidi o elektrických ovečkách, stále nevíme, ale můžeme se podívat na výplody fantazie neurálních sítí vytvořených v Google Reaserch Lab. Umělé neurální sítě se neustále zlepšují v rozpoznávání řeči a interpretaci obsahu obrázků. Počítače se nyní s celkem dobrou úspěšností dokáží popsat nejen co na obrázku je, ale taky co se na něm „děje“:

Pepper, jak se robot jmenuje, zná 4 a půl tisíce slov, dokáže udržovat besedu a reaguje dokonce na změnu nálady člověka. Může plnit prosté úkoly a pomáhat v domácnosti. Ti, kdo robota zkonstruovali, jsou přesvědčeni, že o Peppera bude zájem mezi staršími zákazníky – může být totiž docela příjemným společníkem pro osamělého člověka.

Už v nasledujúcich desaťročiach môže byť umelá inteligencia vážnou hrozbou pre prežitie ľudstva. Je to riziko, o ktorom vieme, no doteraz sme spravili len málo na to, aby sme ho zmiernili, tvrdí známy fyzik Stephen Hawking v stĺpčeku napísanom pre The Independent.

Drtivou většinu „inteligentních“ strojů museli jejich autoři, důsledným definováním předkládaného učiva „naučit co je co“ . Jde to ale i bez toho. Vývojáři z tajuplné laboratoře Google X lab v kalifornském Mountain View před třemi lety vyzobali z videí v YouTube 10 milionů obrázků a nakrmili jimi Google Brain (Googlí mozek) - neurální síť z tisíce počítačů naprogramovaných tak, aby zpracovávaly informace podobně, jako to dělají mimina. Po třech dnech koukání na opakující se vzory se Googlí mozek sám od sebe rozhodl, že umí poznat lidské tváře, lidská těla a ... kočky.