Tajemství svatyněPodivuhodné tajemství proslulé antické svatyně Ploutonion (Plutonium) odkryli nedávno archeologové ve spolupráci s geology. Starořecký geograf Strabón o ní napsal: “Každé zvíře, které vstoupí dovnitř, čeká okamžitá smrt. Vhodil jsem tam vrabce a okamžitě vydechli naposledy.“. Musíme ještě doplnit, že kněžím, kteří obětní zvířata odváděli do nitra svatyně, nic nehrozilo. Takové divadlo muselo obyvatele tehdejšího světa přesvědčit, že vskutku jde o vchod do podsvětí. Neshodli se pouze, zdali z něj vychází smrtící dech samotného vládce podsvětí Háda, nebo pouze strážce vchodu, tříhlavého psa Kerbera. Ploutonion leží poblíž antické Hierapole v jihozápadním Turecku, 20 km severně od současného města Denizli. Jeho ruiny vidíme na obrázku: http://bit.ly/2FGnvek (foto Ömerulusoy, CC BY 3.0, via Wikimedia Commons).

Jak potvrdil nedávný geologický průzkum podloží před několika lety odkryté svatyně, leží pod ní dutina, v níž koncentrace oxidu uhličitého dosahuje 91%. Pomalu uniká ven, a protože je podstatně těžší než ostatní plyny ve vzduchu, míchá se s nimi pomalu a vytváří před vchodem vrstvu s nedostatkem kyslíku. Koncentrace CO2 v ní normální atmosférická koncentrace oxidu uhličitého je 0,04%dosahuje 4 až 53%?, podle výšky nad zemí a teploty okolí. Přes noc a po ránu je tak vysoká, že se v ní zadusí stojící člověk. Když slunce plyny prohřeje, mísí se rychleji, takže nebezpečná zůstane oblast dostatečně vysoká, aby se v ní zadusilo zvíře, nikoli zpříma stojící člověk. Zdrojem nedýchatelného plynu je tektonická porucha hlouběji v zemi. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.cz
So, 10/03/2018 - 20:40
Neprůstřelné dřevoDřevo může dosáhnout pevnosti oceli. Vařením v roztoku hydroxidu sodného NaOH a siřičitanu sodného Na2SO3 rozpustíme část ligninu a hemicelulózy, takže podlí nejpevnější části, polysacharidu celulózy, výrazně vzroste. Jde o velmi podobný proces, jakým začíná výroba papíru. Rozdílné je až stlačování na pětinu původní tloušťky za teplotky kolem 65°C, čímž dosáhneme destrukce buněčných stěn. Řetězce celulózy přijdou do těsného kontaktu a strukturu materiálu zpevní nově vznikající vodíkové můstky mezi nimi. Na snímku elektronového mikroskopu vidíme rozdíl mezi normální strukturou dřeva (nahoře) a dole po jeho zhutnění (foto University of Maryland): http://bit.ly/2BukF9W

Pevnost upraveného dřeva je srovnatelná s ocelí i titanovými slitinami, avšak spotřeba energie na výrobu je výrazně nižší. V první fázi výroby ho lze ohýbat i tvarovat. Liangbing Hu, vedoucí týmu vynálezců z University of Maryland, doplňuje: „Měkká dřeva jako balza nebo smrk, která rostou rychle s menšími nároky na prostředí, mohou v nábytkářství nebo stavebnictví nahradit tvrdá dřeva jako teak.“ Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.cz
Št, 15/02/2018 - 03:06
Spalovací motorynekončí... Přes sto let trvající vylepšování spalovacích motorů zdaleka nedospělo ke svému konci. Experti z Oak Ridge National Laboratory ve spolupráci se společnostmi Fiat Chrysler Automobile U.S. a Nemak U.S.A. vyvinuli slitinu vhodnou pro odlévání hlav válců i celých motorových bloků, která umožní konstruovat účinnější spalovací motory. Odolá teplotám až do 350 oC, což je zhruba o sto více, než dosavadní materiály. Spalovací motory dosahují vyšší účinnosti při vyšší teplotě. Slitina nese dle svého složení jméno ACMZ. Jde o směs hliníku Al, mědi Cu, manganu Mn a nezaměňpvat se zirkonem, což je minerál tvořený křemičitanem zirkoničitým ZrSiO4, zirkonium je kovový prvek.zirkonia Zr.? Odlitek motorového bloku z nové slitiny vidíme na obrázku spolu s Amitem Shyamem, šéfem vývojového týmu (foto Oak Ridge National Laboratory): http://bit.ly/2El2D9i

Jde o tak zásadní objev, že obdržel jednu ze stovky cen R&D 100 Awards. Uděluje je každoročně časopis R&D Magazine a hovoří se o nich jako o oskarech inovací. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.cz
Ut, 30/01/2018 - 01:47
Smartphony měnímozky. Závislost na chytrých mobilech a internetu způsobuje pozorovatelné změny v mozku. Výrazně se mění poměr v koncentracích dvou důležitých mozkových neurotransmiterů, kyseliny γ-aminomáselné (GABA) a glutamové ve prospěch GABA. Chemickou strukturu obou vidíme na obrázku: http://bit.ly/2AIhAik Změny určili experimentátoři pomocí jaderné magnetické rezonance. Neurotransmiterem rozumíme nízkomolekulární sloučeninu, které slouží k přenosu vzruchů mezi buňkami nervové soustavy. Neurony mívají odlišné receptory specifické pro různé neurotransmitery.

