Zákon příčin a důsledků, vysvětlující lidský osud (karma)

Už v dávných dobách byl ve svatých hindských písmech dán klíč k rozluštění nejobtížnějších hádanek lidského života. Podle učení starých mudrců je člověk obdařen nesmrtelným duchem, který pochází od Boha a obsahuje v sobě veškeré božské vlastnosti v zárodku. Aby se tyto božské vlastnosti probudily a aby je člověk sám plně rozvinul, dostává pole působnosti – pozemský svět. Když člověk vyčerpá všechny zkušenosti, získané z nejrůznějších pozemských prožitků – truchlivých i radostných – dospěje k sebepoznání a zároveň k uvědomění si svého božského původu. Toto uvědomění jej vede k dokonalosti se stejnou vnitřní nutností, s jakou ze semene trávy vyroste tráva a ze semene dubu dub.

Pupky nebies

Veľkonočný ostrov sa nazýval „Oči hľadiace na nebo“, ale nazýval sa tiež menom Te-Pito-O-Te-Henua, „Pupok sveta“, menom, ktoré mu domnele dal sám božský kráľ Hotu Matua. Podivné je, že sa toto meno, ako uvidíme, zhoduje s menom neuveriteľného megalitického hlavného mesta inkskej ríše, ležiaceho vysoko v peruánskych Andách a nazvaného Cuzko – „Pupok“.

O důležitosti útočiště (Proč si máme vážit společenství)

Buddhisté uznávají a uctívají tři klenoty neboli útočiště, ke kterým se každý den výslovně přihlašují odříkáním příslušné modlitby. Tímto prohlášením, které vyžaduje plnou důvěru vstupují do proudu neboli vydávají se na stezku; stávají se pravými buddhisty. Těmito klenoty jsou dharma, obecně spásná nauka. Buddha neboli mistr a sangha. Poslední je buddhistické společenství, které tvoří mniši, mnišky a laičtí stoupenci. Duchovní zákony platí obecně, a proto důležitost tří klenotů je všeobecná, není buddhistickou zvláštností. Důležitost spásné nauky i mistra či spasitele snadno nahlédneme. Co je však tak zvláštního na společenství hledajících, že je stavěno svou důležitostí na roveň spásné nauce a mistrovi a dokonce se radí v něm hledat útočiště?

Slovanské sviatky podľa slnečného kalendára

Už starí Slovania mali mnoho sviatkov, ktoré boli dňami oddychu a zábavy a zároveň im pripomínali večný kolobeh prírody. Ich sviatočné dni vychádzali z kolobehu roka a ak by sme ich znázornili graficky tak by vytvorili dve sústredné kríže v kruhu pričom jeden by bol o 45 stupňov pootočený. Štyri hlavné sviatky boli oslavou slnovratov a rovnodenností a medzi nich umiestnili priamo do stredu ďalšie štyri sviatky, ktoré ich dopĺňali. Pravdaže existovali ešte aj iné sviatky, ktoré však už nevychádzali z kolobehu roka.

Stránky

Top