No, nekupte toParku se svrchní vrstvou z pavoučího hedvábí nabízí v omezené sérii 50 ks japonská společnost Spiber. Střední izolační průdyšná a vnitřní zateplujcí vrstvy jsou z běžných materiálů. Nepěstují kvůli tomu miliony pavouků, nýbrž bílkovinu získávají z kultur geneticky modifikovaných bakterií. Přimět bakterie, aby produkovaly libovolnou bílkovinu, je dobře zvládnutá technologie. Jak z beztvarého žvachle proteinu vytvořit vlákno nebo jinou pevnou strukturu je obtížnější. Ve společnosti Spiber to očividně zvládli. Parku můžete objednat přes internet ve velikostech S/M/L/XL, avšak k vyzvednutí bude pouze v prostorách společnosti v Tokiu po 12.prosinci t.r. Stojí 150.000 jenů, což odpovídá 33.000 Kč. Nekupte to. Nový závod na pavoučí hedvábí vyroste v Thajsku nákladem 44 milionů USD. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czSo, 05/10/2019 - 21:00
Uhlík odhalíPouhých 200 mikrogramů vzorku stačí moderním hmotnostním spektrometrům k provedení radiokarbonového datování. Nepatrné množství zkoumané látky umožňuje rozšířit metodu i na odhalování padělků starších uměleckých děl. Ověřený způsob odhalení fals je stanovení stáří některé komponenty. Je-li např. plátno obrazu mladší než údajné stáří díla, jde jednoznačně o padělek. Další možností je mikroskopické určení velikosti zrn pigmentu v malířské barvě. Středověké pigmenty jsou mnohem hruběji mleté než současné.

K vědeckým poznatkům nejsou hluší ani padělatelé, kteří používají stále důmyslnější techniky. Mohou kupříkladu sáhnout po skutečném starém plátnu anebo původním pigmentu z jiného obrazu. Co musí použít ze současných zdrojů je pojivo, zpravidla tuhnoucí rostlinný olej, který propojuje zrna pigmentu a vytváří tak malířskou barvu. Bez současného pojiva se padělatel neobejde, protože jednou použité je již zatuhlé, a tudíž nepoužitelné. U starších maleb vždy jde o organickou látku biologického původu, takže obsahuje radioaktivní uhlík 14C. Radiokarbonovým datováním můžeme ručit, kdy molekuly pojiva vznikly. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.cz
Št, 13/06/2019 - 18:22
Druhý zvukTeplo se v grafitu mezi 85 a 120 K pohybuje jako vlna. Teče mnohem rychleji než při klasické difuzi a teploty se nevyrovnávají, nýbrž oblast vyšší teploty se samostatně pohybuje zhruba rychlostí zvuku v daném materiálu. Pro podobu s sířením zvukové vlny hovoří fyzikové o druhém zvuku (second sound). Jde o velmi vzácný jev kvantové povahy, který můžeme pozorovat v čistých materiálech za velmi nízkých teplot. U grafitu díky vrstevnaté struktuře pozorujeme second sound při neobvyklé vysoké teplotě, i když 120 K je stále ukrutánský mráz.

O možnostech využití soudí prof. Heith Nelson z MIT: „Existuje obrovský tlak na miniaturizaci všeho a na hustotu obvodů našich počítačů a elektroniky vůbec. Zvládání tepelných toků se v takovém měřítku stává velmi obtížné. Máme dobré důvody předpokládat, že druhý zvuk může být v grafenu mnohem intenzivnější, možná i za pokojové teploty. Bude skvělé, pokud se ukáže, že grafen může účinně odvádět teplo jako vlny.“

Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.cz
Pi, 24/05/2019 - 03:53
Rozluštil neroz...Gerard Cheshire z University of Bristol tvrdí, že identifikoval jazyk a rozluštil abecedu Voynichova rukopisu. Výsledky publikoval v nepříliš známém, byť recenzovaném vědeckém časopise Romance Studies. Zvláštní je, že publikace má jediného autora, což je v dnešní době extrémně neobvyklé. Všechna předchozí rozluštění ohlášená jinými autory nepřežila následnou kritickou revizi. Existuje i názor, že rukopis žádné informace neobsahuje, že jde jen o nesmyslné řetězce znaků, anebo že autorem je Voynich sám.

Voynichův rukopis je ilustrovaná kniha psaná neznámými znaky v neznámém jazyce. Radiokarbonová analýza použitého pergamenu klade jeho vznik do let 1404 - 1438. Pojmenování nese po knihkupci, antikváři, revolucionáři, chemiku a lékárníkovi Wilfridu Voynichovi, který rukopis získal v Itálii roku 1912. V současnosti ho vlastní Yaleova univerzita, kde ho najdeme pod označením MS 408. Zájem záhadologů i vědců přitahuje již desítky let.

Shrňme si, co o Voynichově rukopisu tvrdí Cheshire: Kromě nemnoha latinských slov a zkratek je Voynichův rukopis napsán odjinud neznámými symboly, které přibližně odpovídají písmenům latinské abecedy. Nenajdeme v ní zdvojené souhlásky ani klasická interpunkční znaménka, která zastupují symboly. Pro změnu ve Voynichově rukopisu nacházíme násobné samohlásky, od dvouhlásek až po na pětihlásky. Rukopis sestavila na ostrově Ischia v Neapolském zálivu v první polovině 15.století dominikánská jeptiška jako zdroj informací pro Marii Kastilskou, královnu aragonskou (1401 - 1458). Obsahuje informace o rostlinných přípravcích, léčivých koupelích a astrologii vztahující se k ženské mysli, tělu, početí a rodičovství. Součástí rukopisu je i dobrodružné vyprávění o plavbě lodi, jež zachránila přeživší po sopečném výbuchu v Tyrhénském moři, které začíná 4.února 1444. Napsán je starým románským jazykem, protorománštinou.

