Múdra pastierka

Žili raz dvaja bratia. Jeden z nich bol bohatý sedliak, nemal deti a bol veľmi lakomý. Druhý, chudobný želiar, mal jedinú dcéru a bol to veľký dobrák. Keď šlo dievčaťu na dvanásty rok, dal ju k bratovi za pastierku husí. Dva roky slúžila za stravu, po dvoch rokoch zosilnela a stala sa kravskou dievkou.
"Len slúž, Manka, poctivo," vravel jej strýc, "keď pôjdeš zo služby, dám ti ako mzdu jalovicu. Práve mám štvortýždňové teľa, to dochovám a tebe to bude iste milšie ako peniaze."
"To viete, že bude," odpovedala Manka a od tej chvíle bola do práce ako oheň a ani grajciar strýkovi neminula len tak naverímboha.

O troch grošoch

Kopal raz jeden chudobný človek pri hradskej ceste priekopy. A neviem, ako sa stalo, ako nie, dosť na tom, že sám kráľ náhodou šiel po tej ceste a opýtal sa chudobného človeka:
"Povedz mi, akú máš mzdu na deň za túto ťažkú robotu?"
"No, ja mám na deň tri groše." odvetil mu chudobný človek.
Zadivil sa kráľ nad tým a opýtal sa ho, ako môže na tých troch grošoch vyžiť.
"Jaj, čoby len vyžiť, to by ešte bolo ľahko; ale ja z tých troch grošov prvý vraciam, druhý požičiavam a len na tom treťom sám žijem."

Jeník v minulém živote 2

V Edenu se pomalu vracel život do normálních kolejí. Muži se vrátili z vítězné bitvy, jen jejich velitelé zůstali mrtvi na poli slávy. Osud tomu chtěl, aby z vládců nikdo nepřežil. Ti, kteří se vrátili do svých domovů, nadobro ztratili chuť na jakékoliv válčení. Jen se těšili na život v míru. Jeníkův otec, který se až nyní mohl přivítat s prvorozeným synem, plakal dojetím. Není krásnější, když se místo zabíjení rodí malé děti? Co se komu může líbit na vraždění lidí? I Jeníkova otce napadla stejná myšlenka: „Již nikdy nesmí být v této zemi válka! Co však má pro to on, či ostatní spoluobčané udělat? Odpověď na tuto otázku byla velmi krátká: „Všechno!“

Tři rádci

V jedné daleké zemi žil moudrý král, který příliš nevěřil šlechticům, a tak si vybíral své rádce mezi prostými lidmi. Dal po celý život na jejich rady a žil šťastným životem. Jednou se mu však stalo neštěstí, kde byla každá rada drahá: zemřel mu jediný syn, který se měl stát jeho nástupcem. Král pak chodil celé dny jako tělo bez duše, až se nakonec přece jen odhodlal, že i tentokrát se zeptá svých oblíbených rádců: „Milí přátelé, jistě víte, co se v královském paláci stalo. Nejsem už tím, kým jsem býval dřív, chybí mi kus duše a nevím, co si mám počít. Zkuste mi prosím něco poradit! Vždycky jsem si vašich rad vážil a tomu, kdo mi opravdu poradí, jsem ochoten odkázat svůj trůn.“

Stránky

Top