védský bůh (viz védy) svatého obětního ohně, při němž je on prostředníkem mezi bohy a obětujícími lidmi.

(z lat.) činitel, původce; síla, působící jako skrytá příčina úkazů.

(z lat.) příbuznost; v chemii slučivost prvků, z nichž se tvoří nové látky. Např. molekula vody vzniká sloučením dvou atomů vodíku a jednoho atomu kyslíku. Stejným způsobem vznikají jiné látky hmotného světa, které vnímáme jako jevy pasivní. Avšak a. je také strůjcem živé přírody, z níž nás nejvíc zajímá lidská bytost. V ní jsou podmíněně sloučeny kvality světa hmotného i duchovního, přičemž výraz duchovní můžeme chápat jako kvalitativní nebo fyzikální. Podmíněná a. těchto, řekli bychom též prvků, je příčinou jevu, který nazýváme životem; ten zase pulsuje a tím se i slučuje s kvalitami světa rozporů nebo harmonie. O působení a. tohoto druhu se právě zajímá jóga, která se naprosto nemíní spokojit s poměry, vytvářenými přirozenými náklonnostmi lidských bytostí, v nichž převaha kvality, podobající se pasívní hmotě způsobuje, že celkový ráz jejich vývoje směřuje k degeneraci. Jako v chemii lidská dovednost tvoří vhodnými sloučeninami různých prvků nové látky, tak zase v józe vhodnými stavy mysli a případně i citu vznikají působením a. stavy, které čelí běžné degeneraci. To a. pomáhá i na úrovni aktivní psychologie, která se jinak nazývá jógou.

(z lat.) prudké hnutí mysli; strojenost, nepřirozené chování. U a. jde o hnutí neovládané a nevyrovnané. Proto je a. odlišný od mystického zanícení, které je podmíněno stálým živením psýchy zájmy o transcendentní věci. Oproti tomu je a. spíše chorobný stav, v němž nelze hledat nějaké kladné psychologické hodnoty.