Urychlíme hojení?Doba potřebná ke zhojení rány silně závisí na tom, zdali poranění vzniklo ve dne nebo v noci. Noční zranění se hojí skoro dvakrát déle než denní. I takové věci ovlivňuje cirkadiánní (24 hodinových) cyklus našich organismů, neboli biologické hodiny. Nové zjištění může mít velký význam v lékařství, např. při plánování operací.

Mikroskopický snímek fibroblastů myšího embrya, foto SubtleGuest: http://bit.ly/2i4IFZM Klíčovou roli při hojení ran hrají vazivové buňky zvané fibroblasty. Nacházíme je rozptýlené po celém těle. Jako u všech ostatních buněk našich organismů i jejich aktivita kolísá ve 24 hodinovém rytmu. Ve dne jsou pohyblivější, přilnavější a produkují více mimobuněčných bílkovinných vláken nutných pro zhojení poškozené kůže.

Experimenty ve tkáňových kulturách a na myších ukazují, že aktivita fibroblastů v okamžiku poranění určuje celkovou dobu hojení. Vazbu na cirkadiánní rytmus prokázaly pokusy, při nichž se měnil nebo nastavoval jinak. Podle Johna S. O’Neilla, jednoho z autorů výzkumu, „ponechání rozsvícených světel nebo podávání určitých sloučenin může biologické hodiny překlopit.“ Analýza doby léčení popálenin u lidí v závislosti na jejich vzniku poskytuje shodné výsledky. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.cz
Ne, 26/11/2017 - 03:36
Přitopte siv rukavičkách... Elektricky vodivý textil umožní, abychom si v šatech přitopili. Rukavice s ohříváním prstů zhotovili na University of Massachusetts at Amherst. Vlákna běžné bavlněné tkaniny pokryli vrstvou vodivého polymeru poly (3, 4-ethylenedioxythiofenu). Chemickou strukturu vidíme na obrázku. Při zapojení standardní knoflíkové baterie protéká proud vodivou vrstvou. Protože je tenká, a má tudíž velký odpor, přemění elektřina na teplo, zvané Joulovo.

Na obrázku vidíme infračervených snímek nevyhřívaných (vlevo) a vyhřívaných (vpravo) rukavic (obr. University of Massachusetts at Amherst): http://bit.ly/2A8p3YT Mají třívrstvou strukturu. V kontaktu s pokožkou jsou běžné jemné bavlněné rukavice. Na nich jsou další z téhož materiálu, jejichž prsty jsou obšity vodivou tkaninou. Jako nit a připojení k baterii slouží jemné měděné drátky. Povrch překryjí hedvábné rukavičky.

O dalších plánech hovoří jedna z autorek projektu, Trisha L.Andrew:? „Rádi bychom zákazníkům nabídli hotový produkt během několika příštích let. Odhaduji, že prototyp budeme mít do dvou let a výrobek pro trh za pět let.“ Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.cz
Št, 02/11/2017 - 02:00
Ledovců někde ubývá...jinde přebývá... V blízkých Alpách ledovce tají, ve vzdálené Patagonii a Transhimálaji rostou. Na Kilimandžáru ledu ubývá, ale ne kvůli klimatické změně, nýbrž kvůli vykácení deštného pralesa u úpatí. K vrcholku stoupá mnohem sušší vzduch a ledovec se zmenšuje. Jednoznačná situace nepanuje ani v Antarktidě. Oblast od jižního pólu (vpravo dole) k nejjižnější části Tichého oceánu, Rossovu moři, vidíme na satelitním snímku NASA.

Porovnání družicových snímků 34 ledovců na celkem 700 km pobřeží nejjižnějšího kontinentu spolu s historickými mapami od roku 1955 do roku 2015 let ukazuje nulový ústup ledu v oblasti západního Rossova moře. Autoři ve své studii doslova uvádějí: „Stabilita těchto ledovců ostře kontrastuje s jejich rychlým ubýváním na Antarktickém poloostrově a napovídá, že žádná významná klimatická změna nepostihla tuto oblast Antarktidy“ (míněna západní část Rossova moře).