Protorománština vznikla ve Středomoří z latiny a dalších místních jazyků v raném středověku po pádu Západořímské říše a byla velmi rozšířená. Žádné písemné záznamy nezůstaly, protože veškeré listiny se tehdy vyhotovovaly v latině. Postupně z něj vznikly současné románské jazyky, např. italština. Proč jeptiška použila ve 15. století stovky let mrtvý jazyk, Cheshire vysvětluje odlehlostí ostrova Ischia. Na konečný verdikt si budeme muset ještě počkat. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.cz
Pi, 24/05/2019 - 03:24
Antický fastfoodPult rychlého občerstvení vykopali archeologové v severní části Pompejí zasypaných vulkanickým popelem při výbuchu Vesuvu roku 79 p.Kr. Zděný pult zdobí freska Nereidky jedoucí v moři na mytickém tvoru hipokampu, napůl koni, napůl rybě. Prohlédnout si ji můžeme na obrázku. Obdobných rychlých občerstvení známe z Pompejí na osmdesát. Přesto podle Alfonsiny Russo, ředitelky Pompejského archeologického parku, „objevování dalšího thermopolia a věci souvisejících s obchodním a každodenním životem je zajímavé.“ Thermopolium je latinský název pro rychlé občerstvení. Doslova to znamená místo, kde se prodává něco teplého.

Thermopolium ve vykopávkách Herkulanea, Aldo Ardetti at Italian Wikipedia. Jak vidíme na obrázku z vykopávek v Herkulaneu, thermopolia tvořil zděný pult na volné ploše, např. křižovatce ulic: https://bit.ly/2UcJ0GJ Do kruhových otvorů v pracovní ploše se vkládaly keramického nádoby připomínající naše džbány s jídlem nebo pitím. Herkulaneum zasypal spolu s městy Stabie, Oplontis a Boscoreale sopečný popel při téže explozi Vesuvu jako Pompeje. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.cz
Št, 11/04/2019 - 00:51
Curiosity upgradePřestože průzkumné vozítko Curiosity rejdí po povrchu Marsu od roku 2012, skupina expertů na něm nyní na dálku vytvořila nový přístroj. Využili k tomu několik akcelerometrů, které slouží k navigaci. Přesně je překalibrovali, aby mohly fungovat jako gravimetr, přístroj pro měření gravitace. Akcelerometr je běžný přístroj, který najdeme v každém chytrém mobilu. Měří velikost a směr zrychlení, takže z jeho údajů umíme určit dráhu pohybu, klíčový údaj pro stanovení polohy. Pomocí nového gravimetru proměřila Curiosity gravitaci kráteru Gale a hory Aeolis Palus v jeho centru. Oproti očekávání byla nižší, což znamená, že horniny v místě měření nedosahovaly předpokládané hustoty. Standardně probíhají gravimetrická měření z družic na oběžné dráze, nicméně s nízkým rozlišením. Pro závěry o geologickém výboji kráteru Gale bylo nutné provést měření v místě. „Curiosity v podstatě získala po šesti a půl letech nový vědecký přístroj. Umožní získat nové informace o tom, co je pod povrchem Marsu, způsobem, na který vozítko nebylo projektováno. Je mnoho způsobu jak vozítko využít, protože v podstatě jde o velkou komplexní bednu s elektronikou. Možná na Curiosity čekají další vědecké přístroje na svůj objev,“ soudí Kevin Lewis z Johns Hopkins University. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.czSt, 06/02/2019 - 23:19
Neurony opravujíLidský mozek disponuje specializovanou soustavou neuronů, která identifikuje drobné chyby při naší činnosti a napravuje je. Nachází se na dvou místech ve střední části prefrontální kůry (angl. medial frontal cortex), části mozkového kůry za čelem. EEG a tenké elektrody voperované přímo do mozku zachytily aktivaci těchto nervových buněk bezprostředně poté, co uděláme chybu, např. stiskneme nesprávné tlačítko na mobilu. Původním cílem výzkumu bylo sledovat epileptická ložiska v mozku pomocí voperovaných elektrod. Není neobvyklé, že vědci objeví něco jiného, než začali zkoumat: https://bit.ly/2CRXNBA

„Všichni známe ten pocit, když uděláme chybu a rychle si to uvědomíme. Např. když píšeme a stiskneme chybné tlačítko na klávesnici, uvědomíme si omyl, aniž bychom chybu zahlédli na obrazovce. ... Nyní víme, které neurony za to zodpovídají, a začínáme více rozumět, jak aktivita těchto neuronů pomáhá měnit naše chování a opravovat chyby,“ upřesňuje Ueli Rutishauser z CALTECHu v kalifornské Pasadeně.

Jako generátor drobných chyb sloužil Stroopův test. Pokusná osoba má identifikovat barvu napsaného slova. Je-li vytištěné odlišnou barvou, než jaký má význam, rychlost správné identifikace barvy klesá. Automaticky čteme význam slova. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.cz
So, 05/01/2019 - 18:32
Čo Vám na portáli chýba? ›› redakcia@cez-okno.net

Stránky

Top