Informace pocházejí ze Severoamerické radiologické společnosti (Radiological Society of North America). Jde o předběžné výsledky dosud nepublikované v recenzovaném časopise, možná i kvůli malému počtu pokusných osob, kterých bylo celkem 19. Experimenty naznačují i korelaci zvýšené koncentrace GABA s depresemi a úzkostnými stavy. Otázkou zůstává, zdali jde o změny patologické či pouhou adaptaci mozku na novém podmínky. Každopádně nejde o změny způsobené radiovými vlnami, ale prací s novými zařízeními. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.cz
Ut, 09/01/2018 - 00:50
Lesů zbývá vícOdlesnění Afriky není zdaleka tak rozsáhlé, jak jsme odhadovali, což dokládá nová metaanalýza (analýza analýz) expertů z Yale University. Od roku 1900 poklesla rozloha afrických lesů o 21,7%, zatímco dřívější odhady uváděly 35 - 55%. Některé původní savany pokládaly starší analýzy za odlesněné oblasti. Ztráta lesů není rovnoměrná, v oblastech blízkých pobřeží přesahuje 90%.

Mapa Afriky s vyznačenými biomy: http://bit.ly/2CzdkDi Lesní metaanalýza kombinuje historické mapy s terénním výzkumem starších analýz, založených na analýze pylu a mikroskopická tělíska vznikající v rostlinných tělech z oxidu křemičitého, šťavelanu nebo uhličitanu vápenatéhofytolitů v usazeninách?, zbytcích zuhelnatělého dřeva v dávných ohništích a množství izotopu uhlíku 13C v půdě, které kolísá podle toho, zda porost tvoří stromy nebo traviny. Jednotlivé biomy Afriky vidíme na obrázku. Biom je oblast s charakteristickým typem rostlinných a živočišných společenstev, hydrologickými faktory a půdními a geologickými poměry, např. tropický deštný prales. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.cz
Po, 18/12/2017 - 15:45
Urychlíme hojení?Doba potřebná ke zhojení rány silně závisí na tom, zdali poranění vzniklo ve dne nebo v noci. Noční zranění se hojí skoro dvakrát déle než denní. I takové věci ovlivňuje cirkadiánní (24 hodinových) cyklus našich organismů, neboli biologické hodiny. Nové zjištění může mít velký význam v lékařství, např. při plánování operací.

Mikroskopický snímek fibroblastů myšího embrya, foto SubtleGuest: http://bit.ly/2i4IFZM Klíčovou roli při hojení ran hrají vazivové buňky zvané fibroblasty. Nacházíme je rozptýlené po celém těle. Jako u všech ostatních buněk našich organismů i jejich aktivita kolísá ve 24 hodinovém rytmu. Ve dne jsou pohyblivější, přilnavější a produkují více mimobuněčných bílkovinných vláken nutných pro zhojení poškozené kůže.

Experimenty ve tkáňových kulturách a na myších ukazují, že aktivita fibroblastů v okamžiku poranění určuje celkovou dobu hojení. Vazbu na cirkadiánní rytmus prokázaly pokusy, při nichž se měnil nebo nastavoval jinak. Podle Johna S. O’Neilla, jednoho z autorů výzkumu, „ponechání rozsvícených světel nebo podávání určitých sloučenin může biologické hodiny překlopit.“ Analýza doby léčení popálenin u lidí v závislosti na jejich vzniku poskytuje shodné výsledky. Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.cz
Ne, 26/11/2017 - 03:36
Přitopte siv rukavičkách... Elektricky vodivý textil umožní, abychom si v šatech přitopili. Rukavice s ohříváním prstů zhotovili na University of Massachusetts at Amherst. Vlákna běžné bavlněné tkaniny pokryli vrstvou vodivého polymeru poly (3, 4-ethylenedioxythiofenu). Chemickou strukturu vidíme na obrázku. Při zapojení standardní knoflíkové baterie protéká proud vodivou vrstvou. Protože je tenká, a má tudíž velký odpor, přemění elektřina na teplo, zvané Joulovo.

Na obrázku vidíme infračervených snímek nevyhřívaných (vlevo) a vyhřívaných (vpravo) rukavic (obr. University of Massachusetts at Amherst): http://bit.ly/2A8p3YT Mají třívrstvou strukturu. V kontaktu s pokožkou jsou běžné jemné bavlněné rukavice. Na nich jsou další z téhož materiálu, jejichž prsty jsou obšity vodivou tkaninou. Jako nit a připojení k baterii slouží jemné měděné drátky. Povrch překryjí hedvábné rukavičky.

O dalších plánech hovoří jedna z autorek projektu, Trisha L.Andrew:? „Rádi bychom zákazníkům nabídli hotový produkt během několika příštích let. Odhaduji, že prototyp budeme mít do dvou let a výrobek pro trh za pět let.“ Novinky z Akademonu, viac na www.akademon.cz
Št, 02/11/2017 - 02:00
Čo Vám na portáli chýba? ›› redakcia@cez-okno.net

Stránky

Top