Globální klimatické modely (GCM – global climate model nebo general circulation model), na jejichž základě Mezivládní panel pro změny klimatu, angl. Intergovernmental Panel on Climate ChangeIPCC? , předpovídá výrazný nárůst teploty v příštích desetiletích a s tím spojené katastrofy, jsou naprosto nedostatečné. Od svého vzniku v devadesátých letech nesouhlasí jejich předpovědi s realitou.. Skutečné teploty jsou nižší než předpovědi... Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.cz
So, 14/10/2017 - 23:09
Vikingský válečníkbyl válečnicí... K nejvýznamnějším archeologickým nálezům z vikingské minulosti Švédska patří hrob bojovníka z poloviny 10. století. Leží na území tehdy významného obchodního centra Birka kousek západně od Stockholmu a nese označení Bj 581. Pohřební výbava zahrnující i meč, kopí a hroty šípů, a dva spolu pohřbení koně dokládají, že šlo o významného náčelníka. Izotopová analýza potvrdila kočovný životní styl zcela v souladu s bojovými společenství tehdejší severní Evropy. Podle archeoložky Anny Kjellström ze Stockholmské univerzity odpovídá utváření kostí ženské kostře. Nepřítomnost mužského chromozomu Y v odebraných vzorcích DNA a analýza mitochondriální deoxyribonukleové kyseliny to nyní potvrdily. Není pochyb, že významnou pozici ve vojenské hierarchii zastávala žena. Kresbu hrobu od Thórhallura Thráinssona (© Neil Price) vidíme na obrázku: http://bit.ly/2faWlNY Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czSt, 20/09/2017 - 22:43
Sopky podledovcem... Led západní Antarktidy skrývá nejrozsáhlejší vulkanickou oblast na světě. Táhne v délce přes 3.000 km od Rossova pobřežního ledu až k Antarktickému poloostrovu. Tvoří ji 138 vulkánů o výšce od 100 do 3.850 m, z nichž 91 objevili při rozsáhlém výzkumu geografové z University of Edinburgh. Oblast prozkoumali pomocí satelitního snímkování a leteckého měření gravitace a magnetického pole. Na obrázku Antarktidy složeném z družicových fotografií (NASA): http://bit.ly/2wllqNL červená vyznačuje nově objevenou vulkanickou oblast. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czUt, 29/08/2017 - 18:32
Buněčný počítačBakteriální buňku lze upravit tak, aby prováděla jednoduché logické operace AND, OR a NOT. Vstup tvoří krátké řetězce ribonukleové kyseliny RNA s pečlivě navrženou strukturou. Určitým způsobem se zkombinují a vzniklá struktura spustí v ribozomu syntézu příslušné bílkoviny, která představuje výstup. Experimenty proběhly v rozšířené střevní bakterii Escherichia coli, která je pro své nenáročné pěstování velmi oblíbený pokusný organismus. Vidíme ji na obrázku na snímku rastrovacího elektronového mikroskopu: http://bit.ly/2vByjG4 (Rocky Mountain Laboratories, NIAID, NIH, via Wikimedia Commons, public domain). Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czSo, 05/08/2017 - 09:55
Recenze nověNový, modernější způsob recenzování odborných příspěvků testuje vědecký časopis Synlett, který publikuje odborné články o chemické syntéze. Doposud se všeobecně odborné příspěvky před zveřejněním předkládají k recenzi zpravidla dvěma nezávislým odborníkům, kteří autorům zůstávají neznámí. Editor Synlettu Benjamin List se svým asistentem Denisem Höflerem začali loni testovat nový přístup. Předkládají obdržený příspěvek po omezenou dobu najednou zhruba stovce předem vybraných anonymních recenzentů, kteří mohou komentovat nejenom článek, ale i poznámky ostatních recenzentů. Předběžné výsledky jsou zatím nadějné. Nový způsob je minimálně podstatně rychlejší ne klasický. Kdo se nevyjádří od 72 hodin, má smůlu. Nicméně i tak editoři dostávají dostatek kvalifikovaných komentářů. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czUt, 11/07/2017 - 23:19
Čo Vám na portáli chýba? ›› redakcia@cez-okno.net

Stránky

Top