Na východních svazích Uralu v okolí řek Narada a Balbanju našli ruští zlatokopové v letech 1991 až 1993 podivné předměty. Většinou pátrají v hloubkách mezi třemi až dvanácti metry a v této vrstvě také objevily jakési miniaturní spirály. Jejich velikost je od 3 cm až po neuvěřitelné tři tisíciny milimetru. Byly zhotoveny z různých kovů - převážně z mědi, ale i z wolframu a molybdenu.

Na jaře roku 1974 objevili dělníci v pískovém násypu na břehu řeky Mures, která pramení v Karpatech, tři malé předměty uložené v jemném písku říčního sedimentu. Naleziště se nachází asi dva kilometry východně od vesnice Aiud. Objev ležel v hloubce deset metrů pod současnou úrovní povrchu a byl potažen tvrdým písečným povlakem. Původně byly dva z těchto předmětů identifikovány jako kosti, příp. fragmenty kostních ostatků.

V roce 1851 byl v USA nalezen předmět ve tvaru zvonu. Podle časopisu Scientific American z června onoho roku vypadal zvon, nalezený pět metrů pod povrchem skály odstraňované výbuchem jako zinkový, ale při poklepu zněl jako slitina stříbra. Předmět byl zkoumán, putoval z muzea do muzea, z jednoho výzkumného pracoviště do druhého, až náhle zmizel.

V roce 1885 našel dr. G. Gurlt v jednom německém dole uvnitř uhelné vrstvy staré několik milionů let prapodivnou věc. Předmět tvořila skoro přesná kostka, jejíž protilehlé strany byly jemně zaoblené. Vážila 785 gramů a asi v polovině se kolem dokola táhl hluboký zářez. Zvláštní kostka se podle Gurltovej studie skládala z oceli, niklu a hliníku a měla přesné rozměry: 67x67x47 mm.